Článek
Nižší desítky tisíc osob, nebo stovky tisíc domácností. Kolika lidem v bytové nouzi pomůže zákon o podpoře bydlení, se stále neví. Poslanci by ho finálně měli schvalovat už v tomto týdnu.
Na čísle se přitom neshodnou ani samotní ministři.
Šéf resortu práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), jehož úřad se na přípravě zákona spolupodílí, tvrdí, že bude cílit na zhruba 350 tisíc domácností. Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) zase pro Seznam Zprávy uvedl, že se úředníci na základě stejných dat dopočítali ke zhruba polovičnímu údaji.
A Platforma pro sociální bydlení došla k závěru, že zákon v zamýšlené podobě bude pomocí pro zhruba 24 300 osob.
Zmatek způsobily dopracované změny, které navazují bytová podpůrná opatření na příjmový test podpořených domácností. Zatím se počítá s tím, že příjem domácnosti by neměl překročit 1,43násobek životního minima. Je ale možné, že se tato hranice ještě zvýší.
Pro připomenutí, zákon přichází v zásadě se třemi novinkami pro lidi v bytové nouzi: vytváří kontaktní místa, kde si budou moci zajít pro poradenství, zajišťuje asistenci při zabydlování a počítá se státními zárukami za nájemníky u vlastníků.
Podpora bydlení dle připravovaného zákona
Dle Ministerstva pro místní rozvoj přináší zákon o podpoře bydlení tři hlavní nástroje, s jejichž pomocí chce stát řešit situaci lidí v bytové nouzi:
I. Kontaktní místa pro bydlení v obcích s rozšířenou působností
Tato centra nabízejí základní poradenství (třeba posouzení situace a návrh možných řešení), sbírají také data. Jejich funkce je hlavně preventivní. Vzorem pro tato centra je Velká Británie. Už nyní fungují třeba v Plzni, Liberci, Mostě, Jihlavě nebo Českých Budějovicích.
Jurečka: na podporu dosáhne mezi 280 až 460 tisíci domácností
Seznam Zprávy už popsaly, že dle analytiků iniciativy Za bydlení, která sdružuje organizace pomáhající lidem v nouzi, bude mít příjmový test protichůdné dopady. Například nebude členy podpořených domácností motivovat hledat si zaměstnání. Pokud by si ho totiž našli, zvýšil by se jejich příjem a oni vypadli ze systému bytových opatření. A pokud si práci hledat nebudou, začne je pro změnu sankciovat připravovaná reforma dávek.
„Měli jsme problém najít skupinu, která by se podle zákona se zmiňovanými úpravami k bydlení dostala,“ uvedl Mikoláš Opletal, spoluautor analýzy z iniciativy Za bydlení. Dle něj bude v případě schválení změn zákon určený jen velmi úzké skupině osob.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka ovšem na schůzku s kritiky ohledně příjmového testu navázaného na životní minimum dorazil s daty, která vycházejí z aktuálních výsledků Českého statistického úřadu ohledně životní úrovně domácností.
„Běhaly informace ve veřejném prostoru, že tam bude velmi úzký okruh osob. Napočítali jsme to a víme, že bychom při nastavení zákonného parametru 1,43 životního minima pokrývali 280 tisíc až 460 tisíc domácností, které by měly nárok na služby a zabydlení,“ popsal pro Seznam Zprávy Marian Jurečka.
„Dnešní nastavení otvírá cestu podpory v průměru pro 350 tisíc domácností,“ dodal Jurečka.
Konkrétně pak uvedl, že na bytovou podporu by měla nárok například samoživitelka s dvěma dětmi, když bude mít celkový příjem, včetně dávek, 34 a půl tisíce korun.
„Kdyby všichni bydleli v malých obcích, tak jich bude 280 tisíc. A kdyby všichni bydleli v Praze, tak by jich bylo 460 tisíc,“ dovysvětluje Marian Jurečka napočítaný rozptyl.
Z výpočtů vypadla bytová nouze, namítají kritici
Mikoláš Opletal z iniciativy Za bydlení ale tvrdí, že Jurečkův resort do dat nepromítl další nutnou podmínku - a sice, že je domácnost v bytové nouzi.
„Z přibližně 300 tisíc domácností, které by měly procházet příjmovým testem, bude mít na bytové podpůrné opatření nárok velmi pravděpodobně do 10 tisíc domácností. Zbývajících 290 tisíc se nenachází v žádné z forem bytové nouze, které jsou dle zákona o podpoře v bydlení podmínkou pro nárok na bytové podpůrné opatření,“ říká Opletal.
Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek ale zdůrazňuje, že v rámci koaličních jednání nakonec došlo k dohodě, dle které se hranice zvýší z 1,43 na 1,6násobek životního minima.
Zároveň se v rámci pozměňovacích návrhů objevují i úpravy na zvýšení limitu na 1,8 a dvojnásobek životního minima.
Tato změna by zvýšila počet příjemců podpůrných opatření. Součástí návrhů ale nejsou data, která by upřesnila, o kolik osob by se potenciální příjemci rozšířili.
„Našli jsme nutný kompromis, který beru jako jakýsi základní kámen, na kterém je možné dál stavět. Pokud bychom teď shodu nenašli, zákon by neprošel a přišli bychom tak o všechny přínosy, které má,“ říká Petr Kulhánek k variantě 1,6násobku životního minima.
Ministr pro místní rozvoj tak odkazuje mimo jiné i na to, že zákon o podpoře bydlení prochází schvalovacím procesem velice komplikovaně.
