Článek
Zákon o střetu zájmů, přezdívaný Lex Babiš, se vrátil poslancům na stůl. Prezident Miloš Zeman v půli prosince normu vetoval, podle něj je protiústavní.
Novela měla skoncovat s dotováním firem politiků z veřejných peněz, nebo zavést centrální registr majetkových přiznání politiků.
Nejtvrději by dopadla na byznys ministra financí, šéfa hnutí ANO Andreje Babiše a jeho holding Agrofert. Pokud by si ve firmě ponechal více než čtvrtinu akcií, Agrofert by přišel o nenárokové dotace. A rovněž o možnost hlásit se do veřejných soutěží.
Po příštích volbách by pak ministr přišel o možnost vlastnit byť jediné procento v médiích. V tuto chvíli je majitelem vydavatelského domu Mafra, pod jehož hlavičkou vycházejí MF Dnes, Lidové noviny či server iDnes. Patří mu také nejposlouchanější české rádio Impuls.
Babiš v tuto chvíli řeší, jak se svým majetkem naložit. A plánuje bránit se i soudně. Tvrdí, že zákon je účelový, namířený pouze a jen na něj.
Zákon měl začít platit už v lednu, kvůli prezidentovu vetu ale Agrofert získal odklad.
Očekává se, že poslanci prezidentské veto hladce přehlasují - minule se pro zákon vyslovilo 125 poslanců. Přesto se ale účinnost zákona bude muset posunout.
Pusťte si video: Výhrady proti Lex Babiš sepsala Zemanovi poslankyně ČSSD.
Video: I když jsou sociální demokraté od počátku hlavní politickou silou, která prosazuje novelu zákona o střetu zájmů známou pod názvem lex Babiš, není mezi postoji jejich poslanců úplná jednota.
