Přilepšení rodičům od státu je znovu ve hře

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od příštího roku zvýšení z 300 tisíc na 400 tisíc korun, navíc s mechanismem, který příspěvek v dalších letech automaticky navyšuje podobně jako u důchodů. A k tomu i zavedení pojistky v podobě mimořádné valorizace, pokud budou skokově růst spotřebitelské ceny.

Tak lze v krátkosti popsat koncept změn rodičovského příspěvku, které chce ve čtvrtek na mimořádné sněmovní schůzi prodiskutovat hnutí ANO. Spoluautor návrhu změny zákona, Aleš Juchelka (ANO), přitom rovnou přiznává, že jde zejména o samotné otevření diskuze o možném navýšení.

„Pokud by byla vůle v koalici to navýšit aspoň o nějakou částku, můžeme tento zákon otevřít a řešit pozměňovacím návrhem,“ říká poslanec pro Seznam Zprávy s tím, že má informace i od některých vládních poslanců, že jsou zvyšování nakloněni.

„Jsem pro zvyšování rodičovského příspěvku, náklady na potřeby dětí a rodin stoupají,“ potvrzuje například lidovecká poslankyně Pavla Golasowská.

Dlouhodobě se automatické navyšování rodičovského příspěvku snaží prosadit Piráti.

„I v programovém prohlášení jsme se zavázali, že budeme usilovat o to, aby výchova dětí neznamenala pro rodiče propad životní úrovně. To za nás platí. Rodiče s malými dětmi jsou navíc jednou ze skupin, na kterou zdražování a krize nejvíce dopadá, což dokládají i analýzy,“ uvádí Olga Richterová (Piráti), která prosazuje dorovnání rodičovského příspěvku o inflaci a také automatické navyšování.

„Nevidíme důvod, proč by podobný benefit neměli mít rodiče,“ dodává. Valorizaci podle svých slov prosazovali už v minulém volebním období, kdy to ale blokovala vláda ANO a ČSSD.

Pro navýšení rodičovského příspěvku je i druhé opoziční hnutí. „Příslušný návrh zákona, zvýšení příspěvku na 360 000 korun, jsem do Sněmovny předložila již před půl rokem. Součástí je i valorizační mechanismus, kterým by se rodičovský příspěvek každoročně automaticky zvyšoval na základě růstu míry inflace,“ přibližuje Lucie Šafránková z SPD.

Rovněž ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) začátkem prosince připustil, že se bude snažit v koalici prosadit zvýšení rodičovského příspěvku pro rok 2023.

„Předpokládám, že se budeme bavit i o novelizaci rozpočtu a přesunu peněz v kapitolách… Pokud bude rozpočtový prostor, tak já rozhodně toto budu navrhovat,“ uvedl ve Sněmovně s tím, že rodičovská několik let stagnuje, zatímco ceny rostou.

Podle expertky na český dávkový systém z Institutu pro sociální inkluzi Aleny Zieglerové je dlouhodobě neudržitelné, že důchody se valorizují automaticky, zatímco dávky pro rodiče nikoliv. „Není dlouhodobě akceptovatelné, že jsou na tom rodiny pořád hůř,“ konstatuje.

Automatické každoroční navyšování rodičovského příspěvku se zatím podle ní nepodařilo prosadit z několika důvodů. Jedním je, že část poslanců, zejména pravicových, je obecně proti „automatům“, tedy situacím, kdy se automaticky navyšuje státní výdaj.

Další důvod, se kterým se setkávala, letos padl: že mechanismus valorizací je nepochopený. „Nikdo se nevyznal ani ve valorizaci důchodů. Jenomže teď se, v době zdražování, ukázalo, že funguje,“ tvrdí.

Na koaliční úrovni se zvyšování rodičovského příspěvku probíralo letos na jaře, ke shodě ovšem nedošlo. Vláda místo toho na začátku školního roku vyplatila rodinám s dětmi do 18 let mimořádný jednorázový příspěvek na dítě.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) naopak během podzimu přišla s návrhy, jak se pokusit zkrotit rostoucí schodek státního rozpočtu a jedním z bodů je i zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku.

Ekonomičtí experti argumentují tím, že Česká republika patří v Evropské unii k zemím s nejdelším poskytovaným rodičovským příspěvkem. A zároveň země vykazuje dlouhodobě extrémně nízkou nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil.

NERV proto dává k zvážení zkrácení, a tím i odpovídající snížení výplaty příspěvku. Ročně by to podle nich mohlo výdaje státu snížit o 5 až 7 miliard korun. „Vzhledem k situaci na trhu práce lze navíc očekávat pozitivní efekt na výběr daní a pojištění,“ stojí v doporučení.

Oslovení poslanci a odborníci jsou přitom ostře proti tomuto nápadu. „Máme to, myslím si, nastavené nejlépe v Evropě,“ je přesvědčen Aleš Juchelka. Systém je podle něj natolik pružný, že rodič může do práce po půl roce, případně podle potřeby zůstat doma do 4 let dítěte.

Podobně argumentuje i Pavla Golasowská. „Ať si rodiče zvolí délku rodičovské. Naopak můžeme být vzorem jiným zemím,“ tvrdí.

V kontextu inflace je pak možné zkracování doby a snižování částky úplně špatně podle Rut Kolínské, zakladatelky Sítě pro rodinu, sdružující mateřská centra, a zároveň i členky Rady vlády pro rovnost žen a mužů. „V dobách krize je vždycky potřeba myslet na řešení, aby se rodiny nepropadly tak, aby státu nebyly ještě více na obtíž. Je třeba hledat řešení, které svým způsobem přinese úsporu,“ argumentuje odbornice na rodinou problematiku.

Podle poslance Juchelky je možné, že se ve čtvrtek poslanci neshodnou na programu a nedostanou se k projednání jednotlivých bodů.

Hnutí ANO se vedle zvýšení rodičovského příspěvku chce věnovat i dalším dvěma sociálním tématům.

Prvním je aktuální situace na úřadech práce, které jsou přetížené, a kvůli tomu se v některých případech stává, že dávky nejsou vyplácené v čas. Příjemci se tak dostávají do problémů. Seznam Zprávy například popsaly příběh majitele bytu, který dal nájemníkovi výpověď, protože mu už došla trpělivost s českým dávkovým systémem.

Opoziční poslanci také mají v plánu upozornit na problém s nastavením cenových stropů v sociálních službách. Konkrétně to může způsobovat problémy lidem, kteří využívají služby osobních asistentů, kteří docházejí do jejich domovů. Maximální hodinová sazba podle vyhlášky může vzrůst ze 135 korun na 155 korun s omezením do 80 hodin služby za měsíc.

Opozice přitom kritizuje, že neroste příspěvek na péči, z kterého lidé s nepříznivým zdravotním stavem čerpají finance na služby asistentů.