Článek
Na extremistické scéně v Česku i nadále vede takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k režimu v Rusku a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy Ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou dnes schválila vláda.
Podle Ministerstva vnitra loni pokračoval trend započatý při pandemii covidu-19, kdy se zejména v online prostoru objevila řada nových osobností, které získaly své příznivce. Toto antisystémové hnutí podle zprávy představuje „tavicí hrnec“ občanů, kteří jsou nespokojeni s různými společenskými, politickými nebo ekonomickými událostmi.
Hnutí podle ministerstva v roce 2023 účelově zneužívalo témata zdražování, energetické a migrační krize, ruské agrese vůči Ukrajině nebo i konfliktu na Blízkém východě. Jeho slabinou je ale podle vnitra „roztříštěnost“ a také absence politického programu, i přesto se však některým aktivistům dařilo získávat důvěru občanů pomocí dezinformací a konspiračních teorií.
V internetovém prostředí se podle zprávy i nadále objevovaly rasisticky a xenofobně motivované projevy. Směřovaly zejména proti migrantům, Romům, Ukrajincům, muslimům, Židům či LGBT+ komunitě. Celkem se policie v loňském roce zabývala 181 trestnými činy s extremistickým podtextem, oproti předchozímu roku jich bylo o 32 více. Stíháno bylo 28 lidí.
