Článek
Letošní zimní srážky doplnily vláhu ve vrchních vrstvách půdy. Na většině území je jí v tuto chvíli dostatek.
„U povrchové vrstvy půdy do 40 cm, od vánoční oblevy až do současnosti, se dá říct, že až na malá území je naše republika na 90 až 100 procent nasycena,“ popsal pro Seznam Zprávy Zdeněk Žalud z projektu Intersucho, který stav sucha v Česku monitoruje.
Méně optimistická je však situace v hlubších vrstvách půdy.
„V druhé vrstvě, ve 40–100 cm hloubky, se už objevují lokality, kde by ještě nějaká voda přišla vhod. Jedná se především o oblasti pod Krušnými horami – řekněme Žatecko, Litoměřicko, Rakovnicko a nejjižnější okresy na jižní Moravě, jako je Znojmo, Břeclav a Hodonín a tak dále,“ sdělil Žalud.
Doplnil, že v Čechách je důvodem srážkový stín Krušných hor a vyšší podíl písčitých půd, které hůře zadržují vodu. Ta tak odtéká rychleji do podzemí. Krom toho tyto oblasti trpí často srážkovým deficitem.
Nasycení půdy v Česku k 12. únoru.
Nasycení půdy v tuto chvíli ale neznamená, že vláha vydrží i během teplejších měsíců. A to kvůli chybějícímu sněhu, především v nižších a středních polohách.
„V zimě nám začal chybět sníh, v dubnu až červnu klesá množství srážek, a naopak rostou intenzivní srážky během letních měsíců. Zimní sezona tedy nedokáže kompenzovat vysušování krajiny během teplého půlroku, i když to statisticky možná tak vypadat bude. Naopak ten stav se zhoršuje právě díky zvyšování deficitu sněhové pokrývky,“ sdělil Seznam Zprávám Pavel Zahradníček z Ústav výzkumu globální změny AV ČR.
Podzemní vody
Větší podíl srážek ve formě deště je problémem i proto, že voda pak z krajiny rychleji mizí.
„To je důvod, proč občas začínáme mít problémy s nedostatečnou půdní vlhkostí a suchem i v zimě. Na svahu déšť odteče, sníh ne. Například leden 2023 byl o 4,2 stupně teplejší než průměr 1961–2000. To je extrémně vysoká odchylka. Při těchto teplých lednových dnech voda odchází nejenom odtokem, ale také se více projeví výpar, neboť jeho intenzita je rozdílná, je-li přes den -2 °C, nebo třeba +5 °C,“ popsal Žalud.
Význam sněhové pokrývky spočívá také v doplňování podzemních vod v hloubce 6 až 12 metrů. V této úrovni se nachází řada studní a jejich hladina je na srážkách závislá.
„Doplňují se, když je vlhký rok nebo v průběhu zimy z tajícího sněhu. Ten je však stále častěji hlavně v nižších polohách vzácnější “ vysvětlil Žalud.
Výhled na jaro
Podle Procházky bylo ještě v prosinci sněhu na území Česka dost, zlikvidovala ho ale dlouhá a intenzivní vánoční obleva.
Dodal, že se nejednalo jen o problém České republiky, ale také Alp, kde i ve vysokých nadmořských výškách byly teploty nad 10–15 °C a sníh i zde rychle odtával.
Kvůli klimatické změně se pak mění rozložení ročních období.
„Z mého pohledu čtyři roční období zůstanou, jen se všechny oteplují, tak mohou místy trochu splývat. Zimní sezóna se obecně zkracuje, na horách například o 20-25 dnů, kdy tam správné sněhové podmínky začínají později, a naopak končí dříve,“ řekl Procházka.
Žalud pak uvedl, že model Evropského centra pro střednědobou předpověď (ECMWF) naznačuje, že měsíce březen, duben a květen by měly být o stupeň až stupeň a půl teplejší, než je průměr pro období 1993–2016. Srážkově by toto období mělo být zhruba normální. Zdůraznil, že se ale jedná o sezónní předpovědi, které jsou zatíženy velkou nejistotou.
