Článek
Zařízení pro poskytování sociální péče si zvykají na nový způsob, jakým dostávají ochranné prostředky pro své klienty a personál.
Nákaza nového typu koronaviru totiž v konci minulého týdne pronikla mezi nejvíce ohroženou skupinu - tedy klienty domovů seniorů. V Břevnicích na Vysočině se dokonce nakazilo 20 ze 22 obyvatel tamního domova, přičemž jedna klientka už nákaze podlehla.
Seznam Zprávy přitom opakovaně upozorňovaly, že v domovech zoufale chybějí ochranné prostředky i dezinfekce. Stát na to reagoval tím, že roušky, respirátory a další ochranné prostředky nyní dodává pouze Ministerstvo vnitra prostřednictvím krajů.
Situace se podle zpráv od jednotlivých zařízení postupně stabilizuje. Některé domovy ale přesto nedostaly včas všechny prostředky k tomu, aby mohly plnit nařízení, jímž Ministerstvo zdravotnictví na kritickou situaci zareagovalo.
„Co jsme si zjišťovali o víkendu, ve většině krajů poskytovatelé sociálních služeb dostali dodávku ochranných prostředků z pátku na sobotu. Dostali jsme však ale také zprávu, že v Praze tomu tak nebylo, a tak čekáme na informaci, zda potřebný materiál dorazí během dnešního dne,“ řekl pro Seznam Zprávy prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký.
Naši @hasici_cr jsou tu pro Vás nonstop. Kolik respirátorů, roušek, obleků nebo rukavic už rozvezli a kam? Najdete v průběžně aktualizované tabulce @vnitro. #spolutozvladneme Tabulka zde: https://t.co/eBFZELWSg6
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 30, 2020
Jeho slova potvrzuje ředitel pražského Domova Palata Jiří Procházka.
„V tuto chvíli nám chybí štíty, obleky a brýle k tomu, abychom mohli plnit požadavky Ministerstva vnitra na ochranu našich zaměstnanců,“ řekl Procházka Seznam Zprávám v pondělí dopoledne.
„Respirátorů jsme dostali padesát, a to třídy FFP2. Vzhledem k tomu, že tady zatím nákazu nemáme, tak je nepoužíváme. Pokud by se prokázala nákaza, máme zásobu na pět až sedm dní,“ uvedl ředitel Domova Palata s tím, že respirátor sám o sobě nepomůže, když má personál pečovat o pacienta nakaženého koronavirem.
„Musíte mít kompletně všechny pomůcky, z nichž některé nám chybí. Nemáme ani zprávu o tom, kdy je dostaneme,“ dodal Jiří Procházka.
To, že prostředky navzdory slibům členů Babišovy vlády dosud nemá, si vysvětluje tím, že v Praze je zřejmě distribuce složitější, protože zařízení pro seniory je zde velký počet.
Kdo má testovat?
Další nejasnosti v domovech však vyvolává nařízení Ministerstva zdravotnictví, že mají být povinně testováni na nákazu všichni klienti, kteří do domovů pro seniory a dalších podobných zařízení zamíří.
„Co se týká povinnosti přijímat klienty až po hotovém testu na COVID-19, to se teprve rozjíždí,“ říká předseda Asociace poskytovatelů sociálních služeb Horecký. Z jeho slov plyne, že není zcela jasné, kdo a jak má klienty testovat. „Máme dotazy, jestli se poskytovatelé mají sami obracet na odběrová místa, na hygienické stanice,“ uvedl Jiří Horecký.
Druhé mimořádné opatření totiž nařizuje všem poskytovatelům sociálních služeb, aby přijímali klienty až po vyšetření na přítomnost koronaviru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem. K tomu musejí nově přijatí pacienti do dvoutýdenní karantény.
„Během prvních dnů tohoto týdne by se měla vyřešit otázka, jestli když k nám klienti přicházejí z nemocnice, tak zda testování má na starosti nemocnice, nebo poskytovatel. Předpokládáme, že k prvním testům dojde dnes nebo zítra či pozítří. Dnes tedy zřejmě žádný klient nenastoupí, testy také nějakou dobu trvají,“ dodává Horecký.
Asociace podle něj chtěla otázku zodpovědět už v samotném textu mimořádného nařízení. To se ale úřadu ministra Adama Vojtěcha nepovedlo.
„My jsme v textu mimořádného opatření navrhovali i část, která by upravovala, kdo může o test požádat. To se tam neobjevilo. Předpokládám, že je to z toho důvodu, že to mají být poskytovatelé sociálních služeb.“
Takovou interpretaci ale odmítá ředitel Domova Palata.
„Předpokládám, že to bude dělat hygiena nebo nějaké odběrové místo tak, jak se to děje doteď. Máme nařízené, že nesmíme přijímat lidi, dokud nepodstoupí vyšetření a nemají negativní výsledek. Předpokládám, že budou vyšetřeni v nemocnicích, že my to organizovat nebudeme,“ říká Procházka.
Klienti často z ústavů cestují na zákrok nebo léčbu do nemocnice a posléze se do zařízení poskytujícího sociální péči vrací. V nemocnici se přitom mohou nakazit mimo jiné i COVID-19. Je veřejným tajemstvím, že právě tímto způsobem se nakazil 95letý český pacient, který s koronavirem zemřel. Takovým případům by nové nařízení mohlo zabránit.
Jiné situace jsou ale složitější, například když do domova pro seniory zamíří člověk, který do té doby žádnou péči nepotřeboval. Testování totiž stále není dostupné všem, kdo o něj požádají. Podle Procházky by mu měl pomoci jeho ošetřující lékař, nikoliv poskytovatel sociální péče.
„Bude muset kontaktovat svého praktického lékaře s tím, že mu nemůže být poskytnuta služba bez toho, aniž by měl vyšetření, a lékař by se měl spojit s hygienou nebo odběrovým místem a požádat je o provedení vyšetření. Alespoň tak to čtu já,“ říká Procházka.