Dospiva: Koronavirus nás dostal do globálního experimentu

Celá skupina Penta podle Dospivy i v krizi udrží zisk. Ten bude ovšem nižší než v předchozích dvou rekordních letech. „Zůstaneme v zisku, jen bude nižší. Nezastavíme žádný z našich projektů, musíme ale škrtat,“ shrnuje situaci zakládající šéf Penty.

Jak si můžete být jistý ziskem Penty v globální krizi, když její rozměry zatím nikdo nedokáže odhadnout?

Přepisujeme rozpočty. Omezili jsme investice, které jsme původně letos plánovali ve výši 400 milionů eur. Z toho jsme už přes 170 milionů odřízli. A tlačíme na snižování provozních nákladů.

První část rozhovoru s Markem Dospivou ZDE

Budete propouštět zaměstnance?

Jedno z prvních rozhodnutí, které jsme udělali, bylo: nebudou se propouštět lidé. Nesnižujeme investice na nulu, jen je omezujeme ze 400 milionů eur na 230. I v krizi držíme rozvoj a expanzi, jen zpomalujeme. Na expanzi potřebujeme týmy lidí. Takže nepropouštíme, spíš budeme šetřit na tom, že obnovíme flotilu aut třeba o dva roky později. Že posuneme výstavbu logistického centra o rok. A tak podobně.

Věříme, že krizi překonáme, jen budeme mít menší zisk. Což má dopad na nás jako na akcionáře, ale ne na chod našich firem.

Jak se k vám staví banky? Povídá se, že některé z nich teď nemají chuť investovat do realitního byznysu, což je po provozu lékáren váš druhý nejdůležitější segment.

Nám se naopak teď, během krize, podařilo podepsat se třemi bankami smlouvy o novém financování. Banky mají důvěru v naše hospodaření, byznys plány, skupinu. Rozjednané obchody pokračují. I teď během krize.

Jaké obchody uzavíráte?

Zrealizovali jsme před týdnem prodej velké administrativní budovy zvané D48 v centru Varšavy, takového menšího Florentina. Peníze už jsme dostali na účet. Zrovna včera jsme dokončili prodej velké administrativní budovy v Košicích.

Otázka je, jestli vydrží dosavadní zájem o kancelářské budovy i po krizi. Vy jste v Pentě tak jako jiné firmy zavedli hromadný home office, že?

Na měsíc striktně, teď na bázi dobrovolnosti mohou lidé chodit do práce. Většině ale home office nevyhovuje.

Překvapujete mne. Většina manažerů, s kterými jsem mluvila, si práci na dálku pochvaluje.

Já to tak nevidím. Lidem spíš vadí dlouhodobě pracovat z domova. Většina nemá velké byty, kde může mít každý domácí pracovnu. Takže to narušuje chod domácnosti.

Za druhé – v kanceláři potkáváte lidi. Cestou na kafe vyřešíte za minutu pět problémů. Teď musíte psát e-maily, ostatní obvolávat. Lidé ale visí na hodinových videokonferencích, nezvedají telefony, takže hodinu čekáte, než dostanete potřebnou informaci. Strašně to zdržuje. Drtivá většina kolegů, kteří potřebují pracovat v týmu, vnímají home office negativně. Potřebujeme přirozený sociální kontakt, přirozený tok informací, diskuzí, porad a brainstormingů.

Takže se nebojíte, že krize změní administrativní práci tak, že po kancelářích, které Penta staví, do budoucna klesne poptávka?

Kdekdo si myslí, že tenhle vynucený globální experiment způsobí revoluci ve fungování firem. Já myslím, že se to nestane. My se poklesu poptávky nebojíme. Dobře, možná se nějaký zlomek činností bude převádět na internet. Ale klasické firmy jako my, kde spolu potřebují manažeři komunikovat, tam považujeme pokles poptávky za holý nesmysl.

My navíc stavíme v dobrých lokalitách, v nejvyšší kategorii, o ty bude zájem vždycky. Také jsme nezastavili ani jednu stavbu, ve všech projektech pokračujeme.

Koronavirus znamená pohromu pro hotelový průmysl. Máte v plánu stavby velkých hotelů na Waltrovce a u Masarykova nádraží. Ani tady neuvažujete o pozdržení, o změně projektů?

V žádném případě. Obě smlouvy máme s velkými renomovanými mezinárodními operátory hotelů. Nemáme nejmenší pochybnost, že krizi přežijí. Stavba bude trvat přes dva roky, hotely by mohly být na trhu přibližně v roce 2023. To už bude situace stabilizovaná.

Co byty? Udrží se podle vás vysoká poptávka a cena bytů v Praze? Na nájemní trh jdou tisíce bytů, které se dosud využívaly na Airbnb. Navíc budou mít lidé po krizi nižší příjmy, nižší koupěschopnost.

Na pražském trhu chybí minimálně 40 tisíc bytů. Každý rok se nenasycenost prohlubuje o dalších čtyři až pět tisíc. Nabídka, přirozená obměna, je uměle brzděna pomalým povolovacím procesem. Takže se o naše projekty nebojíme. Stavíme dál a další projekty připravujeme.

Podobně optimističtí jako vy byli developeři v Praze v roce 2008. Stavěli tisíce bytů, které se ale pak celé měsíce nedařilo za předkrizové ceny udat. Třeba developerská firma ORCO tehdy úplně zmizela z trhu a nebyla jediná.

Prosím vás, zkuste mne neurážet srovnáváním s tuneláři, kteří stavěli firmy jako pyramidovou hru, jako letadlo!

Jen jste mi připomněl optimismus, který u nás panoval před minulou krizí. Řada developerů tvrdila ještě po pádu Lehman Brothers, že u nás realitní trh nespadne. Vy jste se tehdy v realitách ještě moc neangažovali.

Ale my jsme už za poslední krize v realitách byli! Stavěli jsme na Slovensku několik projektů.

Také jste s tím měli problémy, jestli si dobře vzpomínám.

Jediný problém byl, že jsme u těch budov měli nižší obsazenost, když se dokončovaly. Dva roky se trh tak nějak plácal, než se nám plochy stoprocentně zaplnily. Třeba tady, ve Florentinu (kancelářský komplex, který Penta postavila v centru Prahy a kde sídlí její centrála, pozn. red.) ale dneska není volná ani myší díra.

Takže nevidíte žádné paralely mezi realitním masakrem z minulé krize a současnou situací?

Ne. V roce 2008 byl trh přehřátý. Dneska není přehřátý, je naopak uměle zabrzděný nedostatkem povolení pro výstavbu. Dneska se staví naopak málo. To je hlavní rozdíl.

Dalším silným motorem vašich zisků byla sázková společnost Fortuna. Na tu musí mít koronavirus katastrofální dopad, ne? Ruší se sportovní utkání, nebude olympiáda, není na co sázet…

Na Fortunu měl koronavirus dva dopady. Nejdřív se zavřely pobočky, to nebylo tak strašné, protože 90 procent tržeb Fortuny je dnes z online her. A co se týče sportu – Fortuna má širší portfolio produktů. Nedělá jen kurzové sázení na sportovní zápasy. Sází se tam také na e-sporty, které se odehrávají na internetu, provozuje další online produkty. Dopady krize Fortuna ale pocítí, ziskovost klesne.

Nakolik?

V nižších desítkách procent. Nevíme přesně, jak bude sportovní útlum trvat dlouho. Výsledky může Fortuně ještě zvednout konec roku. A příští rok bude olympiáda, ono to neuteče.

Zajímá mne ještě jeden váš projekt: letecká továrna Aero Vodochody. Chystali jste její prodej, ale krize není na prodej aktiv moc dobrá doba. Nepočkáte ještě?

Pro Aero už jsme ohlásili exit. Naše historická úloha restrukturalizátora tam skončila. Aero jsme dali dohromady, podařilo se nám vyvinout nový letoun, ten úspěšně absolvuje testovací a zátěžové zkoušky. Nepochybuji o tom, že letadlo bude úspěšně certifikované.

Dlouhodobá práce s prodejem letadel ať se ale stane úkolem pro jinou skupinu, která to bude mít jako svoji strategickou činnost. Aero prodáváme, probíhá vlastně už jen technické dokončování transakce a příprava podkladů pro podpis smluv.

Spousta lidí dnes říká: Koronavirus úplně změní svět. Už jste řekl, že nevěříte, že tato krize změní kancelářskou práci nebo poptávku po realitách. Zůstane podle vás něco jinak – po koronaviru?

On nás ten „mediální virus“ už poznamenal. Způsobil globální krizi, ta bude mít dopad stejně dlouho jako předchozí krize: rok až dva. Tomu už neunikneme. A změní se některá odvětví. Covid-19 přispěje k digitalizaci firem. Byznys, který se dá přirozeně dělat na dálku nebo po internetu, bude rychleji přecházet na onlinovou platformu. To se změní natrvalo.

Takže třeba Fortuna ještě urychlí přechod k online sázkám a hrám?

Třeba. Určitě to bude mít dopad na retail. A na média.

Což se vás také týká, máte velké vydavatelství, patří vám regionální Deníky a řada časopisů.

Měli jsme výhled, jak se média budou postupně transformovat do onlinu během několika let. Koronavirus to ale tak urychluje, že co by normálně trvalo pět let, trvá měsíc.

Papírovým médiím vypadla inzerce během několika týdnů, což bude pro naše vydavatelství znamenat výrazně negativní dopad do hospodaření. Pád, který by trval delší dobu, byl epidemií urychlený a myslím, že zvláště v případě médií už nebude návratu.