Hlavní obsah

Zhruba 180 tisíc uprchlíků chce v Česku zůstat, uvedl Rakušan

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Až 180 tisíc uprchlíků by rádo zůstalo trvale v Česku. (Ilustrační snímek)

Česko by se mělo během příštího roku rozhodnout, jakým způsobem se zachová k válečným migrantům z Ukrajiny, kteří se na našem území chtějí natrvalo usadit.

Článek

Už potřetí by se mělo prodlužovat válečným uprchlíkům povolení k pobytu. Jde o takzvaný status dočasné ochrany a v plánu je, že během roku 2024 si budou moci lidé požádat o prodloužení do března 2025.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by se ale měla zvednout i otázka, co bude dál. A připravovat se i na možnost, že se v rámci Evropské unie dohodnou státy na tom, že do budoucna se už nebude využívat právě status dočasné ochrany.

Ministr přitom uvedl, že disponuje daty, že zhruba 180 tisíc lidí s dočasnou ochranou se chce na území České republiky usadit natrvalo.

„V tom případě musíme myslet na to, jakým způsobem jim to umožnit, pokud si to budeme přát. Jedná se samozřejmě o to, abychom lidi integrovali do české společnosti, aby respektovali české zákony a naučili se češtinu,“ podotkl Vít Rakušan během projednávání takzvaného Lex Ukrajina 6.

„Aby lidé, kteří nemají v této chvíli jistotu, jak jejich život bude vypadat, aby se vzdělávali a rekvalifikovali a aby čeští zaměstnavatelé měli motivaci jim pomáhat,“ dodal ještě ministr. Podle něj zatím takovou motivaci zaměstnavatelé nemají, protože podle dosavadních pravidel hrozí, že zaměstnanci s dočasnou ochranou mohou v březnu 2025 ze země odejít.

Ukažme uprchlíkům, že o ně stojíme, doporučuje expert

Česká právní úprava zná tři cesty, jak dočasnou ochranu nahradit. Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, mají všechny své úskalí.

„Nabízel by se trvalý pobyt. Takto se před skoro třiceti lety vyřešila Bosna, že všem lidem s dočasným pobytem se udělil trvalý pobyt. Podle mě by to bylo nejlepší, znamenalo by to největší stupeň integrace. Možnost pracovat, být zdravotně pojištěný… myslím si ale, že Ministerstvo vnitra ten krok mentálně nezvládne,“ podotýká Martin Rozumek, podle kterého je Ministerstvo vnitra nastavené restriktivněji.

V současnosti například musí žadatel o trvalý pobyt žít v Česku alespoň pět let. A podle Rozumka nebude vnitro ochotno z podobných podmínek slevit.

„Druhá možnost je všechny nechat projít azylovým řízením. To nezvládne Ministerstvo vnitra kapacitně. Zvládají zhruba tisíc rozhodnutí ročně, takže by to měli tak na 350 let, nebo by to museli významně zjednodušit a udělat to jak na běžícím pásu, čemuž nevěřím,“ vyjmenovává další možnost ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

Poslední možností je vízum strpění, to je ovšem podle Rozumka nevhodné pro dlouhodobé působení na českém území. „Tam je těch práv tak málo, s tím lidé nepřežijí, nehradí se ani zdravotní pojištění,“ vysvětluje.

Nejreálnější je tak podle něj varianta, že Česká republika počká opětovně na společné řešení pro celou Evropskou unii.

Podle něj se ale také může stát, že některé země v EU toho využijí ve svůj prospěch a nalákají perspektivní pracovníky k sobě.

„Bojím se toho, že když se proberou Němci a nabídnou snadnější přístup k trvalému pobytu, tak se u nás mohou vysoce kvalifikovaní krásně zvednout a jít do Německa,“ dává Martin Rozumek příklad, a doporučuje proto neváhat a jasně ukázat uprchlíkům, že o ně Česko stojí.

Doporučované