Článek
„Náklady na léčbu komplikací cukrovky a komplikací obezity jsou vysoké a ve chvíli, kdy nám výskyt stoupne třeba o dalších pět procent, tak už si tyto náklady nikdo nechce ani přestavovat. Bohužel to naše zdravotní systémy může těžce zdevastovat,“ říká Martin Haluzík, přednosta Centra diabetologie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
Jen za poslední roky podle jeho odhadů stoupl podíl lidí s nadváhou a obezitou v Česku na 60 procent populace. Během covidové pandemie se situace ještě rychleji zhoršila a například obezita výrazně vzrostla i u dětí.
Na situaci reaguje nový Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění – historicky největší tuzemský projekt tohoto typu, který spojuje pět vědeckých a klinických center.
„Je to poprvé v historii České republiky i Československa, kdy se skutečně investuje větší množství peněz do výzkumu v téhle oblasti. Těšíme se, že budeme moci udělat intervence a studie, které bychom si jinak nemohli dovolit,“ popisuje lékař.
Na projekt dala Evropská unie více než miliardu a odborníci už mají plány, jak peníze využít.
O novém institutu
V rámci Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění budou prestižní instituce pomáhat pacientům s civilizačními chorobami, které mají v součtu na svědomí násobně víc životů než nádorová onemocnění. Týmy odborníků z IKEM, Fyziologického ústavu a Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, Masarykovy Univerzity v Brně a Univerzity Karlovy budou podle společné zprávy společně pracovat na hlubším poznání příčin vzájemně propojených chorob, na vývoji nových léků i větším zapojení moderních technologií v léčbě.
Nové léky a studie
Otevře se například cesta k větším multicentrickým studiím zaměřeným na léčbu a prevenci cukrovky a kardiovaskulárních chorob, které mohou čítat tisíce pacientů a ukázat, jak jednotlivé postupy v české populaci fungují. Lékaři na jejich základě budou moci zpřesnit pokyny pro pacienty i doporučení ohledně jejich každodenního režimu. Součástí je ale také vývoj a testování nových léků.
„Několik kandidátů máme a myslím, že by mohlo dojít alespoň na testování na pacientech. Nejenže tedy studii vymyslíme, ale díky financím ji budeme moci provést, mluvíme-li například o malé studii k důkazu, že je lék bezpečný a účinný,“ dodává lékař.
O jaké léky půjde? Odborníci se chtějí vydat dvěma cestami. První je posouvání vývoje a testování zcela nových léků, druhou testování už užívaných přípravků na nové skupině pacientů, kterým by mohly také prospět.
„Pokud jde o obezitu a diabetes, máme jednu látku, která působí antisenescenčně. Senescence je předčasné stárnutí buněk a my s Biotechnologickým ústavem máme zajímavou látku, u které se zdá, že je senescenci schopná zvrátit. Senescence je právě něco, co může stát za civilizačními nemocemi, jako je cukrovka a kardiovaskulární nemoci,“ popisuje lékař Haluzík s tím, že testování na myších přineslo dobré výsledky.
„Když jste obézní, buňky, které by měly normálně fungovat, přejdou do takzvaného senescenčního fenotypu - nedělají, co mají dělat, a místo toho vyrábí prozánětlivé faktory, které zvyšují riziko vzniku cukrovky a kardiologických nemocí. Je to určitá degenerace buněk. Intervencí bychom mohli být schopni zbavit organismus těchto buněk a udělat restart,“ říká Martin Haluzík.
Kromě toho mají vědci nové molekuly s potenciálem snižovat hmotnost, také ty by bylo možné začít testovat na lidech.
V Česku se již užívají dvě antiobezitika, tedy léky určené obézním lidem pro pomoc při redukci hmotnosti. Až na výjimky při léčbě diabetu si je pacienti hradí sami a částky se šplhají na několik tisíc za měsíc.
„Nejúčinnějším přístupem jsou léky založené na glukagon-like peptidu 1 (GLP-1), které se podávají injekčně jedenkrát denně a dokáží pomoci snížit hmotnost o nějakých 10 kilogramů a více,“ dodává.
Léky pomáhají snižovat chuť k jídlu a usnadňují tak dodržování diety. Lékaři je zpravidla předepisují pacientům, kteří již sami udělali pokroky, dokážou dodržovat předepsaný režim a jsou motivovaní dále hubnout. Právě nutné dodržování správné životosprávy a pohybu, ale i vlastní úhrada odrazuje některé pacienty od léčby. Vývoj podobných látek se však v posledních letech hodně posunul.
„Posouváme se k tomu, že budeme mít k dispozici léky na obezitu, které skutečně už dosáhnou takového snížení hmotnosti, které vidíme nyní jen po operacích na zhubnutí. Ale v České republice běžná úhrada antiobezitik zatím není,“ dodává lékař.
