Článek
Je to útok na Českou republiku a ohrožuje to české firmy, případně české zemědělství. Tolik reakce premiéra a ministra zemědělství na předběžné auditorské závěry týkající se dotací vyplacených v uplynulých letech chemicko-zemědělskému impériu Agrofert.
Shodou okolností je premiérem Andrej Babiš, který je dle verdiktu stále ovládající osobou holdingu a je tak ve střetu zájmů, a proto se mají vyplacené evropské peníze vracet.
Obě zprávy obsahují totiž kromě konstatování střetu zájmů a s tím spojeného stoprocentního škrtu v dotacích pro Agrofert popisy rozsáhlých pochybení českých úřadů při rozdělování peněz z eurofondů.
A ty by mohly zasáhnout i další firmy – i když až s velkým časovým odstupem. Finální zpráva auditorů se totiž nedá čekat dříve než za čtyři měsíce po zapracování českých námitek proti nyní zveřejněnému návrhu.
Následně se navíc Česko může bránit verdiktu dalšími mechanismy v rámci Unie, takže dopady na jiné firmy než Agrofert jsou prozatím jen hypotetické.
Holding, který vložil Andrej Babiš do svěřenských fondů, je však pocítí okamžitě.
Ministr zemědělství Miroslav Toman, jehož střetem zájmů se mimochodem bruselští kontroloři také zabývali, v reakci na auditní zprávu oznámil, že s okamžitou platností zastavuje všechny platby pro Agrofert z dotačních titulů určených na investice.
Jak moc velká rána pro agroholding to je? Neboli kde budou peníze chybět?
Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka odmítl dotazy Seznamu na dopady zastavených plateb. Odkázal pouze na zveřejněné prohlášení firmy.
V něm mimo jiné říká: „Informace o zastavení proplácení dotací je pro nás nová. Bereme ji na vědomí. Jsme připraveni k dialogu s úřady, ale trváme na tom, že se v oblasti dotací řídíme přesně podle zákonů.“
Podle analýzy Seznamu a dostupných informací o hospodaření firmy Andreje Babiše vyplývá, že akutní dopad na provoz chybějící peníze mít nebudou. Tedy párky, kuřata či toastový chleba z produkce Agrofertu v regálech supermarketů zůstanou.
Zastavené dotace se totiž týkají výhradně investic. Provozní peníze vyplácené na hektar půdy nebo kus chovaného dobytka, které jsou pro firmy z impéria pro přežití klíčovější, ani nebyly předmětem auditu a zemědělské podniky Agrofertu je dostávají nadále.
Vloni představovaly necelých 900 milionů, předloni pak skoro miliardu.
Investiční dotace resort zemědělství vyplácí přes Program rozvoje venkova. Ten uzavřel od roku 2017 s firmami z Agrofertu smlouvy za více než 470 milionů korun. Do dubna letošního roku bylo vyplaceno 345 milionů. Takže maximálně budou chybět společnostem z holdingu desítky milionů korun, které jsou spojené s konkrétními projekty a ne výrobou nebo platy zaměstnanců.
Přesto je to pro Agrofert bolestivá zpráva v době, kdy jeho zisky i tržby klesají. Potíže přiznal už ve firemním magazínu koncem loňského roku výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz s tím, že očekává za loňský rok nižší nekonsolidované tržby. A psal i o potřebě úspor.
„Šetří se všude, pociťují to vlastně všichni zaměstnanci holdingu,“ uvedl pro magazín Neovlivní pod podmínkou anonymity jeden z nich.
Podle Mráze jsou za klesajícími hospodářskými výsledky rostoucí ceny surovin jak v chemické, tak zemědělské divizi. Nyní ještě bude chybět část dotačních peněz. To bude konkrétně znamenat, že na rozjeté projekty budou muset firmy v holdingu najít buď vlastní peníze, nebo projekty dočasně zmrazit. Obojí s sebou nese náklady, a tudíž další snížení zisku.
Kromě toho se ozvou banky, které dané projekty úvěrují. Musejí totiž dle bankovních pravidel při úvěrech na akce, jimž najednou budou chybět evropské peníze, chtít vyšší zajištění a doklady, že je firmy dofinancují ze svého.
Kromě toho pak musí tyto úvěry posoudit jako selhávající a snížit rating firem při poskytování úvěrů. Přeloženo: chtít vyšší úroky. Vzhledem k tomu, že celkové dluhy konglomerátu společností Agrofertu dosahovaly 35 miliard korun v roce 2017, je každé drobné zvýšení úrokové sazby citelným zásahem do zisků.
Pro představu konsolidované tržby velmi mírně poklesly už v roce 2017 zhruba o 200 milionů na 155,1 miliardy korun. Zisk se propadl citelněji. Ze 7,8 miliardy v roce 2016 na 4,8 miliardy.
A podle všeho Agrofert za loňský rok očekává další propad, byť zatím veškeré dotazy odráží tím, že výkazy nemá hotové a zveřejní je v zákonné lhůtě, která je do konce letošního roku. Většinou to ovšem v případě holdingu bývá v srpnu. Dotační dieta pak tento vývoj ještě prohloubí.
