Článek
Slibně rozeběhnutý program na prevenci rakoviny prsu v Česku začal kvůli pandemii skřípat. Oslovení specialisté upozorňují, že se jedná o velký problém, který může mít fatální důsledky – vyšší úmrtnost na toto nádorové onemocnění.
Ženy prohlídky během koronaviru odkládají a v důsledku chodí v současnosti s nádory v pokročilejších fázích. Současně si lékaři všímají, že se častěji objevují agresivnější podoby nemoci, pro což zatím nemají jasné vysvětlení.
„Už máme i několik případů, kdy ženy kontrolu odkládaly, byly třeba v karanténě, a následně se bály viru. Měly jít v říjnu nebo listopadu na kontrolu a šly až teď, i když tušily, že mají problém,“ poukazuje Eva Knappová, ředitelka Aliance žen s rakovinou prsu. Sbíhají se k ní informace od desítek pacientských organizací a v nejednom případě se jedná o příběhy žen, kterým mohlo být onemocnění diagnostikováno dřív, a o to složitější léčbu teď musí podstoupit.
„Tím protahováním se u nich situace bohužel komplikuje,“ dodává Eva Knappová.
Redakcí Seznam Zpráv oslovení lékaři specializující se na rakovinu prsu popisují podobné příběhy.
„Sama mám zkušenosti z ordinace, že ženy přichází s velkými nádory, protože nevěděly, kam se mají obrátit, zejména na jaře,“ líčí Miroslava Skovajsová, zakladatelka sítě Mamma center Breast Unity Prague a současně i předsedkyně Asociace mamodiagnostiků České republiky.
„Měl jsem pacientku, která s jarním covidem dlouho odkládala návštěvu a přišla až v létě. Rozhodně za ten půl rok mohou udělat nádory obrovský kotrmelec,“ upozorňuje Petr Váša, primář mamocentra na EUC Klinice v Ústí nad Labem.
„Ženy mají až panickou hrůzu z možného nakažení koronavirem, že k lékaři nejdou ani s velmi pokročilým nádorem,“ tvrdí Jan Daneš z Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který zároveň působí jako místopředseda Komise pro screening nádorů prsu při Ministerstvu zdravotnictví. Situace je podle něj natolik vážná, že se odrazí i na vzestupu úmrtnosti na nádorová onemocnění.
Zájem o prevenci klesl
Zatím neexistují přesná data o tom, o kolik se během loňského roku snížil počet preventivních prohlídek rakoviny prsu, odborníci tak mohou pouze odhadovat, či využívat jiné pomocné indikátory.
Například Jan Daneš mluví o tom, že v roce 2020 přišlo na screening rakoviny prsu zhruba o 20 procent žen méně. „Situace pokračuje i v tomto roce, kdy zdaleka nedosahujeme počtů, které byly v minulém roce, odhadujeme opět pokles o minimálně 20 procent,“ zdůrazňuje přednosta Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.
Miroslava Skovajsová, která stála v Česku u zrodu mamografické prevence, poukazuje na data z programu Ženy ženám, přes který mohou dostat zájemkyně slevu 200 korun na preventivní prohlídku. „Oproti roku 2019 bylo v roce 2020 spotřebováno jen asi 20 procent poukázek. Dokonce tento program šel o 80 procent dolů,“ říká Miroslava Skovajsová a upozorňuje, že jde o tvrdý ukazatel toho, jaký mají zájem o prohlídku ženy, které na mamografii neposílá praktický lékař nebo gynekolog.
„Screeningový program, za který jsme strašně bojovali, protože jsme chtěli mít včasné diagnózy, tato koronakrize hodně zabrzdila,“ konstatuje předsedkyně Asociace mamodiagnostiků České republiky.
Ústav zdravotnických informací a statistiky má zatím k dispozici data pouze za první pololetí loňského roku, kdy se provedlo u žen ve věku 45 a více let o 16,3 procenta méně screeningových vyšetření.
Počet provedených screeningových vyšetření u žen ve věku nad 45 let v roce 2019 a 2020.
Agresivnější nádory
Dalším negativním trendem, kterého si všímají všichni oslovení odborníci, je zvyšující se počet agresivnějších nádorů u mladších žen, ale i starších.
„Je více agresivních nádorů, které rostou velmi rychle,“ zmiňuje Jan Daneš, který dodává, že jde o jev, který nemůže podložit studií, ani pro to nemá jednoznačné vysvětlení.
„Sledujeme něco podobného. Nedokážu říct, čím to je. Je to zvláštní. Jestli je to nějaká vlna, nebo jestli jde o stres, který patří mezi faktory, že se buňky zblázní. Ale je to jen jeden z možných faktorů,“ souhlasí i primář Petr Váša z Ústí nad Labem.
Podobně reaguje i Petra Holečková, zástupkyně primáře Ústavu radiační onkologie ve Fakultní nemocnici Bulovka. „Na jakékoli definitivní vyjádření k tomuto tématu je ještě brzy, nicméně, musím to potvrdit, i u nás pozorujeme agresivnější nádory prsu, a to hlavně ve skupině starších žen,“ hlásí zástupkyně primáře.
Například Miroslava Skovajsová to připočítává pandemii a vyšší úrovni stresu. „Nemám na to taky důkaz, ale je to logické. Když ten organismus je oslabený, otřesený a vyčerpaný tím psychotraumatem, tak je tam větší prostor pro prosazení agresora,“ říká zakladatelka sítě screeningových center a dodává, že ženy chodí na prohlídky silně vystresované, často i vyčerpané.
