Zvrat v případu znásilnění na Tinder rande. Případ se nestal, tvrdí policie

Na začátku byla zpráva s prosbou o pomoc. Na konci zjištění, které obrací celý případ údajného znásilnění vzhůru nohama.

Iniciativu Pod Svícnem kontaktovala na začátku června žena s žádostí o sdílení varování. Do pražského Krizového centra RIAPS podle ní přijali brutálně znásilněnou slečnu mužem, kterého poznala přes seznamovací aplikaci Tinder.

„Ani neplakala, vyloženě naříkala,“ tvrdila o znásilněné žena. Incident se měl odehrát v jednom pražském lesoparku. Uváděla také, že slečna v centru dlouho nepobyla a údajně měla být převezena do Psychiatrické nemocnice Bohnice.

Seznam Zprávy mají k dispozici textové zprávy, které iniciativě Pod Svícnem adresovala. „Bohužel to asi nebyla schopná nahlásit na policii, opravdu nebyla v tom stavu. Po své zkušenosti s nahlášením pokusu o znásilnění se jí upřímně ani nedivím. Nicméně mě děsí, že je dost možné, že ten člověk pořád na Tinderu loví,“ varovala v konverzaci.

„Nemohli byste napsat nějaké upozornění, ať si uživatelky Tinderu a jiných stránek dávají pozor?“ pokračuje zpráva. „Docela mě to trápí, pořád na ni musím myslet.“

Iniciativa bojující proti domácímu a sexualizovanému násilí reagovala vydáním několika příspěvků na svých sociálních sítích. Zdůrazňovaly především pravidla bezpečného seznamování přes Tinder a další podobné aplikace.

Seznam Zprávy publikovaly rozhovor na stejné téma se spoluzakladatelkou Pod Svícnem Michaelou Studenou, která se ženou komunikovala.

„Šlo nám o to, aby byli lidé opatrnější, když jdou na nějaké rande. Vytvořili jsme seznam věcí, na co si dávat pozor, bavili jsme se o tom s odborníky. Nechtěli jsme nahánět člověka, který někde někoho znásilnil. Spíš jsme před takovými případy chtěli varovat,“ shrnuje Studená.

Redakce následně zjišťovala na policii, jestli případ někdo nahlásil a zdali se útočníka podařilo dopadnout.

Závěr vyšetřování zní ale překvapivě. „Informace jsme prověřili a nezjistili jsme, že by se nějaký takový případ znásilnění stal,“ uvedl tiskový mluvčí pražské policie Jan Daněk.

Z prověřování vyplynulo, že žena, která případ nahlásila, se za členku Krizového centra RIAPS jen vydávala.

To potvrdila i vedoucí lékařka krizového centra Gabriela Šivicová. „Celou situaci u nás opakovaně prověřovala Policie ČR a k žádnému podobnému činu, jako je brutální znásilnění v inkriminovaný den či dobu, nedošlo. Žádná klientka nás nekontaktovala a ani u nás nikdo s podobným příběhem nebyl na konzultaci,“ vyjmenovala.

Zaměstnanci krizového centra navíc nesmí kontaktovat jiné organizace. „Etikou našeho zařízení je primárně zajistit bezpečný a důvěryhodný prostor a čas pro klienty. Klient a jeho psychický komfort je vždy na prvním místě,“ popsala Šivicová.

„Navíc jako zdravotnické zařízení máme své povinnosti, které jsou taxativně dány zákonem – povinnost mlčenlivosti a dále povinnost oznámení či překažení trestného činu. A znásilnění do povinnosti oznámení ani nepatří,“ dodala.

Kriminalisté zavítali i do psychiatrické nemocnice v Bohnicích, kde podle původních informací měla být zneužitá žena hospitalizovaná. Ani tam však o podobném případu neslyšeli.

„Otázka, kterou jsme pokládali, byla, jestli někdo v minulosti zaznamenal případ znásilnění po seznámení na Tinderu a personálu byl ukázán zmiňovaný článek. Odpovědí nám bylo, že o takovém případu nevědí a že pouze 16. června měli pacientku, která musela vyhledat tuto léčebnu. Ta nám následně sdělila, že znásilněná nebyla,“ upřesnil Daněk.

Žena, která Pod Svícnem oslovila, po nějaké době přestala komunikovat, policii se nepodařilo ji dohledat. Vzhledem k tomu, že konverzace byla soukromá, případ nelze dál vyšetřovat jako šíření poplašné zprávy.

Studená o této ženě v červnu tvrdila, že je s ní v kontaktu delší dobu a že je člověkem, kterého si váží. Nyní ale přiznala, že se neznaly.

„Komunikovala s námi jenom na twitteru,“ uvedla. „Celou dobu jsem si myslela, že pracuje pro RIAPS. Ale mohla si to vymyslet. Každopádně to nebyl náš první kontakt s ní. Už dřív jsem se jí ptala, jak krizové centrum funguje. Psala nám také do vláken, zněla, že se v problematice perfektně orientuje,“ dodala.

„Zdrojem byla uživatelka twitteru s anonymním profilem, nyní se jí ani nedá napsat zpráva. Nicméně tam má fotku, kterou jsem ukázal vrchní sestře krizového centra. Ta mi řekla, že u nich nikdo takový nepracuje,“ popsal mluvčí policie Daněk. „Ten zdroj je hodně prapodivný, nedůvěryhodný.“

S těmito slovy ale Studená nesouhlasí. „Není úplně fér to takhle říct. Na ten profil jsem se dívala, vznikl už v březnu 2021. Není to tak, že by vznikl před tou událostí,“ podotkla. Doplnila, že účet stále existuje a uživatelka je na něm aktivní.

„Jestli se to nestalo, je mi to samozřejmě strašně líto. Nicméně od začátku jsme říkali, že oběť se neozvala přímo nám. A když mi někdo řekne: ,Jsem z krizového centra RIAPS‘ a je takto naléhavý, nemám důvod mu nevěřit,“ tvrdí. „I když si to čtu zpětně, nepřipadá mi to jako něco, co by si člověk vymyslel.“

Kdyby byla ve stejné situaci znovu, zachovala by se prý stejně. „Znovu jsem se vracela ke statusu, který jsme tehdy publikovali. Byla to pro nás otázka svědomí. Ozvaly se i jiné holky, že se jim po prvním rande stalo něco podobného a že to bylo nepříjemné,“ vysvětlila.

Navíc prý není přesvědčená, že je případ takto uzavřený. „Mám neustále jakýsi morální problém říct, že k ničemu nedošlo. Co když se to doopravdy stalo? Přemýšlela jsem, jestli se to nestalo ženě, co nás oslovila. Mohla také porušit lékařská tajemství a až pak si uvědomit, že by to potenciálně byl dost velký problém,“ nabídla možná vysvětlení, nad kterými přemýšlí.

Motivaci ženy, která si případ vymyslela, nerozumí. „Kdyby nahlásila konkrétní národnost, tak bych to pochopila jako xenofobní nebo rasový útok. Kdyby nahlásila nějakého Tondu Omáčku, řeknu si, že to může být nějaká osobní pomsta. Ale ona psala jenom: ,Jsem z toho špatná, nevím, co dělat,‘“ podotkla.

A pohnutky za takovým chováním nechápe ani vedoucí lékařka Krizového centra RIAPS. „Vzhledem k tomu, že dotyčnou osobu neznám, lze se jen těžce vyjádřit k motivaci takového chování, vše by byla jen spekulativní domněnka,“ uvedla Šivicová.

„Pokud se někdo vydává za pracovníka našeho zařízení, to bohužel ovlivnit nemůžeme. Jde spíše o druhou stranu, aby si pravdivost celého příběhu ověřili a ne ,slepě převzali‘. S podobnou situací jsme se doposud nesetkali a žádná zvláštní opatření dělat nebudeme,“ uzavřela.

Studená upozornila také na načasování celého případu. „Ve světle událostí posledních dnů a zlehčování sexualizovaného násilí k policii nemám úplně velkou důvěru,“ tvrdí.

Naráží na nedávný výrok policejního prezidenta Martina Vondráška, který pro Aktuálně.cz uvedl, že „velmi často, ale velmi často, je oznámení ženy o nějakém sexuálním násilí smyšlené“.

„Policii jsme ale předali veškeré podklady a spolupracovali jsme. Strávila jsem s nimi hodiny na telefonu,“ dodala.

S tím, že oběti sexualizovaného násilí nechtějí činy z různých důvodů hlásit, se prý setkává poměrně často.

„Byli bychom rádi, aby věděly, že na to nejsou samy. I policie přistupuje čím dál častěji ke zvlášť zranitelným obětem citlivě. Máte nárok na důvěrníka, který během výslechu bude moci být s vámi. Chápeme naprosto, že často nelze situaci řešit hned, nicméně čím dříve, tím lépe,“ apeluje.

„Na druhou stranu, pokud se rozhodnete trestný čin související se sexuálním útokem nenahlásit, máte na to právo. A já moc doufám, že my jako společnost budeme oběti podporovat a nikoliv jim házet klacky pod nohy,“ dodává Studená.