Článek
Sedm hektických dní. V takto krátkém čase vyhlásila vláda sérii mimořádných a zcela zásadních opatření, která mají zamezit šíření nového koronaviru a která zcela zásadně změnila tempo celé země.
Rychlá rekapitulace. Minulý týden v pondělí ještě neplatila plošná opatření. V úterý se zakázalo shromažďování sta a více lidí. Ve středu přestaly fungovat školy. Ve čtvrtek se vyhlásila další opatření – od druhého dne se zakázaly akce nad 30 lidí, stejně tak se omezila doba restaurací a dalších stravovacích zařízení. V sobotu se začaly zavírat hranice, obchody i hospody. Od pondělí se omezil i volný pohyb osob.
Balík opatření bude mít podle hlavního epidemiologa pražského IKEMu Petra Smejkala viditelný dopad na šíření nákazy zhruba do čtrnácti dnů (okamžitý dopad nelze sledovat). „Neuvidíme to hned, tak je to s těmito opatřeními vždycky,“ říká Smejkal.
Všichni se chtějí dostat do obloučku
Vláda se tak během každodenního přitvrzování v mimořádných opatřeních nemohla opírat o vyhodnocování předchozích opatření v rámci republiky.
„Reagovala na to, jak rostl počet nakažených v dalších evropských zemích,“ líčí Petr Smejkal, z čeho epidemiologové čerpají podklady.
Ke své práci také používají analýzy toho, jak by se měla nadále vyvíjet situace. „Jsou to matematické modely,“ popisuje hlavní epidemiolog pražského IKEMu.
Aktuálně se Česká republika nachází ve fázi, kdy strmě roste počet nakažených. „Všechny země se chtějí dostat do takzvaného obloučku,“ popisuje Smejkal. Jde o moment, kdy počet nakažených začne zpomalovat, až se dostane na svůj vrchol, od kterého se začne číslo nemocných postupně snižovat.
Zavedená tvrdá opatření pak mají k tomuto momentu směřovat.
„Já odhaduji, že tam budeme v dubnu,“ říká Petr Smejkal a dodává, že věří v erudovanost náměstka ministerstva zdravotnictví Romana Prymuly, který stojí v čele Ústředního krizové štábu.
Ekonomicky nepopsaný terén
Zatímco epidemiologové mohou vycházet z matematických modelů toho, jak by mohla nákaza v Česku postupovat na základě dat ze zahraničí, ekonomičtí analytici mohou jen tápat. Odhadovat dopady na české hospodářství nejde.
„Velice špatně,“ zní odpověď analytika Michala Skořepy z České spořitelny na otázku, jestli může propočítávat dopady současných mimořádných opatření.
Dá se podle něj vypočítat například dopad zavřených škol a toho, že rodiče zůstanou s dětmi doma, dá se vypočítat dopad zavřených restaurací. „Jednotlivé aspekty se dají odhadnout, ale vše dohromady, to prakticky nejde. A navíc se opatření neustále vyvíjí,“ konstatuje Skořepa.
Podle něj totiž ekonomové nedokážou odhadnout to, jak se změní chování lidí v návaznosti na opatření.
Dva příklady: nelze odhadnout, kolik lidí si začne vařit jídlo doma a kolik si bude chodit do „okének“, která narychlo vytvořily restaurace. Stejně tak nelze odhadnout, kolik lidí přestalo z obavy o své zdraví chodit do restaurací a kolik z nich to bylo nuceno udělat až v okamžiku, kdy vláda přikázala restaurace zavřít.
„Lidé budou letos šetřit, nebudou si tolik kupovat luxusní věci, ale naopak jen levné, nezbytné věci, budou spotřebu odkládat na pozdější dobu, nebudou jezdit na dovolené,“ vyjmenovává další dopady Blanka Lukešová, partnerka poradenské společnosti BDO.
Další možné dopady? Podle analytičky Lukešové například to, že se za devět měsíců narodí více dětí, než je obvyklé.
Miroslav Novák, analytik Akcenty, potvrzuje, že z ekonomického pohledu jde o vysoce nestandardní opatření, s nimiž ekonomové počítat nedokážou. „Něco takového jsme tady dlouho neměli,“ poznamenává Novák.
Není tak vůbec jisté, jaké dopady budou mimořádná opatření mít na českou ekonomiku. „Víme, že to bude negativní, ale jak moc, to teď nelze říct,“ dodává Novák.
