Článek
Reportáž si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci,“ burcuje moderátor z pódia a dav lidí jeho slova opakuje. Je pár minut po čtvrtečním poledni a na parkovišti poblíž rozlehlého areálu ostravské huti Liberty burácí přibližně tři tisícovky lidí. Přišly na protestní mítink za zachování výroby oceli v Ostravě.
Odboroví předáci vyzvali k účasti zaměstnance Liberty Ostrava i jejího dodavatele energií Tamech Czech a spolupracujících firem.
Na parkovišti je rozestavených několik odborářských stánků, lidé rychle přibývají a z reproduktorů duní Buty nebo Jarek Nohavica.
Příchozí jsou rádi, že mezi sebou mohou sdílet těžkosti posledních týdnů, přesto pod pódiem vládne napjatá nálada. Někteří lidé se vybavili transparenty, z davu svítí „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“.
Premiér Petr Fiala ovšem ve středu po jednání vlády uvedl, že manévrovací prostor je v tomto případě jen minimální.
„Dělala tady i babička s dědou“
S kolegy poslouchá projevy odborářských předáků také Aleš Sýkora. Na ocelárně pracuje jako elektroúdržbář. „Lidí přišlo hodně, ale záleží na odezvě, jestli to bude mít nějak vliv. Jsou to smíšené pocity. Člověk chce pořád věřit, že se huť rozjede,“ přemítá.
V továrně je zaměstnaný 40 let. Po novém pracovním místě se zatím neohlíží. „Všichni lidé, co tady jsou, dělají dobře svou práci. Jinde už takové uplatnění nenajdou. Pořád doufám, že to majitel pustí a huť převezme nový investor.“
Projevit nespokojenost přišla také Jarmila Cilná. Ve fabrice pracuje 39 let. „Dělala tady moje maminka i babička s dědou. Je to moje srdcová záležitost. Musí se s tím něco dělat. Tohle je neudržitelný stav. Jsem z toho hodně nešťastná,“ říká dlouholetá zaměstnankyně na daňovém oddělení.
Podobně to vidí její kolega Petr Gřes. „Od Vánoc jako administrativa pracujeme z domu. Situace je tak nejistá, že máme obavy o budoucnost firmy,“ zdůrazňuje.
Problémy se mzdou
Majitelé ocelárny na startu týdne už poosmé oddálili návrat lidí do práce. Většina pracovníků byla naposledy v zaměstnání před Vánoci. Zaměstnanci doposud pobírali plnou mzdu.
„Máme informace, že naposledy už některým výplata nedošla v řádném termínu,“ upozorňuje předák Odborového svazu Kovo Roman Ďurčo.
„Víme to od pracovníků hutě. Některým přišla výplata na několik fází. Máme velké obavy, aby jim příští měsíc mzda vůbec dorazila,“ reaguje na doplňující dotaz redaktora Seznam Zpráv.
Protestní mítink startuje v poledne videoupoutávkou na výrobu oceli v Ostravě. Na pódiu se pak v peprných vyjádřeních střídají předáci odborů. „Nechci tady vůbec říkat těch sedm písmen Liberty. My jsme nová huť. Vždycky jsme byli, budeme a zůstaneme. Všichni, kdo tady stojíte, jste solí a krví této hutě,“ hřímá odborář Petr Zegzulka a dostává se mu bouřlivého potlesku.
Jednotlivé projevy odděluje hlasitá hudba. Lidé mávají transparenty i vlajkami. Jsou mezi nimi i zástupci mladoboleslavské Škodovky či odborového svazu Dosia, který zastupuje pracovníky v dopravě či silničním hospodářství.
Konec hutí v Evropě?
K protestujícím mluví také zástupci evropských odborů. „Je naprosto nepřijatelné, že nevíte, jaká bude vaše budoucnost a že společnost Liberty Steel nesplnila slibované investice tady v Ostravě. Jak je toto vůbec možné v Evropě roku 2024,“ táže se Judith Kirton-Darlingová, generální tajemnice indsutriAll Europe. Organizace zastupuje sedm milionů pracovníků napříč Evropou.
„Je důležité vyjádřit svůj názor k tomu, co se děje. Situace v evropském ocelářství je velice alarmující a existuje reálné nebezpečí, že výsledkem bude konec tohoto odvětví v Evropě,“ zdůrazňuje odborový předák Petr Slanina. Podle něj potřebují zaměstnanci vidět delší horizont, teď žijí od výplaty k výplatě.
Na parkoviště nedaleko továrního areálu, pro účely akce opatřené pódiem i velkoplošnou obrazovkou, míří i lidé, kteří v továrně nepracují. Třeba odboráři z mladoboleslavské Škodovky. „Přijeli jsme podpořit kolegy. Nelíbí se nám, co se tady děje,“ říká muž, který nechce říct jméno.
Podpořit protestující přijel i šedesátník Jiří. Cestoval padesát kilometrů. „I tak mi to za to stojí. To, co předvádí zaměstnavatel i vláda této země, je něco strašného,“ hlásí. Chápe, že je vlastník soukromý, přesto mu vadí, že se Fialův kabinet nesnaží více pomoci.
Vedení Liberty Ostrava dluží za energii miliardové částky, nadnárodní firma má finanční potíže i v jiných státech. Majitel společnosti Sanjeev Gupta v minulých dnech přicestoval do Prahy a pokoušel se domluvit obnovení dodávek, podle odborářů bez úspěchu.
Do huti chodí jen část zaměstnanců, udržují velmi utlumený provoz. Většina fabriky stojí, protože je huť bez energií. Liberty Ostrava dluží Tamehu okolo dvou miliard korun. Dodavatel kvůli tomu vyhlásil úpadek a Liberty od energie odstavil.
Krátce po jedné hodině odpoledne hlasy předáků střídá populární hudba. Z reproduktorů zní třeba píseň Jarka Nohavici Ostravo. Lidé se pomalu rozcházejí.
„Pořád věřím, že lidé, kteří to mají ve svých rukách, dojdou k nějaké dohodě a najdou řešení. Krach hutě by byla velká škoda nejen pro region, ale pro celou republiku,“ loučí se Petr Gřes.
