Článek
Penta se zařadila mezi nejvýznamnější pražské developery a svými projekty mění ráz hlavního města. Vytváří nové čtvrti a za pomoci českých i světových architektů i nové dominanty Prahy.
Miliardový projekt
Zároveň jí to i dobře vynáší. Zatím nejvýnosnějším byl pro skupinu hned její první projekt – administrativní komplex Florentinum. Za unikátní stavbu v centru města zaplatila čínská CEFC přibližně 300 milionů euro. „U standardních realitních projektů je výnosnost mezi deseti a patnácti procenty. Tady to bylo víc,“ potvrzuje Dospiva. V době prodeje se na trhu dokonce objevily spekulace, že na Florentinu Penta vydělala miliardy.
Po Florentinu následovaly další projekty – čtvrť Waltrovka, ve které se pro její administrativní budovy našel kupec v Jižní Koreji a jež přihrála včetně prodeje stovek bytů další miliardy korun. Nepřehlédnutelný je kompletně pronajatý komplex Churchill u Hlavního nádraží nebo třeba začínající stavba téměř 450 bytů v areálu Nuselského pivovaru. Tím nejočekávanějším projektem je ale proměna okolí Masarykova nádraží podle návrhu světově uznávané architektky Zahy Hadid.
Superagresivní nabídka? Pak prodáme
Ten je zatím jen na papíře, se stavbou by se mělo začít příští rok. Už teď je ale jasné, že další kupce Penta hledat nebude. „My jsme nedávno oznámili, že měníme filozofii – ve významných lokalitách budeme nemovitosti držet dlouhodobě jako strategický investor,“ potvrzuje Dospiva s tím, že výjimku by skupina udělala pouze v případě superagresivní nabídky. Za takovou ale nepovažuje ani tu, která přihrála Florentinum Číňanům.
Výstavba v okolí Masarykova nádraží bude pro Pentu nejnáročnější a také nejdražší ze všech jejích projektů. Cena je odhadovaná až na 10 miliard korun. Bude to totiž stavba, která už nyní vyvolává víc zájmu než světoznámý Tančící dům a zároveň je nejvýraznějším zásahem do centra metropole v tomto tisíciletí. Měnit se totiž bude území na dohled historickému jádru Prahy.
„Dnes máte spíš tendenci se oblastem okolo Masarykova nádraží vyhnout. Nikoho z nás nenapadlo, že by tady mohlo stát nové náměstí. Zaha Hadid ale jednoznačně trvala na tom, že za magistrálou musí náměstí vzniknout. Otevřela nám oči,“ vysvětluje Dospiva.
Rozbití fasády na menší celky
Zaha Hadid projekt zpočátku často měnila. „Přišla s nápadem, její tým ho rozpracoval, my jsme ho připomínkovali na IPRu, a když viděla, co z toho vzniklo, řekla ‚ne‘ a celé to překopala,“ vzpomíná Dospiva s tím, že oproti jejímu prvotně prezentovanému návrhu doznala dnešní verze projektu řadu změn. „Po všech asi pěti větších úpravách v období zhruba tří let jsme ve finále a všechny připomínky byly zapracovány. Poslední změny vedly k rozbití fasády na menší celky tak, aby byla více plastická, a snížení celého objektu o dva metry,“ říká Dospiva.
