Článek
„ICC se pomátl,“ řekl minulý týden Seznam Zprávám europoslanec a jeden z čelných představitelů ODS Alexandr Vondra.
Reagoval tak na zatykač, který Mezinárodní trestní soud vydal na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany Joava Galanta a jednoho z předáků Hamásu Muhammada Dajfa, a to kvůli podezřením z páchání válečných zločinů v Pásmu Gazy.
Válka v Gaze
Nynější válka v Pásmu Gazy začala brutálním útokem Hamásu na izraelské vojenské základny a komunity poblíž Pásma Gazy. Teroristé při něm zavraždili 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších 253 odvlekli do Gazy.
Při následné odvetě Izraele bylo podle palestinského ministerstva zdravotnictví – to sice ovládá Hamás, ale jeho čísla vesměs potvrzují mezinárodní organizace i některé zdroje z izraelské armády – zabito přes 45 tisíc lidí. Izraelská armáda tvrdí, že v Gaze zabila více než 13 tisíc teroristů včetně tisíce těch, které zabila na izraelském území během samotného útoku a bezprostředně po něm.
Prezidentův poradce pro zahraniční politiku Petr Kolář se nechal slyšet, že by Česko mělo zatykač ignorovat, „jako by nebyl“. Obdobně kriticky se k rozhodnutí ICC vyjádřila i řada dalších.
Signatáři otevřeného dopisu zaslaného prezidentu Petru Pavlovi, vládě a zahraničním výborům Poslanecké sněmovny a Senátu vidí celou záležitost jinak.
„Těmito výroky nejenže oslabují důvěru v Mezinárodní trestní soud, ale zpochybňují i vážnost mezinárodního práva… Svět, ve kterém přestaneme usilovat o dodržování mezinárodního práva, se stane světem, v němž bude vládnout arogance moci a vojenská síla,“ napsali členové iniciativy Mluvme o tom.
Mezi nimi figurují bývalá ombudsmanka Anna Šabatová, zástupkyně velvyslance ČR v Izraeli v letech 1996–2000 Dáša van der Horst, zástupce velvyslance v Izraeli v letech 2003–2010 Antonín Hradilek či politoložka Ziora Hesová. Svůj podpis k výzvě ale přidali i bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, duchovní a vysokoškolský pedagog Tomáš Halík či advokát a politik Jiří Dienstbier.
Signatáři upozorňují, že stanovisko České republiky komunikovali pouze mluvčí úřadů, nikoliv samotní političtí představitelé. Mnozí politici se pak podle nich rozhodli stanovisko soudu komentovat a nejrůznějším způsobem zpochybňovat a bagatelizovat.
„Vyzýváme naše představitele k opatrnosti v otázkách podpory postupu Izraele i v otázkách kritiky mezinárodního práva. Nestavme se po bok Maďarska Viktora Orbána, který ostentativně dává najevo pohrdání mezinárodním právem. Je znepokojivé, že podobně mluví poradce českého prezidenta,“ poukazuje dopis na výše zmíněný výrok poradce Koláře.
Putin ano, Netanjahu ne
Analytik specializující se na Blízký východ Jan Daniel tento týden v podcastu 5:59 upozornil na dvojí metr části českých politiků, kteří uvítali zatykač proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, v případě Netanjahua se ale chovali opačně.
„Myslím, že pokud by ICC zatykač nevydal, pokud by nedotáhl tento proces do konce, tak bude nadále viděn jako soud, který slouží jenom k tomu, aby odsuzoval diktátory v Africe nebo v jižní Asii, případně aby mířil na Putina, tedy na tzv. nepřátele Západu,“ řekl.
Ze zemí Evropské unie hodlá zatykač ignorovat pouze výše zmíněné Maďarsko, respektovat ho naopak chce i jindy proizraelské Rakousko (o postojích jednotlivých států si přečtěte zde). Francouzská diplomacie ale ve středu uvedla, že podle ní má Netanjahu imunitu, která ho před zatykačem chrání, zřejmě by ho tak nezadrželi. Jak napsala ČTK, francouzské ministerstvo se odvolává na Římský statut, který fungování soudu řídí.
Čeští politici sice rozhodnutí ICC kritizovali, Ministerstvo zahraničí nicméně ujistilo, že se jím bude řídit. „Česko dodržuje a bude dodržovat naše mezinárodněprávní závazky. V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Žijeme v právním státě,“ řekl minulý čtvrtek Seznam Zprávám mluvčí Daniel Drake.
Otevřený dopis je datovaný dnem 25. listopadu, tedy pouhé tři dny před návštěvou izraelského ministra zahraničí Gideona Sa’ara. Ten se ve čtvrtek v Praze sejde se svým protějškem Janem Lipavským (nest.), premiérem Petrem Fialou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS).
Ministři zahraničí budou podle Černínského paláce jednat o situaci na Blízkém východě i bilaterální spolupráci.
Oprava: Bývalý předseda Ústavního soudu se jmenuje Pavel Rychetský, ne Jan. Za chybu se čtenářům i panu Rychetskému omlouváme.
