Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po razantní a tvrdé akci v podobě exekutivního příkazu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na 90 dní zmrazil zahraniční pomoc, dorazila na konci minulého týdne do Člověka v tísni optimističtější informace. Americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio formuloval výjimku pro „život zachraňující projekty“.
Nezisková organizace přitom mohla přijít o stovky milionů korun.
„S celkem vysokou mírou jistoty se dá říct, že aspoň polovinu z částky získáme zpět, nebo že ji budeme moci v tomto roce použít. A vlastně docela s jistou mírou pravděpodobnosti se dá říct, že to bude spíše 70 – 80 procent,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Kamenický, finanční ředitel Člověka v tísni. Nezisková organizace, která svým významem i rozpočtem přesáhla hranice České republiky, patří mezi nejvýznamnější evropské humanitární organizace.
Kamenický popisuje, že přesto panuje v praktických otázkách velká míra nejistoty a aktuálně probíhají konzultace s partnery, co mohou a naopak nemohou financovat.
Minulý týden se objevila prvotní informace, že vám rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zmrazilo až čtvrtinu rozpočtu. Máte přesnější odhad? A vlastně o jakých částkách se bavíme, když poslední zveřejněný rozpočet za rok 2023 pracuje s více jak šesti miliardami korun?
Když se podíváte do té výroční zprávy za rok 2023, tak tam z Ameriky plyne 1,7 miliardy z celkových šesti a několika stovek milionů. Mezitím jsme ale zaznamenali pokles zhruba o miliardu korun, takže rozpočet pro rok 2024 se pohybuje kolem 5,2 miliard korun, ještě ho nemáme úplně doúčtovaný, ale zhruba tak…
Většina propadu jde přitom za USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj, pozn. red.), takže reálně pro rok 2024 to určitě nebude od Ameriky 1,7 miliardy, ale 1,2 miliardy korun. Takže se letos bavíme o zhruba 25 procentech a dlouhodobě americké zdroje dělají 20 až 30 procent našeho rozpočtu.
Víte, kterých projektů a aktivit se rozhodnutí o zmražení týká?
Od minulého týdne se situace dost změnila. Nejdříve se objevil na webu první optimistický dopis od Marca Rubia, který mluví o tom, že život zachraňující projekty mohou pokračovat. Aniž by bylo řečeno, co si představují pod život zachraňujícími projekty. A to se zpřesnilo dalším dopisem, který přišel v pátek. Nemohu vám ho dát, ale můžete si ho prohlédnout… Je tam celkem jasně řečeno, jaké typy projektů mohou pokračovat dál.
Jde o oficiální dopis?
Jde. Dostali ho všichni příjemci.
Nejistota: rovnou pokračovat nebo čekat na potvrzení?
Rychle v dopise čtu, že se napřímo zmiňuje mimo jiné potravinová, zdravotnická a logistická pomoc. V těchto oblastech můžete dál fungovat a využívat americké finance?
Můžeme v nich dál pokračovat s tím, že se po nás chce, abychom v rámci všech grantů ohlásili, že jsme zastavili činnost v těch aktivitách, které nejsou v tomto výčtu. A abychom řekli, s čím pokračujeme. Nejen my, ale celý sektor je v nejistotě, jestli s touto pomocí rovnou pokračovat, nebo čekat na nějaké vyjádření.
Dá se alespoň odhadnout, kolik z amerických peněz tedy budete moci dál využít?
S celkem vysokou mírou jistoty se dá říct, že aspoň polovinu z částky získáme zpět, nebo že ji budeme moci v tomto roce použít. A vlastně docela s jistou mírou pravděpodobnosti se dá říct, že to bude spíše 70 – 80 procent.
Z toho vyplývá, že se zbylými zmraženými penězi pro letošek nepočítáte?
My to nevíme. I v oficiálních dokumentech se hovořilo o 90 dnech, ale v dopisech, kde žádají, abychom zastavili aktivity, se o 90 dnech nemluví. Samozřejmě v obecných podmínkách se vyskytuje paragraf, že je možné peníze zastavit. Trump o tom hovořil, že zahraniční pomoc zmrazí, do nějaké míry je to očekávatelné. Ta razance ale byla nečekaná. Teď to chce udržet klid a bavit se o každém grantu samostatně.
Koho konkrétněji tedy z amerických peněz nemůžete podporovat?
Z konzervativních postojů, které razí, nemá Trump z principu rád projekty zaměřené na inkluzi a podobně. Ty financovat nechce. Pro nás jde o nejvíce ohrožené skupiny a v humanitárních projektech, s nimiž nějakým způsobem pracujeme. Těžko můžeme říct, že už s nimi pracovat nebudeme. Drobná podpora podnikání se nám do seznamu také nevejde.
Lidskoprávní projekty se nám patrně vejdou do ochrany, ale také to není úplně jasně definované.
Plánujete do budoucna méně spoléhat na americkou podporu?
Já myslím, že se to srovná. Je samozřejmě otázka, co bylo spouštěčem toho zmražení. Můžeme si myslet, že to byla snaha udělat pořádek v amerických penězích. Já tam cítím obrovský podíl marketingu, ale nevidím lidem do hlavy. V každém případě byla akce patrně dlouho plánovaná, nastoupili do toho zostra, komunikace byla velmi tvrdá a postupně začali z té tvrdé komunikace ubírat.
Zmiňoval jste pokyn, že máte zastavit aktivity. Zastavili jste?
Přitlumili jsme, ano. Minimálně teď jsme v napjatém očekávání, jak to dopadne. Postupně se s každým grantem snažíme vyjednat, se kterými aktivitami budeme pokračovat. Je tam řečeno, že máme udělat takové opatření, které považujeme za vhodné k utlumení, a tak dále.
Čistě teoreticky – zase – nikdo přesně neví, co ta věta znamená. Třeba jestli se očekává, že můžeme splnit závazky vůči místním zaměstnancům. Nedej bože, kdybychom dávali výpověď – nikomu ji nedáváme, ale stát se to může – tak je tam nějaká výpovědní lhůta, můžeme ji hradit z amerických zdrojů, nebo nemůžeme. To jsou otevřené záležitosti.
Nejdřív panika, teď mírný optimismus
Které projekty a mise jsou nejvíce ohrožené?
V této chvíli jsou tím nejvíce zasažené čtyři mise: Ukrajina, Sýrie, Kongo a Arménie. Tam je nejvíce amerických peněz. Nepředpokládáme, že i tam, kde to budeme nuceni oříznout, projekty utlumíme úplně. Co se týká Ukrajiny, tak ještě máme velkou část nedočerpané veřejné sbírky.
To jsou peníze, které byly vybrané na začátku války v roce 2022 přes SOS Ukrajina a o kterých jste už tehdy říkali, že je rozložíte v čase?
Přesně tak. Kdyby peníze od Ameriky vypadly, tak to určitě budeme víc dofinancovávat z vybraných peněz.
Platí ale, že už lidé tolik na pomoc Ukrajině nepřispívají?
To u nás není úplně pravda. Samozřejmě to nejsou stamiliony jako na začátku, ale jsou lidé, kteří dávají na sbírku třeba stálý příkaz. Drobné peníze ještě tečou.
Na druhou stranu, jestli se někde dělají život zachraňující projekty, na které je právě výjimka ze zmražení, tak je to na Ukrajině. Jenom budu klidnější, až to bude dohodnuté.
A vědět to budete kdy? Až zkusíte požádat o proplacení, nebo se vedou jednání?
Musíme na úrovni všech projektů vést komunikaci stylem: „s těmito projekty pokračujeme, děláme to dobře, že ano?“ Všechny možné kanály po světě jsou také zmatené, musí se zorientovat.
Vyvolalo rozhodnutí prezidenta Trumpa velkou paniku?
První fáze vyvolala jistou paniku. Teď je opatrný optimismus, že prvotní zděšení nebude tak dramatické. A potom se řeší, co se stane po 90 dnech. Zdá se, že progresivistické projekty pokračovat nebudou. A zase - cílí tím Trump na domácí publikum? Nebo i na zahraničí? Nevím, spíš si myslím, že na domácí publikum. A ve světě tím žádné body nezíská. Bude mu to jedno, nebo ne? Rozhoduje o tom on, nebo Rubio, nebo kdo? To jsou všechno otázky a odpovědi na to nejsou.
