Článek
Počty lidí s hepatitidou, hovorově žloutenkou, typu E jsou oproti předchozímu roku v Česku dvojnásobné. Na vině je špatně tepelně upravené maso. Ve srovnání s covidovými roky také dvakrát vzrostl počet odhalených žloutenek typu C. Odborníci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) o tom ve středu informovali na tiskové konferenci v Praze. Žloutenka je virová zánětlivá infekce jater.
V letech 2021 a 2022 bylo hlášeno Státním zdravotním ústavem každoročně asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684.
Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standard, pít jen balenou vodu,“ uvedla lékařka Soňa Fraňková.
Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabeným imunitním systémem. Například ti, kteří jsou po transplantaci orgánů nebo podstupují chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky velké riziko.
Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodařilo se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše, a mohou mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,“ dodala Fraňková.
V hematoonkologii již řadu let platí pravidlo, že každý pacient musí mít před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby jsou důležité u zmíněné žloutenky typu E i dalších.
V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom neví. Minulý rok se nákaza prokázala u 1300 lidí, dosud nejvíc. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z IKEM může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním osob, které se léčí z drogové závislosti.
„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,“ řekl lékař Jan Šperl. Přenáší se krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.
Problematiku žloutenek každý rok 28. července připomíná Světový den hepatitidy.
