Poslanci dnes řeší změny, které pocítí rodiče, samoživitelé i nemocní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Změny, na které se čeká měsíce: zvýšení rodičovského příspěvku, zakotvení možnosti zažádat o důchod online, prodloužení náhradního výživného nebo zkrácení doby oddlužení - právní úprava, která už fakticky měla být schválená.

O tom všem budou v úterý na mimořádné schůzi svolané koalicí diskutovat poslanci. V plánu mají projednat celkem dvanáct zákonů. Krom výše uvedeného třeba i to, jestli budou muset distributoři držet měsíční zásoby léků, aby se tak zabránilo jejich výpadkům na trhu. Nenápadná změna u výplaty důchodů pak slibuje miliardovou úsporu každý rok.

Projděte si hlavní změny, o kterých se dnes bude rozhodovat:

350 tisíc korun za jedno dítě a 525 tisíc korun za vícerčata. Tak má od příštího roku vypadat částka, kterou lidé budou čerpat jako rodičovský příspěvek. Místo aktuálních 300 tisíc, resp. 450 tisíc u vícerčat.

Připravovaná podoba dávky ale bude platit jen pro někoho. O 50 tisíc korun (75 tisíc korun u vícerčat) si polepší pouze rodiče dětí narozených od 1. ledna 2024. Navíc se zkrátí maximální doba, po kterou lze rodičovský příspěvek získat. Namísto do čtyř let dítěte to bude nově do tří let.

„Navrhuje se zkrátit dobu čerpání rodičovského příspěvku na dobu, která odpovídá době rodičovské dovolené a zejména době, po kterou je fakticky většinově čerpán rodičovský příspěvek,“ vysvětluje důvodová zpráva.

Opozice se ovšem stále snaží prosadit úpravy. Konkrétně poslankyně Lucie Šafránková z SPD podala 15 pozměňovacích návrhů, kde navrhuje například zvýšení rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun.

Po citelných zásazích do důchodového pojištění, jako je úprava valorizace či zpřísnění předčasného odchodu do důchodu, projednají poslanci další dvě úpravy.

První je možnost podávat žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě. Zatím je takové podání bráno jako vadné.

„Podání žádosti je přísně formálním úkonem, což se projevuje tím, že zákon požaduje její sepsání na předepsaných tiskopisech,“ stojí v důvodové zprávě, která zároveň zmiňuje, že papírové podání je překonané.

Druhá úprava souvisí s výplatou důchodů a má potenciál ušetřit miliardu korun ročně na administrativě: Aktuálně platí, že o termínu výplaty rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, která přiděluje sudý den v praxi nejčastěji v rozmezí od 6. do 24. dne v měsíci. Okno pro proplácení by se mělo zúžit od 6. do 14. dne v měsíci.

A to kvůli tomu, že dojde k technické změně: Důchod se bude vázat ke kalendářnímu měsíci. Aktuálně je systém postavený na klouzavém měsíci, kdy například vyplacený důchod 16. srpna je částkou vyplacenou za období od 16. srpna do 15. září.

Fakticky to způsobuje komplikace s valorizacemi důchodů, která se provádí od 1. ledna, a je proto nutné vypočítávat i doplatky valorizace - to už nově nebude nastávat a díky tomu stát očekává úspory.

Maximálně tři tisíce korun a maximálně 24 měsíčních plateb. Tak je aktuálně ohraničený instrument náhradního výživného, který začal fungovat od července 2021.

První rodiče tak během letošního léta narazily na časové omezení dvou let proplácení náhradního výživného. Ministerstvo práce a sociálních věci se proto rozhodlo zareagovat a proplácení této dávky prodloužit.

V důvodové zprávě je mimo jiné popsáno, jak „dočasnost podpory“ tvrdě dopadá na příjemce.

„Proto jsme připravili novelizaci, která tuto lhůtu prodlužuje na 48 měsíců a zároveň v mezičase ještě s resortem Ministerstva spravedlnosti budeme hledat cesty, jak zvýšit efektivitu vymáhání náhradního výživného,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a dodal, že rodiče, kterým už není propláceno náhradní výživné, mohou prozatím žádat o dávku mimořádné okamžité pomoci.

Ministerstvo spravedlnosti už nastínilo, že připravuje tři nástroje, jak posílit vymáhání výživného: Chce zavést zavedení minimální desetiprocentní srážky ze mzdy ještě před odečtením nezabavitelné částky, novinkou má být i možnost postoupit pohledávku na výživné, a třetím má být úprava úroku z prodlení – neplatič výživného by je měl mít vyšší.

O tomto návrhu ovšem poslanci zatím nejednají – podle Ministerstva spravedlnosti by mohl být účinný od roku 2025.

Letos v červnu bylo vyplaceno 10 600 dávek náhradního výživného.

Problémy s výpadky dodávek léčivých přípravků má pomoci řešit návrh zákona, který zavádí povinnost distributorů držet měsíční zásobu u vybraných produktů, které jsou významné pro poskytování zdravotní péče.

„Těmito změnami dojde ke zvýšení odolnosti trhu léčiv vůči výpadkům dodávek,“ stojí v důvodové zprávě.

Nově by také mělo být upraveno hlášení o aktuálních zásobách léků o informaci, že je u přípravku ohrožena dostupnost.

O efektivitě takové změny mají ale někteří lékárníci pochybnosti. „Když nebude dostatek daného léku, nemůžete soukromým společnostem nakázat, aby ho v dané ceně dovážely. Otázka také je, kdo bude stanovovat, o které léky jde či v jakém objemu by měly být drženy na skladech. Společnosti to spíš odradí od toho, aby k nám léky dodávaly,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy Branislav Fulier, provozovatel lékárny U Černého orla na Malé Straně.

Jde hned o druhý bod úterního programu Poslanecké sněmovny a jde o potenciálně velmi výbušné téma. V jádru vládního návrhu zákona je nutnost zavést do tuzemského práva evropskou směrnici o oddlužení, kterou měla Česká republika přijmout do léta 2021. Vyjednala si roční odklad, ale ani ten nestihla.

Evropská směrnice trvá na tom, aby oddlužení podnikatelů bylo možné už za tři roky, v Česku je lhůta zatím pětiletá. Projednaná novela navíc navrhuje stejná pravidla i pro fyzické osoby.

Otáčí také princip, podle kterého soud až na konci oddlužení zkoumá – pokud dlužník nesplatí 30 procent dluhu – jestli udělal vše pro to, aby tak učinil. Nově by se snaha dlužníka kontrolovala průběžně.

„Z praxe už můžeme vidět, že přístup soudů je rozdílný. Rozdílně přistupují k tomu, co znamená, že se člověk dostatečně snaží,“ poznamenal insolvenční správce a advokát Jakub Backa na únorovém kulatém stolu, který se problematice oddlužení věnoval a organizovaly ho Člověk v tísni, Rubikon Centrum a Institut prevence a řešení předlužení.

Ekonom Miroslav Zámečník upozorňuje, že zatímco dlužník musí na konci oddlužení dokázat, že se maximálně snažil splácet, věřitel proti tomu může snadno podávat námitky. „Ekonom ve mně říká, že jsme zanesli nejistotu na konci období,“ říká.

Protiargumenty během letošního roku prezentoval Svaz měst obcí a Svaz českých a moravských bytových družstev. Nesouhlasí, aby se změna týkala i fyzických osob.

„Jde to proti logice toho, co ta evropská směrnice chce,“ říká Radka Vladyková, výkonná ředitelka Svazu měst a obcí, podle níž původní záměr evropských zákonodárců byl pomoci podnikatelům.

„Směrnice nepožaduje zkrácení oddlužení u spotřebitelů. Hlavní myšlenka je pomoci živnostníkům a drobným podnikatelům, aby neměli takovou averzi vůči podnikání. Mají tak být řešené dluhy z podnikání. Něco jiného jsou dluhy ze spotřeby. Chceme podporovat neuváženou spotřebu?“ uvedl Michal Žižlavský, člen představenstva České advokátní komory a předseda Rady expertů Asociace insolvenčních správců.