Článek
V evidovaném bytě by úřad při stanovení dávky uznal 6000 místo 3000 korun na měsíc, jinde pak 4800 místo 2400 korun na měsíc. Počítá s tím navrhované nařízení, které by podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) vláda měla schvalovat ve středu.
Dosavadní podpora je podle organizací na pomoc příchozím nízká, byt se za ni nedá uhradit a uprchlíci se zadlužují. Ministerstvo práce problém řeší vyplácením dávky mimořádné okamžité pomoci. Zvýšení částek má podle něj ale přispět k přestěhování lidí ze zařízení do bytů.
Podpora uprchlíků se změnila od července. Příchozím, kteří mohou pracovat, hradí stát nouzové ubytování v zařízeních pět měsíců. Dál ho platí jen zranitelným skupinám, mezi něž patří děti, studenti, rodiče dětí do šesti let, těhotné ženy, lidé nad 65 let, invalidé a postižení a jejich pečující. Humanitární dávka zahrnuje částku na živobytí i bydlení. Dostat ji mohou uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a nařízenými náklady na bydlení.
„Zranitelným osobám bude postupně ukončováno bezplatné ubytování. Aby došlo k co nejsnadnějšímu přesunu zranitelných cizinců s dočasnou ochranou z nouzového ubytování do bytů, navrhuje se pro tuto skupinu osob navýšení započitatelných nákladů na bydlení v rámci humanitární dávky,“ uvedlo ministerstvo práce.
Uprchlíkům se teď při výpočtu humanitární dávky zohledňuje na bydlení na měsíc 2400 korun na osobu, nejvýše 12 000 korun. V evidovaných bytech je to 3000 korun na osobu, maximálně při pěti a více lidech 15 000 korun. K tomu se přičítá životní minimum. Podpora od státu pak odpovídá rozdílu mezi výslednou částkou a nižším příjmem. Podle návrhu by se u zranitelné osoby mělo na bydlení počítat s 4800 korunami měsíčně, v evidovaných bytech s 6000 korunami.
Organizace na pomoc příchozím červencové omezení podpory kritizovaly. Varovaly před rozšířením práce na černo a zadlužováním uprchlíků. Části zadlužených pak bydlení doplácely. Úřady práce začaly potom lidem vyplácet mimořádnou dávku.
