Článek
Peníze komise požaduje i po dalších státech EU kvůli tomu, že podhodnotily hodnotu dovezeného zboží z Číny. Vedlo to k nižším příjmům rozpočtu EU.
Celní správa se závěry komise nesouhlasí a bude nadále o této záležitosti jednat.
„Evropská komise je přesvědčena, že díky nesprávným postupům celních orgánů EU v letech 2012 až 2019 došlo ke ztrátě příjmů, které jsou odváděny do rozpočtu EU ze cla vybraného členskými státy. Nyní po členských státech požaduje poměrnou částku jako náhradu ztráty,“ uvedla celní správa.
Celní poplatky tvoří přibližně 15 procent příjmů společného rozpočtu EU, z kterého je Česko dlouhodobě čistým příjemcem. Mluvčí komise dnes sdělila, že unijní exekutiva chce žádostí, která následuje po obsáhlém vyšetřování a analýze, zajistit, aby všechny státy hradily svůj spravedlivý podíl do rozpočtu.
„Nejsou to další peníze pro Brusel. Dopad těchto příspěvků na rozpočet bude neutrální, protože se jimi redukuje výše národních plateb do rozpočtu EU vypočítávaných na základě hrubého národního důchodu,“ uvedla mluvčí. Odmítla upřesnit, kolika států se doplatek týká, je jich podle ní „několik“.
Kolik má EU ze cla
Clo patří mezi tzv. tradiční zdroje rozpočtu EU. Ty podle účetní závěrky EU za rok 2019 činily 21,2 miliardy eur (zhruba 515 miliard korun). Celkové výnosy EU v roce 2019 činily 160,3 miliardy eur.
Podle Zprávy o činnosti celní správy za rok 2019 poslalo Česko do EU z výběru cla 7,4 miliardy korun.
Již od roku 2018 obdobný případ řeší komise s Velkou Británií. V září 2018 komise dala Velké Británii dva měsíce na doplacení 2,7 miliardy eur celních poplatků do unijního rozpočtu. Úřad pro boj proti podvodům (OLAF) totiž uvedl, že Británie dlouhodobě ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím - hlavně obuví a textilem - dováženým především z Číny. Tím unii způsobila značné ztráty, které by měla nahradit. Případ nakonec skončil u Evropského soudního dvora. Ten by měl rozhodnout příští rok.
