Zrušit část dětských oddělení, aby byli praktici? Ministerstvo se tomu nebrání

Dostat pediatry z nemocnic do ordinací, a to i za předpokladu, že by se měla rušit nevyužívaná dětská oddělení. Cesta, kterou někteří odborníci vidí jako řešení akutního nedostatku praktických lékařů pro děti.

„Víme, že stárneme, že nás ubývá. Počty ordinací dětských praktiků se snížily pod 1800 a dál už klesat nemůžeme. Na dětských odděleních jsou ale stovky mladých lékařů navíc. Potřebujeme je dostat do lokalit, kde je to potřeba,“ říká předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová.

„Dobrou vizitkou primární dětské péče je to, že jsme snížili počet hospitalizovaných dětí. Velkou část akutní péče zvládáme v našich ordinacích,“ doplnila v rámci kulatého stolu k budoucnosti primární péče.

A Ministerstvo zdravotnictví v zásadě není proti.

„Máme opravdu hodně lůžkových zařízení v oblasti pediatrie. Je jich asi osmdesát, což je skutečně extrémní množství na takhle malou zemi,“ potvrzuje náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že české zdravotnictví je až přespříliš soustředěné do nemocnic. Máme čtvrtý nejvyšší podíl ambulantních specialistů vůči praktickým lékařům v Evropské unii.

„Souhlasím s tím, že je nutné peníze efektivně využívat. Nejefektivnější je jejich využití v primární péči. Naprosto souhlasím s tím, že je potřeba redukovat počet oddělení a možná i počet akutních lůžek obecně, tím pádem třeba počet nemocnic,“ jde ještě dále ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

Pokud zůstaneme u dětských oddělení – Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost stejně jako Ministerstvu zdravotnictví nepřijde správné, když lůžková oddělení v některých nemocnicích nejsou dostatečně využívaná.

„Naprosto souhlasím, že obložnost některých dětských oddělení je nízká. Jsou nemocnice, kde je to jen 30 procent. Teď ho ale zkuste v některé nemocnici, byť třeba malé, kde je prodělávající dětské oddělení, zrušit. Ministerstvo to nemůže udělat, mohla by pojišťovna, to by ale bylo to poslední, co by udělala,“ naznačuje Válek, že takový krok je samozřejmě lokálně velmi nepopulární.

Zmíněná obložnost se vypočítává jako podíl obsazených lůžek k jejich celkovému počtu během roku. Jinak řečeno: 100 procent by oddělení dosáhlo, kdyby každý den po celý rok byla všechna místa obsazená pacienty. Jestliže je to 30 procent, pak průměrně 70 procent lůžek zůstává během roku nevyužitých.

„Dnes se dohodnout na ukončení činnosti dětského oddělení v nemocnici okresního typu je velmi komplikované,“ potvrzuje ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek.

Posun lékařů do primární péče je ale směr, který Česku doporučují i mezinárodní instituce. OECD například Česko ve svých analýzách opakovaně varuje, že nízký podíl praktických lékařů je vážnou bariérou pro dobře fungující zdravotní systém.

„Nemáme více lůžek, ale podle dat ÚZIS je zcela evidentní, že máme podstatně více úvazků v lůžkovém sektoru, že nám přibývají doktoři dnes jenom v nemocnicích, a když to hodně zjednoduším – tam, kam jdou peníze, se nakonec najdou i personální zdroje,“ vysvětluje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

I ministerstvo chápe, že se doba změnila a tolik lůžkových oddělení pro děti už není potřeba.

„Doba dětských oddělení tak, jak je znala moje maminka jako pediatrička, když jsem já byl její pacient, které byly v každé okresní nemocnici a šlo o klíčové oddělení, je pryč,“ dodává Válek.

Přesto ministerstvo přiznává, že skutečné omezení dětských oddělení se vůbec nemusí podařit, a to kvůli neochotě tímto způsobem péči v nemocnicích omezit. Přitom podobnou debatou si prošly před několika lety porodnice a některé z nich skutečně skončily.

„Argument, že je nutno nechat žít oddělení, kde je ne 30 procent, ale i 20 procent, je zvláštní. Zrovna můj obor je příklad, že to lze udělat. My jsme doporučili zrušit porodnice, kde bylo méně než 500 porodů za rok, protože to nedává nejen ekonomický smysl, ale ani medicínský,“ popisuje předseda České gynekologické a porodnické společnosti a Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák.

Stále ale zůstávají porodnice, kde je sotva 200 rodiček ročně. Vyplývá to z otevřených dat, která po rozhodnutí Ústavního soudu nově zpřístupnil Ústav zdravotnických informací a statistiky. Osm porodnic předloni nemělo ani 500 porodů, to znamená 9 procent ze všech zařízení.

Ministerstvo chce tak pokračovat v centralizaci zdravotní péče. Ubýt by mělo i lékařských pohotovostí. V současnosti jich je podle ČTK napříč kraji 113.

„Pokud zredukujeme počet pohotovostí na nějakých 90 napříč republikou, budeme mít dost lékařů, kteří budou ochotni sloužit dobrovolně,“ říká Šonka.

Ministerstvo počítá s tím, že pohotovosti prováže s urgentními příjmy. Mělo by jich být stejně, tedy 89, jak se odsouhlasilo ještě za ministra Adama Vojtěcha (za ANO).

„Kolik máme urgentních příjmů, tolik definujeme pohotovostí,“ chce systém zjednodušit Válek.

Zatímco nyní zajišťují pohotovosti kraje, nově by to byly zdravotní pojišťovny. Nicméně ministr by chtěl ponechat krajům nebo městům možnost, aby si zajistily pohotovost navíc v místech, které si určí.