Článek
Náhlý pád německé společnosti Wirecard upozornil na rostoucí problematickou skupinu finančních subjektů, které nespadají pod téměř žádné regulace. Finančně-technologické (fintech) firmy začínají vykonávat podobné činnosti jako běžné banky, a přesto nepodléhají stejným pravidlům.
Několik let unikala bývalá fintechová hvězda Německa, Wirecard, ostřížímu zraku BaFinu. Federální finanční dozorový úřad se soustředil pouze na bankovní pobočku společnosti a nikoliv na společnost jako celek. Po aktuálním skandálu se německá vláda rozhodla, že regulační procesy se musí změnit. Důsledky této transformace nejspíše zasáhnou širší fintechovou obec.
Původ fintechu
Vše začalo finanční krizí v roce 2008, kdy světové banky vynaložily i miliardy dolarů na vyřešení soudních sporů a zapomněly přitom na investice do nových technologií. Díru na trhu v tu chvíli začaly zaplňovat nové společnosti. „Fintech zahrnuje jak nové technologie prosazující se ve finančním sektoru, tak skupinu firem a platforem, které pomocí inovací narušují dosavadní status quo v oblasti poskytování finančních služeb,“ definuje sektor fintechu studie od společnosti Deloitte. Hlavní rozvoj nastal v posledních sedmi letech, kdy nové technologie, jako chytré mobily, začaly být skutečně masově využívány v každodenním životě.
Wirecard byl jednou ze společností, které na tom dokázaly vydělat. Firma zvládla provádět platby mnohem rychleji než její tradiční „příbuzní“, zároveň poskytovala lepší klientský servis, díky čemuž měla i lepší data o svých klientech než normální banky.
I proto do fintechové oblasti vstupují technologičtí giganti, například Google či Amazon. „Amazon není tradiční banka, která je myšlena pro všechny. Jen vzal klíčové komponenty moderního bankovnictví a vylepšil je tak, aby vyhovovaly jak jeho zákazníkům, tak i prodejcům,“ stojí ve zprávě společnosti CbInsights. Podle této analytické společnosti si Amazon vytváří svůj vlastní uzavřený ekosystém.
Google zase podle serveru TechCrunch připravuje svoji vlastní kreditní kartu. Zároveň kvůli přidání nových služeb do Google Cloud uzavírá smlouvy s Lloyds Banking Group.
Bez regulací
Podle Evropského orgánu pro bankovnictví nespadá pod žádnou regulaci až 31 procent fintechových firem, které operují v Evropě. „Potřebujeme regulaci, která bude platit pro banky i nebankovní subjekty za stejných podmínek,“ řekl pro Bloomberg Benoit Coeure, šéf inovací v Bance pro mezinárodní vypořádání, také známé jako centrální banka pro centrální banky. Fintechové společnosti hrají roli nejen v platbách, ale i v širším finančním sektoru, dodal Coeure.
V Evropě podle Evropského orgánu pro bankovnictví platí, že firma spadá do finančního sektoru a tím pádem i pod regulace, pokud je polovina jejího podnikání spojena s finančními aktivitami, jako je například půjčování peněz. Wirecard ani podle BaFinu nebyl klasifikován jako finanční společnost. Pro některé kritiky změn regulačních procesů se ale jedná pouze o kouřovou clonu, aby nevyšlo najevo pochybení samotného dozorového úřadu, který nedokázal dostatečně dobře vymáhat již existující pravidla.
Problematická efektivita
„Opravdový problém je v tom, že BaFin nepoužil pravomoci, které již má,“ uvedl pro Bloomberg Sven Giegold, člen Evropského parlamentu za stranu Zelených. „Jedná se pouze o nedbalost, nepotřebujeme nové regulace fintechových společností,“ míní.
„Regulační rámec, který existuje, je pro dané účely dostačující,“ komentoval situaci pro Bloomberg John Ahern z právnické společnosti Covington & Burling, která radí klientům v oblasti finanční regulace. „Otázkou je, zda je dohled nad regulovanými subjekty dostatečně účinný,“ dodal.
Šéf BaFinu Felix Hufeld říká, že se snaží protlačit větší dohled nad technologickými firmami již dva roky, ale nakonec se jedná o politické rozhodnutí, na které možná v současnosti uzrál čas. Německo totiž usedá do předsednického křesla Evropské unie, kde by mohlo tlačit na změny ve finančním sektoru. Nejspíše ale všechnu svou energii nasměruje na vzpamatování se z koronavirové krize.
