Článek
Analytici a ekonomové se shodují na tom, že zavírání podniků výrazně prohloubí propad české ekonomiky. Vládní opatření se nejvíce dotkla volnočasových aktivit či podniků v gastronomii.
Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka dostane česká ekonomika další tvrdou ránu. „Zatímco do první vlny jsme vstupovali po dlouhém hospodářském růstu a naše země měla vynikající makroekonomické ukazatele, do druhé vlny vstupujeme značně vyčerpaní,“ uvedl Křeček. Následky současné situace proto mohou být daleko horší než ty, které způsobil jarní lockdown.
Dopad na služby
Současná situace se ukáže hlavně na vývoji ekonomiky v posledním čtvrtletí. Propad nejvíce ovlivní vládní opatření, která uzavírají některé obory. „Opatření se dotýkají zvláště segmentu služeb, který patřil v uplynulém roce mezi tahouny ekonomiky,“ říká vedoucí analytického oddělení Cyrrus Anna Píchová a dodává, že podle odhadů by měla ekonomika klesnout až o sedm procent.
Ještě do příchodu druhé vlny pandemie se pohyboval předpokládaný růst ekonomiky ve čtvrtém kvartálu na čísle 2,5 procenta. „Nová, zpřísněná vládní opatření dle našich odhadů povedou v posledním čtvrtletí letošního roku k mezičtvrtletnímu propadu tuzemské ekonomiky zhruba o 1,5 procenta,“ popisuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Píchová k situaci dodává, že bude záležet také na tom, jak se současná nejistota projeví v chuti Čechů utrácet.
Pokud by se epidemická situace dále zhoršovala a došlo by k dalšímu omezování ekonomické aktivity, propad ve čtvrtém čtvrtletí by mohl být ještě výraznější. „Vzhledem k tomu, jak druhý lockdown míří na potírání zejména volnočasových aktivit, změní se i struktura našeho HDP. Pokles ve službách bude patrně výraznější než v průmyslu, a tak se zmenší jeho podíl v HDP, který je nyní více než 60 procent,“ vysvětluje hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.
Důležitá je podpora
Aktuální lockdown může mít větší vliv na zaměstnanost. Ve službách je mnoho menších podniků, které jsou více náchylné na jakýkoli výpadek. „Tento nárůst nezaměstnanosti potom následně opět zpomalí poptávku a zmenší náš případný růst HDP v příštím roce,“ podotýká Bartoň.
Podle Seidlera umožňuje schválený deficit státního rozpočtu stále dostatek prostoru pro podporu ekonomiky. Křeček uvádí, že by vzhledem k dalšímu uzavření několika ekonomických odvětví měla opět vzniknout kompenzační opatření, a to alespoň ve výši několika desítek miliard korun. „To by situaci mohlo stabilizovat a česká ekonomika by mohla utrpět pouze jednociferný pokles HDP za celý rok, přičemž ve čtvrtém čtvrtletí bychom mohli docílit lepšího výsledku než ve druhém,“ myslí si Křeček.
Pokud by brzy došlo k uvolnění současných opatření a ekonomika by částečně stávkovala jen do listopadu, prohloubilo by to podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy propad o 6,5 až osm procent. Tato predikce se blíží i číslu, které předpokládá Píchová. „Tuzemská ekonomika by měla podle našich odhadů poklesnout v letošním roce až o 6,6 procenta. Z důvodů aktuálního vývoje pandemie nejen v Česku, ale také v celém světě jsme výhled na vývoj v tuzemské ekonomice museli revidovat směrem dolů,“ vysvětluje Píchová.
Nedá se vyloučit dvouciferný propad
Kovanda však předpovídá i pesimističtější scénář. „Pokud by došlo k dlouhodobému uzavření podniků a byl by odstaven automobilový průmysl jako na jaře, byl by celoroční propad hlubší než deset procent a znamenalo by to další škody ve výši až 100 miliard nad rámec škod, které už vznikly,“ uvedl Kovanda.
K této hodnotě propadu se přiklání i Bartoň. „Nyní je takřka nemožné, abychom skončili rok 2020 s propadem menším než –10 procent a budeme rádi, když jej udržíme alespoň do –12 procent,“ předpovídá.
Podle Seidlera by se v případě slabšího růstu blížil pokles ekonomiky k osmi procentům. „I přes nové restrikce by se však tuzemská ekonomika měla prozatím vyhnout v letošním roce dvouciferném poklesu, který předpokládaly některé dřívější odhady,“ dodává Seidler.
