Článek
Vládní podpora ohrožených firem a pracovních míst má hlavní zásluhu na tom, že se reálné příjmy průměrné domácnosti loni zvýšily o dvě procenta. Protipandemická opatření zároveň omezila prostor k utrácení, proto Češi dokázali ušetřit 18 procent svých příjmů.
V minulých letech přitom do úspor ukládali podle Eurostatu jen 12 procent z toho, co vydělali nebo inkasovali jako státní podporu.
Tuzemské rodiny zlepšení svých poměrů oceňují, jak svědčí březnový výzkum Eurobarometru. Za dobrou považuje finanční situaci své domácnosti 86 procent Čechů, o 13 procent víc než loni v červenci. Žádné nebo skoro žádné problémy s placením účtů nemá 75 procent Čechů, o devět procent víc než před devíti měsíci.
V tom ohledu jsme nejspokojenější od vstupu do Evropské unie, zároveň jsme se dostali vedle Nizozemců, Dánů a Švédů do skupiny čtyř národů, které se v Evropě cítí nejlépe zajištěny.
Pouze zdejší rodiny a v mírnější podobě už jen Belgičané si v rámci Evropy pochvalují, že se jejich ekonomická situace během koronavirové krize zlepšila. Jedním z důvodů může být okolnost, že výpadek ve svých příjmech nezažili ani v krátkém období po příchodu pandemie loni na jaře.
Rozpočty evropských rodin tehdy vesměs trpěly, protože státní pomoc dorazila se zpožděním. To se však podle Eurostatu netýká Česka a Irska, kde byly peníze na vyrovnání výpadku k dispozici již ve druhém čtvrtletí 2020. Konkrétně český stát poslal rodinám přes sociální systém a podporu pracovních míst od počátku krize už 250 miliard korun.
Zjištění bruselských expertů potvrzuje Helena Horská z Raiffeisenbank. Takzvané nadúspory českých rodiny (tedy nárůst úspor nad obvyklou úroveň) podle ní dosáhly 167 miliard korun. Teoreticky tak připadá 15 až 20 tisíc korun na osobu.
„Ovšem peníze jsou rozděleny velmi nerovnoměrně,“ upozorňuje ekonomka. Nejvíc si díky snížení daňové sazby polepšili zaměstnanci, kteří měli už před pandemií nadprůměrný příjem. Proto prý nejde spoléhat na to, že odložená poptávka domácností výrazněji přispěje k oživení maloobchodu nebo služeb. „Tito zaměstnanci budou část odložené poptávky realizovat v zahraničí, část ve zboží z dovozu a část v investicích,“ vysvětluje Helena Horská.
Na druhé straně nejde vyloučit, že krize přece jen tvrdě zasáhla některé sociální skupiny. Dostupná data ovšem zatím nedokážou odhalit, kdo patří k poraženým. Velké drama nehlásí úřady práce, kde od počátku pandemie přibylo v evidenci 80 tisíc lidí. Celkem úřady evidují 300 tisíc nezaměstnaných.
Přitom všichni ještě nemusí být v úzkých, protože počet příjemců podpory v hmotné nouzi vyrostl za poslední rok „jen“ o deset tisíc. Nic nesignalizuje, že lidé nemají čím platit za bydlení. Naopak počet příjemců sociálního příspěvku na bydlení se v porovnání s počátkem minulého roku o deset tisíc snížil.
