Článek
Francouzská Marseille, Štýrský Hradec v Rakousku, maďarský Pécs nebo polská Vratislav. Všechna tato – a ještě další – města prošla v uplynulých letech proměnou, když se stala Evropským hlavním městem kultury. K něčemu podobnému se schyluje také v Českých Budějovicích, které budou jednou ze tří evropských kulturních metropolí roku 2028.
Kromě přípravy kulturních akcí se ve městě chystá řada ambiciózních investic, které mohou výrazně proměnit nejen jeho centrum. Kompletní uskutečnění všech plánů v souvislosti s kandidaturou sice není kvůli vysokým nákladům jisté, ale řada projektů už je v pokročilém stádiu příprav, nebo se dokonce staví.
„Celkový rozpočet na investice je 156,7 milionu eur. Jedná se o investice financované z více zdrojů, tedy města, kraje, státu a EU. Jde o veškerou infrastrukturu, která ve městě do roku 2028 vznikne a bude spolupomáhat k realizaci celého projektu Budějovice 2028,“ říká Zuzana Kudláčková (Piráti), náměstkyně primátorky Českých Budějovic pro kulturu, životní prostředí a koordinaci územních skupin.
Senovážné náměstí jako centrum dění
Po vzoru měst, jako jsou Vídeň, Kodaň, Helsinky či Minneapolis, chtějí České Budějovice při soutoku Vltavy a Malše vybudovat kulturní okrsek zvaný Culture Island, Kulturní ostrov. Propojí řadu kulturních institucí do jedné sítě, přičemž důležitou součástí má být i úprava veřejných prostranství a aktivita na nich.
„Naším cílem je rozvíjet veřejná prostranství mezi kulturními institucemi a narušovat představu, že kultura se odehrává pouze uvnitř budov,“ uvádí kandidátská prezentace Českých Budějovic. Právě v těchto místech se mají odehrávat zásadní aktivity spojené s Evropským hlavním městem kultury 2028.
Asi nejvýraznější částí a centrem této čtvrti by se měla stát oblast Senovážného náměstí. Soustředěné jsou zde hned tři velké projekty, z nichž nejdál je rekonstrukce a dostavba Kulturního domu Slavie. V mezinárodní soutěži na tuto stavbu zvítězil projekt architektonických kanceláří Chaix & Morel et Associés z Paříže a vídeňských CA Pichler a Proksa Architects. Poslední jmenovaný ateliér přitom vede Čech Jan Proksa.
Je to vůbec nejdražší projekt ze všech v souvislosti s kandidaturou na prestižní evropskou akci, v prezentaci je uvedená investice 31 milionů eur, tedy asi tři čtvrtě miliardy korun. Včasné uskutečnění tohoto projektu je poměrně jisté. Stavba už letos na konci května začala, s kolaudací plánovanou na září 2025.
Bývalý Německý dům je významnou stavbou z 19. století, kterou v neorenesančním slohu navrhl známý pražský architekt Ignác Ullmann. Nyní projde modernizačním faceliftem, kdy se díky přístavbě rozšíří v zadní části směrem k Jihočeskému muzeu a Senovážnému náměstí na souměrný půdorys kříže.
Moderní betonová konstrukce, která pojme i nový velký sál či kavárnu, dostane dosti průhlednou fasádu ze skla a hliníkových plechů. Budova tím získá i nový vchod směrem od centra.
Místo hradeb parky
Druhou vlajkovou lodí kulturního okrsku se může stát novostavba Alšovy jihočeské galerie, o níž se vážně uvažuje na Senovážném náměstí, u křižovatky s Žižkovou třídou. „Je to akce, o které se už docela dost mluví a na níž by se pravděpodobně spolupodílel kraj, protože Alšovu jihočeskou galerii by přesunul z Hluboké nad Vltavou,“ říká mluvčí Magistrátu České Budějovice Jitka Brůha Welzlová. Dodává však, že tento projekt je zatím ve fázi úvah, ani architektonická soutěž ještě není připravená.
Podstatná proměna zřejmě v nejbližší době čeká i samotné Senovážné náměstí, i když zatím není zcela jisté financování. Na rekonstrukci důležitého veřejného prostoru vyhrál soutěž pražský ateliér architekta Pavla Hniličky. „Jsme dohodnuti s městem České Budějovice, že by nám nyní měli zadat zpracování dokumentace pro stavební povolení. Nyní probíhají jednání. Město o projekt stojí,“ potvrzuje Pavel Hnilička.
V úpravách se architekt inspiroval nedalekým parkem Na Sadech, který podobně jako Senovážné náměstí vyplňuje prostor po bývalých městských hradbách. Navrhl přidat na náměstí hodně zeleně, která odcloní hlučnou a prašnou dopravu na okolních ulicích. Náměstí se zároveň s parkem prováže, a dokončí se tím zelený pás kolem historického jádra zvaný hradební okruh.
Místo parkoviště zde bude podzemní garáž, střed náměstí před Jihočeským muzeem opanuje pobytový trávník. Architekt Hnilička počítal i s místem na uvažovanou galerii a je tu ještě další podstatná změna – obnovený vodní kanál Mlýnské stoky, který je od 60. let minulého století v těchto místech skrytý pod povrchem. Architekt ho doplnil o pobytové schody, aby si lidé mohli vodní prvek naplno užít.
Žít na vodě, ne vedle vody
Návrat Mlýnské stoky na povrch nebyl přímo nápad architekta Hniličky, ale vyšel ze studie Město a voda, kterou pro město zpracoval ateliér A8000. Ten je dalším velkým motorem ke zútulnění města, zvláště nábřeží a parků.
Jeho autoři se snažili propojit město přes vodní toky, aby voda netvořila bariéru, a zároveň více využít nábřeží k životu, aby zde lidé rádi trávili čas. „Potenciál vodních toků je v centru města zcela nevyužit. Město České Budějovice žije vedle vody, nikoli na vodě,“ vysvětlují autoři ve studii.
Studie obsahuje projekty pro několik částí města a na řadě z nich už se intenzivně pracuje. Na Zátkovo nábřeží, které má příjemné jižní slunce, architekti navrhli přidat nad hladinu Malše rekreační náplavku. Stane se součástí zmiňované kulturní čtvrti. „Byla dokončena dokumentace pro získání územního rozhodnutí a v návaznosti na to se připravuje a finalizuje příprava výběrového řízení na dodavatele stavby,“ popisuje architekt Martin Krupauer ze studia A8000 aktuální situaci.
Lépe zpřístupnit autoři doporučili i Mlýnskou stoku v parku Na Sadech. Dle jejich návrhů by se měla ve městě budovat nová přístaviště, lávky, na nábřeží a v parcích u vody také kavárny, občerstvení, venkovní galerie nebo hřiště. Zvláště viditelnou změnou má být úprava Jiráskova nábřeží, kde architekti navrhli v meandru Vltavy prokopat kanál s nízkou hloubkou jako průtočné brouzdaliště, které by malou část břehu oddělilo a vytvořilo z něj rekreační Sluneční ostrov.
Ve stejných místech má přibýt nová lávka se zpřístupněním výstaviště směrem od řeky. „Tím bude docíleno otevření a pohodlného zpřístupnění celé této části a nabídnutí obyvatelům města každodenního využití pavilonu T, ale především multifunkčního pavilonu Z jako haly pro pořádání akcí,“ vysvětluje architekt Krupauer.
Už uskutečněným projektem dle jeho vizí je nedávno otevřený nábřežní sportovní areál Vltava v severní části města. Podařilo se ho vyprojektovat, povolit a postavit během pouhého půl roku, což je v českých poměrech unikátní.
