Životní úroveň Čechů roste, ale „blbá nálada“ přetrvává a rychle neskončí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Přestože se ekonomická situace českých domácností už druhým rokem zlepšuje, více než polovina lidí (53 %) si nadále myslí, že se Česko neubírá správným směrem. Opačný názor má jen 15 % Čechů. Vyplývá to z výzkumu agentury STEM pro společnost KPMG.

Ačkoliv jsme tak podle sociologa Martina Buchtíka po ekonomické stránce z nejhoršího venku, „blbá nálada“ a skepse ve společnosti přetrvávají i navzdory zlepšení. A lze předpokládat, že se to nezmění ani v příštím roce.

„Zatímco zejména v minulosti se hodně mluvilo o tom, že nemusíte sledovat nic jiného než peněženku jednotlivých domácností a podle toho přesně určíte, jaká je nálada, teď se ukazuje, že to tak rozhodně není,“ komentuje data pro Seznam Zprávy sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

Oproti loňsku se snížil podíl Čechů, kteří očekávají, že se jejich finanční situace zhorší a zároveň přibylo těch, kteří zvládají část příjmů odkládat stranou. Schopnost spořit narostla v téměř všech sledovaných skupinách – kromě lidí, jejichž nejvyšší vzdělání je základní.

Téměř polovina lidí (44 %) má ale současně za to, že se jejich ekonomická situace ve srovnání s loňským rokem zhoršila.

„Vždy se lidí ptáme na to, jak vycházejí se svým současným příjmem, jak se jejich finanční situace změnila za posledních 12 měsíců a jak čekají, že se jejich situace změní v následujícím roce. Ve všech těchto oblastech jsme zaznamenali zlepšení u prakticky všech sledovaných skupin. Výjimkou jsou lidé ve věku 18 až 29 let a nezaměstnaní, kteří hlásí mírné zhoršení schopnosti vycházet se svým příjmem,“ říká Buchtík.

Z dat nicméně vyplývá, že většina domácností zvládla ekonomickou situaci ustát poměrně dobře. Podle Buchtíka to ale lidé přikládají zejména svým vlastním schopnostem, nikoliv státu. „Máme trochu tendenci vnímat sami sebe a své nejbližší okolí jako malý ostrůvek stability v moři chaosu,“ říká Buchtík při pohledu na rozpor mezi vnímáním situace na individuální a celospolečenské úrovni. Příčin lze podle něj vyjmenovat hned několik.

„Ukazuje se, že pro nás není důležitá jenom ekonomická situace, ale i určité znejistění v globálním pohledu, kam spadá geopolitická situace, ruská agrese na Ukrajině a teď i konflikt na Blízkém východě v Pásmu Gazy. To jsou všechno věci, které jsou velmi náročné, a přináší nejistotu,“ líčí sociolog.

„Od části lidí slyšíme: ‚Já se mám ještě dobře, ale jen díky svojí píli. Nicméně moje jistota, že se budu mít stále dobře, je hodně nízká, protože se toho děje opravdu hodně‘,“ dodává.

Každá ze skupin obyvatel přitom přikládá největší důraz jinému problému. „Víme, že mladí lidé více tematizují proměny klimatu. Lidé v důchodovém věku budou velmi senzitivní vůči valorizaci důchodů. Pro voliče vládní koalice je velmi důležité, jak se vyvíjí konflikt na Ukrajině, a pro lidi, kteří volí třeba komunistickou stranu, částečně třeba i voliče hnutí ANO, je právě mnohem větší prioritou domácí scéna a ekonomická situace jejich vlastní domácnosti,“ vyjmenovává Buchtík.

Současně dodává, že ekonomický vývoj se zcela určitě stane silným tématem v kampani pro letošní krajské a následně i sněmovní volby, které Česko čekají v příštím roce.

„Každá strana přitom bude vyprávět úplně jiný příběh. Strany vládní koalice budou nezbytně říkat: ‚Podívejte se, situace se zlepšuje, my jsme to zvládli.‘ A strany, které nejsou v současné vládě, jsou jejími vyzyvateli, budou říkat: ‚Podívejte se, co tady provedli v předchozím volebním období, to byla úplná tragédie. Jsou naprosto nekompetentní a vaše životní úroveň není na úrovni, jako bylo před tou vládou‘,“ míní Buchtík. Obě strany budou mít podle něj v postatě pravdu. Rozdíl bude jen v tom, že zdůrazní jinou část příběhu.

I přesto, že reálné příjmy lidí kvůli vysoké inflaci z minulých let výrazně klesly, aktuálně už můžeme pozorovat jejich postupný růst. Na úroveň před pandemií se nicméně vrátí až v roce 2026 či 2027.

„Hodně domácností se v uplynulých letech uskromnilo – ne ty vysokopříjmové, ale ty se středním příjmem určitě – a teď zase získají nějaké peníze navíc a je otázka, jestli je dají do každodenní spotřeby nebo si zafixují životní standard, který mají jako nižší, a dají přebytek do úspor. To bude velmi individuální, ale většinou to domácnosti dají spíše do okamžité spotřeby, ať už jsou to potraviny, lepší dovolená nebo víc předplacených on-demand služeb,“ uzavírá Buchtík. Mezi tyto služby patří například Netflix a podobné streamovací společnosti.

Třetina (37 %) Čechů ve výzkumu zmiňuje, že se v posledních dvou letech musela v důsledku zdražování uskromnit trvale. Desetina (devět procent) lidí se „dostala do potíží, které přetrvávají a pět procent má podle výzkumu problémy, které není schopna zvládnout.

Osm procent českých domácností pak uvedlo, že se v současné době cítí „hodně chudé“. Buchtík nicméně upozorňuje, že to neznamená, že je tu určitá část lidí zažívající velké problémy a zbytek obyvatel, kteří se mají špatně.

„Pokud se propadnete do chudoby, je pravděpodobnější, že frustraci přetavíte v rezignaci než v aktivizaci, to znamená, že vlastně přestanete chodit k volbám, řešíte jenom svoji aktuální situaci, což je dlouhodobě problém, protože přestáváte být zajímavý jako voličská základna a tím pádem na vás nebudou cílit žádné politické kampaně,“ popisuje sociolog problematickou situací lidí, kteří se ocitají v nepříznivé ekonomické situaci.

Řešit chudobu je podle Buchtíka extrémně obtížné a není možné přehlížet řadu dalších problémů, které se s horší ekonomickou situací pojí. Startovací čára je totiž pro každého nakreslena jinak.

„Úspěšní lidé často opakují, že ‚každý, kdo chce v České republice být úspěšný, tak může‘. To je argument, který slýcháme už od 90. let, ale je zcela nepravdivý. A vidíme to třeba ve vzdělávání, kdy děti, jejichž rodiče mají vysokoškolské vzdělání, mají násobně větší šanci, že budou mít také vysokou školu než třeba děti rodin s výučním listem,“ konstatuje Buchtík.

Zároveň ale podle něj není správné klást veškerou vinu na sociální systém státu.