Zrušit přechylování? Podle expertů hrozí, že by Češi přestali rozumět své řeči

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jak by se promítlo do praxe, kdyby například česká veřejnoprávní média přestala přechylovat cizí ženská příjmení? Ovlivnilo by to obecně češtinu a její používání běžnými lidmi?

„Přechylování je součástí českého jazyka. Představme si to například u slov ‚řezník a řeznice‘. Také vyjadřujeme povolání v ženském rodě a je to již ustáleným prvkem v ústrojné češtině. U přechylování zahraničních příjmení se mi teď vybaví třeba tenistka Cocco Gauff. Jakmile nepřechylujeme, nedá se vyjádřit pád, a to by mohlo vést k nedorozumění,“ prohlásila pro Seznam odborná asistentka Ústavu českého jazyka Jarmila Vojtová.

„Pro češtinu je praktické přechylovat a ohýbat slova. Vyjmutí složky ženského příjmení by bylo na újmu a v mluvené podobě by nebylo hned jasné, o koho jde,“ přidává se ombudsman Českého rozhlasu Milan Pokorný.

Jiné odůvodnění přidává i jazykovědkyně Jana Valdrová, která se specializuje na lingvistiku genderových a sexuálních identit.

„Před válkou komunikace probíhala bez jakéhokoli přechylování a k problémům nedocházelo. Dle mého názoru by měl mít člověk úctu k příjmení a respekt vůči všem ženám. Český jazyk je ale také nekonzistentní. Například čínská jména nepřechyluje z důvodu, že si lidé nejsou jistí, která část jména odpovídá našemu příjmení,“ dodává Jana Valdrová s úsměvem.

V tuzemsku se ale setkáme i s médii, která se už od přechylování jmen odvrátila. Příkladem je Deník N, který od počátku roku 2023 přestal přechylovat.

„Nahlíženo z čistě jazykového hlediska je přechylování v češtině funkční a důležitá věc. Koncovky, které nám poskytuje, slouží k začlenění příjmení do struktury věty, k signalizaci vztahů mezi slovy. Zároveň je však jazyk především nástrojem, který využíváme k tomu, abychom se dorozuměli a porozuměli si. A je potřeba nelpět za každou cenu na zažitých pravidlech a umět připustit, že nazrál čas pro změnu,“ odůvodňuje rozhodnutí Deníku N šéfredaktor Pavel Tomášek.

Odborníci, které Seznam Zprávy oslovily, reagovali právě i na změnu pravidel v novinách a na webu. „Je to svobodná volba. Od roku 2022 je v novele zákona o matrikách umožněno, aby si každý občan dělal, co chce. A my dnes žijeme ve svobodné a uvolněné společnosti, takže rozhodnutí je na každém z nás,“ říká Vojtová.

„Mně osobně se to dobře nečte, ale je to pouze můj názor. Zaměstnanci Českého rozhlasu normálně přechylují,“ dodává bývalý šéfredaktor Týdeníku rozhlas Pokorný.

Například veřejnoprávní televize změnu neplánuje. „Česká televize dle pravidel českého jazyka cizí ženská jména přechyluje, výjimkou jsou obecně známá či špatně se přechylující jména (Lady Gaga, Madonna, Gina Lollobrigida),“ uvedla mluvčí ČT Vendula Krejčová.