Článek
Se sexualizovaným násilím se v průběhu života v Česku setká 58 % žen. U pětiny z nich k této zkušenosti dojde do 15. roku života.
Vyplývá to z výzkumu organizace proFem, který uskutečnila ve spolupráci s agenturou MindBridge Consulting. Účastnilo se ho přes pět tisíc respondentek ve věku od 18 do 65 let. Sběr dat probíhal od května do června 2023.
Znásilnění zažila každá pátá žena (20 %), přičemž tři ze čtyř obětí pak musí v důsledku této zkušenosti čelit následkům. Nejčastěji se jedná o psychické dopady (62 %), jako jsou úzkosti, snížené sebevědomí nebo pocity viny.
Mezi dalšími následky oběti uvádějí chronické onemocnění (39 %), jako jsou například deprese, panické ataky nebo posttraumatický syndrom. Téměř polovina obětí se pak potýká se sociálními dopady (44 %), kam spadá třeba přerušení studia, pracovní neschopnost či dopady na vztahy.
Ženy ale mezi důsledky znásilnění uváděly i vliv na reprodukční zdraví (20 %). S pokusy o sebevraždu nebo sebevražednými myšlenkami se potýkalo 12 % respondentek.
Současně data vyvrací stereotypní předpoklad, že oběť znásilnění si z této negativní zkušenosti zpravidla odnáší i fyzická zranění. Tento následek ve výzkumu zmiňuje pouze 5 % žen.
V případě obětí, u nichž dojde ke znásilnění v dětském věku (do 15 let), trpí následky většina žen (93 %).
Téměř každá oběť znásilnění zná pachatele
Devět z deseti žen přeživších znásilnění uvádí, že znaly pachatele. V polovině případů šlo o partnera či manžela, což se podle Evy Michálkové, manažerky komunikace a fundraisingu proFem, značně promítá do počtu nahlášených případů.
Polovina obětí znásilnění vůbec neřešila. Pomoc policie vyhledalo pouze 6 % žen, konkrétně loni bylo policii nahlášeno přes 930 takových případů, což je historicky největší počet. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové šlo ale přibližně jen o 5 % veškerých obětí, tudíž se jedná o pouhou špičku ledovce.
„Je potřeba toto téma vysvětlovat v potřebných souvislostech. Je potřeba bránit jakékoliv jeho bagatelizaci a marginalizaci. Je potřeba chránit důstojnost obětí a je potřeba vést o znásilnění jako citlivém tématu kultivovanou diskuzi,“ uvedla Šimáčková Laurenčíková.
Současně uvedla, že by data chtěla představit Ministerstvu financí a resortu zdravotnictví.
Ročně vyhledá léčbu 123 tisíc obětí
Kvůli zdravotním dopadům sexualizovaného násilí ročně vyhledá léčbu 123 550 žen. Zdravotní pojišťovny za ni ročně zaplatí přes 2,3 miliardy korun, přičemž největší podíl prostředků (1,7 miliardy) je vyčleněn na léčbu psychických dopadů.
Za ošetření fyzických dopadů a zranění pojišťovny ročně zaplatí 197 milionů. Třetina respondentek nicméně ve výzkumu uvedla, že nevyhledaly lékařskou pomoc i přesto, že ji potřebovaly.
Ředitelka organizace proFem Jitka Poláková zdůraznila, že částka nezahrnuje další ekonomické dopady, jako jsou sociální dávky, náklady na trestní řízení nebo ztráta ekonomické produktivity oběti.
Organizace proFem v lednu otevřela centrum pro oběti sexuálního násilí:
Nezisková organizace proFem poskytuje přímou pomoc obětem sexualizovaného násilí. Letos v lednu otevřela první komplexní centrum, které poskytuje obětem terapeutickou a právní pomoc, krizovou intervenci i možnost krizového ubytování.
