„Ať mi nepřidávají a neberou nám lidi.“ Úřady práce řeší propouštění

Plán na redukci počtu zaměstnanců Úřadu práce počítá se zrušením zhruba 500 pracovních pozic. Během středy zástupci jednotlivých krajských ředitelství s odbory projednávali, kolik lidí by mělo v jednotlivých krajích odejít.

„Oni nám to představí a my se k tomu vyjadřovat nebudeme. Samozřejmě s takovým postupem nesouhlasím. Abychom se v tuto dobu ještě oslabovali, tak s tím opravdu nesouhlasíme,“ říká Simona Struhová z Odborového svazu státních orgánů, kde předsedá sekci Úřadů práce a odkazuje se na to, že úřady práce prochází transformací.

Odborářka popisuje, že v loňském roce byla dohoda na zrušení 250 neobsazených pracovních míst. „Teď navrhují dalších 250,“ uvedla Simona Struhová.

Mluvčí Úřadu práce potvrdila pouze to, že se během středy koná jednání s odbory. „Které probíhá pravidelně, a obsah těchto interních jednání v průběhu nekomentujeme. Více informací nemám k dispozici,“ uvedla Kateřina Pavlíková.

Během posledních týdnů se přitom řešila otázka, kde se vezmou peníze na navyšování platů úředníků. „Klíčové jednání je mezi ministrem práce a sociálních věcí a ministrem financí,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof začátkem března, kdy před novináři odmítl komentovat i právě možné propouštění.

Úřady práce zeštihlovaly už i v posledních letech. Podle Zprávy o činnosti měly pro rok 2024 plánováno 10 573 zaměstnanců. V roce 2023 jich přitom bylo přes 12 tisíc. Odcházet měli především lidé, kteří pracovali na dobu určitou na projektech financovaných z evropských fondů.

Propouštění nyní přichází v situaci, kdy úřady práce prochází zásadní transformací a přechodem na digitalizaci.

Od ledna je například možné se hlásit do evidence zájemců o zaměstnání a o podporu v nezaměstnanosti elektronicky, podle úředníků se ale systém ještě ladí a způsobuje problémy.

Současně se také úřady připravují na agendu dětských skupin a sousedských dětských skupin, kterou začnou od května spravovat, a reformu dávek, plánovanou na příští rok. A rovněž na novou kompetenci doporučování bytové podpory v rámci zákona o podpoře v bydlení.

Generální ředitel Úřadu práce také mluví o tom, že se hlavní pracovní zaměření úřadu má přesunout do poradenství a podpory.

Proto odborářka mluví o propouštění jako o „oslabování“. A téma propouštění vnímají velmi citlivě i úředníci v regionech, kde s některými úředníky Seznam Zprávy mluvily.

„Vnímáme to jako obrovskou křivdu, celý leden, únor a březen jsme byli v práci od rána do večera snažili se i v těch nefunkčních systémech docílit, aby klienti dostali podpory v nezaměstnanosti,“ říká vedoucí pracovnice na Úřadu práce, která si nepřeje být jmenována. Vysvětluje to tím, že už jen komunikací s novinářem porušuje vnitřní nařízení.

„Ať mi nepřidávají peníze, ale hlavně ať nám neberou lidi. K čemu mi bude o pět tisíc korun víc, když tady budu kolabovat? Samozřejmě peníze jsou dobrá věc, ale když nám přidají a seberou lidi, tak je to demotivující,“ popisuje další úřednice, která přímo jedná s klienty.