Změna pro stovky tisíc dlužníků: Úpravu nezabavitelné částky schválila vláda

Vláda ve středu schválila změny výpočtu nezabavitelné částky. Ve stručnosti se jedná o minimum, které musí zůstat pracujícímu dlužníkovi, a nepodléhá tak exekučním nebo jiným srážkám.

Stanovený finanční obnos tak ovlivní zhruba 700 tisíc lidí v exekucích či insolvencích a zároveň i jejich rodiny. Podle odborníků zaměřených na problematiku předlužení tak může mít nezabavitelná částka přímý dopad na živobytí až 1,5 milionu lidí.

Vypočet nezabavitelné částky je přitom přímo napojený na životní minimum a státem stanovené přijatelné náklady na bydlení, takzvaný normativ (na výpočet se podívejte níže). Obě tyto položky v minulých měsících vláda opakovaně zvyšovala, a tak rostla i nezabavitelná částka. Dnes ji stanovila od ledna na 17 300 korun.

Kdyby ke změně nedošlo, podle Ministerstva spravedlnosti by nezabavitelná částka vyrostla do takové výšky, že by to zásadně ovlivnilo věřitele a umořování dluhu. „Co se týče věřitelů, jejich uspokojení by se od 1. ledna 2023 podle navrhované úpravy podstatně snížilo,“ stojí v důvodové zprávě ke změně výpočtu, kterou zpracovalo právě Ministerstvo spravedlnosti.

Redakce Seznam Zpráv oslovila s otázkami tiskové oddělení ministerstva, to se ovšem omluvilo, že navrhované změny nechce do projednání vlády komentovat.

Pokud by se výpočet neupravil, od příštího roku by nezabavitelná částka pro jednotlivce dosáhla 15 343 korun.

Aktuálně přitom platí nezabavitelná částka 11 104 korun. Ministerstvo spravedlnosti nejdříve přišlo s návrhem, který by upravil výpočet tak, že by se i v příštím roce částka držela okolo 11 tisíc korun.

Nakonec se ovšem vláda zabývala úpravou, která pro příští rok nezabavitelnou částku stanovila ve výši 13 638 korun a tu i schválila.

Diskuze o tom, jestli a jak se má změnit výpočet nezabavitelné částky, se točila kolem zájmů věřitelů, kteří se obávali, že z dlužníků nevymůžou téměř nic, na jedné straně a obav expertů na oddlužení, že zásah do tohoto minima bude mít fatální dopad na dlužníky v době neustálého zdražování.

„Strašně se zvyšují náklady na bydlení, těžko můžeme říct: ‚Pojďme dlužníkům srážet více.‘ Tito lidé pak nebudou schopni zaplatit ani náklady na bydlení,“ říká Pavla Aschermannová, odbornice na oddlužování z Rubikon Centra.

Argumentuje, že normativy na bydlení se zvyšují prostě proto, že rostou náklady. Dramatický zásah do výpočtu nezabavitelné částky by vyústil podle ní v to, že by dlužníci buď začali pracovat na černo a příjmy nepřiznávali, nebo by měli zásadní existenční problémy.

Výsledný návrh, který ve středu schválila vláda, pak označuje za vítězství rozumu. „Neskáču nadšením, ale není to špatný kompromis,“ říká s dodatkem, že teď není na místě přísnost vůči dlužníkům, protože do finančních problémů se budou dostávat i lidé bez finančních srážek z výdělku.

Podobně mluví i Radek Hábl, zakladatel a ředitel Institutu prevence a řešení předlužení. „Jsem rád, že se to posunulo tímto směrem. U nízkopříjmových dlužníků ale pořád bude problém. Růst energií je poměrně vysoký. Pro ně je ale příspěvek na bydlení, který by to měl vyrovnat,“ konstatuje.

Ředitel Institutu prevence a řešení předlužení ovšem zmiňuje, že ani v návrhu, o kterém vláda jednala, se nepodařilo vyřešit nesoulad v postavení dlužníka jednotlivce a dlužníka žijícího s rodinou.

Jak poroste životní minimum v příštím roce?

Zdroj: MPSV a dopočet redakce

Nezabavitelné částka se totiž navyšuje i o vyživované děti a manžele. I tento výpočet by se měl pozměnit. Aktuálně se k nezabavitelné částce přičítá za každou vyživovanou osobu 3701 Kč, v příštím roce by se po úpravě mělo připočítat 3 409,5 koruny.

Reálně se tak do existenčních problémů dostávají zejména jednotlivci. Zatímco rodina, kde jsou zadlužení oba rodiče, je v mírné výhodě – systém výpočtu nezabavitelné částky je nastavený tak, že si oba dospělí mohou připočítat do minima jak partnera, tak děti. Neplatí tady totiž princip známý například u daní, že si slevu na dítě může uplatnit pouze jeden z rodičů.

Růst nezabavitelné částky naopak s obavami sleduje Česká asociace věřitelů. Ta argumentuje, že vyšší minimum znamená ve výsledku problém i pro dlužníky.

„Sráží se méně, a pohledávka je tedy uspokojována pomaleji a méně efektivně. Věřitelé, zejména ti menší, jsou na zasílaných srážkách přitom mnohdy sami finančně závislí. Zvýšení nezabavitelné částky však může být bolestivé i pro dlužníky, protože exekuce trvá kvůli pomalejšímu umořování dluhu mnohem déle,“ říká Petra Kolářová, výkonná ředitelka České asociace věřitelů.

A dodává, že vyšší nezabavitelná částka se může promítnout ve větší tlak exekutorů vyrážet na mobiliární exekuce, a zabavovat tak movité věci, nebo naopak celé nemovitosti.

„Na bezplatnou poradnu České asociace věřitelů se v tomto týdnu obrátilo hned několik maminek, kterým přestaly chodit srážky ze mzdy na výživné pro jejich děti. Důvodem je právě zvýšení normativních nákladů na bydlení,“ tvrdí výkonná ředitelka, že růst nezabavitelné částky způsobuje problémy už nyní.

Asociace proto navrhovala, aby se srážky z příjmů vypočítávaly jinak: stanovením procenta. „Tím by se vyloučil vliv navýšení normativních nákladů na bydlení. Dlužníkovi by se vždy sráželo adekvátně k výši jeho příjmu. Čím víc by vydělal, tím víc by mu zůstalo a víc by obdrželi i věřitelé,“ nastiňuje Petra Kolářová.

AKTUALIZACE: V článku jsme upravili, že změny vláda ve středu schválila.