Dopad covidu, který se teprve projeví. Prudce klesl počet nových dárců dřeně

Pandemie nemoci covid-19 kromě veškerého běžného života ovlivnila i dárcovství kostní dřeně. Vhodný dárce přitom může být pro člověka s poruchou krvetvorby největší nadějí.

Pro každého pacienta lékaři hledají dárce nejdříve v rodině, i tam je ale šance na shodu jen 25 %. Dalším místem, kde se prakticky souběžně začne hledat vhodný dárce pro pacienty, kteří potřebují léčbu, je registr kostní dřeně.

Počet nových registrací potenciálních dárců se ale v roce 2020 snížil. Institut Klinické a Experimentální Medicíny (IKEM) eviduje oproti předchozímu roku pokles o dvě třetiny.

Druhý registr – Český národní registr dárců dřeně (ČNRDD) – za loňský rok zaznamenal pokles na polovinu.

Vysoký pokles přišel po době viditelného růstu každoročních registrací, v případě ČNRDD dokonce po historicky nejúspěšnějším roce.

Důvodem je v první řadě probíhající pandemie. Nábory nových dárců se vždy konaly na velkých společenských akcích, jako jsou třeba fotbalová utkání, a jak připomíná vedoucí registru IKEM Marie Kuříková, loni se ani jedna podobná náborová akce nemohla uskutečnit.

Různorodost krvetvorných buněk je přitom vysoká, a je tedy potřeba co největší možný počet potenciálních dárců, ze kterých lze vybírat. Klíčová je v tomto případě spolupráce podobných registrů v rámci celého světa. Například Český národní registr dárců dřeně každoročně eviduje zhruba 15–20 % nepříbuzenských transplantací od tzv. „národního“ dárce, ve zbytku případů musí být pro české pacienty krvetvorné buňky dovezeny ze zahraničí.

„Transplantovat českého pacienta s dárcem ze zahraničí je nejenom dražší, ale i organizačně a časově náročnější, zvláště v současné době omezeného cestování kvůli protipandemickým opatřením. Pro úspěšnost transplantace je přitom její včasné provedení zásadní,“ vysvětluje Pavel Jindra, vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně a primář hematologicko-onkologického oddělení FN Plzeň.

Nyní se ale potenciální dárci v České republice i ve světě musí potýkat s protiepidemickými opatřeními. „Dárci, kteří se chtějí do registru evidovat, již od loňska nemají do našeho zařízení přístup. Je ale možné se zaregistrovat přes naše spolupracující transfuzní stanice a také z domova, za pomoci odběrové sady, kterou dárcům pošleme na vyžádání,“ uvádí Marie Kuříková z IKEM.

Loňský vysoký výpadek se nemusí projevit hned, problémy ale může znamenat do budoucna. „Zmrazení náborové činnosti v terénu a pokles počtu nových dárců nemá okamžitý dopad na dostupnost transplantací pro pacienty, kteří ji potřebují. V následujících letech bychom ale mohli následky začít pociťovat,“ upozorňuje Kuříková. „Pokud by nábory stagnovaly i v letošním roce, v budoucnu by noví dobrovolníci mohli lékařům chybět,“ potvrzuje primář Jindra.

I když ale loni klesl počet nových registrací, počet dárců, jejichž krvetvorné buňky byly odebrány k dárcovství, byl paradoxně v roce 2020 rekordní. Dárcům z registru IKEM bylo provedeno 18 odběrů a v rámci ČNRDD dalších 62. Zjednodušeně: ubylo nových potenciálních dárců, rozhodně ale neubylo odběrů a transplantací.

Z registrů je však nutné každý rok řadu dárců vyřadit. Nejčastěji proto, že byli v registru vedeni dlouhou dobu a už dosáhli věku, po němž dárcovství není vhodné. Jindy může být důvodem neodpovídající zdravotní stav. ČNRDD loni musel vyřadit celkem 878 a Český registr dárců krvetvorných buněk IKEM 492 zapsaných osob.