Zdražení se nevyhnulo ani nejžádanějším lékům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Já toho beru strašně málo, beru spíš už jen přírodní přípravky, bylinky a podobné věci. Teď jsem si koupila melatonin za 80 korun. Dražší je teď ale všechno. Také od známých slyším, že se jim léky o pár korun zdražily,“ líčí 75letá paní Božena před jednou z pražských lékáren, ve které si pořídila přípravek na lepší spánek.

Zato pan Josef nechal v lékárně větší částku, celkem 700 korun. V sáčku si odnáší hned několik krabiček.

„Něco bylo na recept. Ale kupoval jsem i lék na prostatu, který je bez receptu. Všechno se to zdražuje, i když je to zatím asi jen o pár desítek korun. Mám naštěstí nějaké slevy a využívám jejich slevovou kartičku. Pokud ty léky musím brát, tak tu cenu přece nemůžu řešit. Můžu si odepřít zmrzlinu, ale léky ne,“ popisuje 72letý senior.

„Myslím, že už to bude jen horší,“ dodává posmutněle.

Podobně jako řadu dalších odvětví zasáhla i léky inflace a zdražování energií. Podle farmaceuta Lukáše Malého ze spolku Mladí lékárníci je však třeba rozlišovat léky hrazené z veřejného zdravotního pojištění - tedy vázané na recept - a volně prodejná léčiva či doplňky stravy.

Zatímco cena léků na recept je regulována státem a rychlé výkyvy cen se jich zpravidla netýkají, u volně prodejných přípravků pacienti zdražení pociťují. Byť zatím jen o pár korun.

„Kromě léků na recept se vše ostatní bohužel zdražení nevyhne, protože je potřeba pokrýt zvyšující se náklady na vstupu - jak v lékárnách, tak u distributorů i výrobců. Například lék s ibuprofenem je oproti loňskému roku o 10 % dražší, lék s paracetamolem má stejnou cenu, ale sprej do nosu pro dospělého má cenu vyšší o 3 %,“ popisuje Malý.

Vyjmenovat, které kategorie léků se zdražují nejvýrazněji, je podle České lékárnické komory nemožné - ke zvyšování cen některých léků od různých výrobců dochází postupně, a to o libovolné částky. Faktory, které ceny léků ovlivňují, jsou však stejné jako v jiných oborech: zdražování cen energií, inflace, mzdy, nájmy.

„Léky se ale podle našich informací zdražují pomaleji než například potraviny a nárůst jejich cen zatím nedosahuje inflace. Pokud ale bude inflace pokračovat, dá se očekávat další zvyšování cen léků,“ uvedl pro Seznam Zprávy prezident komory Aleš Krebs.

Všeobecné zdražování podle něj zatím žádnou dramatickou změnu chování pacientů nepřineslo a chovají se zodpovědně.

„Důležité je, aby byl pacient léčen správně a bezpečně. Proto je zásadní osobní kontakt pacienta s lékárníkem, který běžně v rámci rozhovoru s pacientem zjistí, že poptávaný přípravek pro jeho léčbu není z nějakého důvodu vhodný a požadovaného efektu lze dosáhnout přípravkem jiným, často levnějším,“ dodává.

Hlouběji do kapsy kvůli svému léku musela nedávno sáhnout i paní Dana. Zdražil se jí lék, který musí už řadu let brát kvůli poraněné noze. Ještě loni za něj seniorka platila zhruba 700 korun, letos už je to rázem 1000 korun.

„Doktorka se mě ptala, jestli tu cenu zvládnu. Asi bych mohla brát i jiný, levnější a zároveň méně účinný lék. Já ráda chodím, byl by to pro mě trest,“ odmítla paní Dana cenově dostupnější alternativu.

Jak bylo řečeno, aktuální zdražování se netýká léků hrazených alespoň částečně ze zdravotního pojištění, jejichž cena je regulována maximální cenou i maximální přirážkou. Mantinely stanovuje podle zákona Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), a cenu tak přímo neovlivňuje inflace ani žádné jiné podobné vlivy. Přesto se ale může stát, že pacient najednou v lékárně při nákupu doplácí více.

Nejčastěji je to dáno snížením úhrady pojišťovny - tedy zvýšením rozdílu mezi úhradou a cenou, která se nezměnila.

Právě různé doplatky za léky nese řada pacientů s nelibostí. Poukázal na to i nedávný průzkum pro síť lékáren Magistra, který zpracovala společnost Marketing Insight. Podle něj pacienti loni zaplatili za léky na předpis na doplatcích 5,8 miliardy korun. Průměrný doplatek za jedno balení léku byl 40 korun, u některých přípravků ale šlo i o stovky.

Ve snaze ušetřit si podle průzkumu lidé dokonce snižují předepsané dávkování. „Nepravidelnost užívání léků, jejich vynechávání a nesprávné dávkování má pak samozřejmě za následek zhoršování zdravotního stavu a protahování zdravotních obtíží,“ uvedla farmaceutka Renata Vendodová.

Více než 300 korun si podle dat průzkumu pacienti doplatí na 170 léků, ročně jde o 1,6 miliardy korun. Jsou mezi nimi například speciální léky na cukrovku, takzvané glutidy, léky na posílení žilních stěn venofarmaka nebo chondroprotektiva, tedy léky na chronická degenerativní onemocnění kloubů.

Prezident lékárnické komory Krebs však v souvislosti s doplatky připomíná roční limity spoluúčasti pacientů u hrazených léků.

„Platí poměrně složitá pravidla započitatelných doplatků do limitu, ale zdravotní pojišťovny pacientům částku nad limit kvartálně vracejí,“ říká šéf farmaceutů.

Například Všeobecná zdravotní pojišťovna o limitech informuje i na svém webu. Pro většinu pojištěnců jde o částku 5000 korun, ale například pro seniory platí limit 1000 korun.

„Česká lékárnická komora navrhuje, aby pacienti přímo v lékárně již nedopláceli za lék v okamžiku překročení limitu na spoluúčast. Tento krok by jednak snížil administrativu spojenou s vracením nadlimitních doplatků a jednak i okamžitě pomohl jednotlivým pacientům ušetřit peníze. K tomu je ale třeba změna legislativy,“ doplňuje Krebs.