„Ženy můžeme poslat jedině pod most.“ U Berouna končí azylový dům

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Není den, abych na to nemyslela,“ říká rozrušeně, s delšími pomlkami mezi slovy, drobnější černovláska Jana L. I přes do očí nasazenou černou kšiltovku je na ženě poznat, jak moc ji trápí, že se má zavřít azylový dům v Lochovicích nedaleko Berouna, kde aktuálně žije.

Služba by měla skončit podle informací Seznam Zpráv na jaře, pravděpodobně ke konci dubna.

Jana L. má za sebou životní etapu, kterou strávila bez domova na plzeňských ulicích. Přestože má kombinované zdravotní potíže, jak s pohybem, tak i psychického rázu, snaží se. Dva dny v týdnu pracuje v kavárně, díky čemuž má i výdělek několik tisíc korun měsíčně.

Hrozba, že by mohla opět skončit na ulici, ženu děsí. Zároveň je ale z jejího vyprávění znát, že řešení celé situace je aktuálně nad její síly.

„Není to jednoduché najít si nové bydlení. Z toho platu bych si žádný pronájem nesehnala. A to ještě chtějí kauci,“ popisuje Jana, jak se na problém nabaluje další problém. Chválí proto pracovníky azylového domu, že se snaží nové bydlení domluvit. Jisté to ale není, protože azylové domy v širším okolí jsou obsazené.

Podobně mluví i další žena, která s Janou L. sdílí pokoj. Představuje se také jako Jana a v modrém volnějším pleteném svetru postává trochu nesměle ve dveřích azylového domu. „Nevíme, co budeme dělat. Vůbec nevím, kam půjdu,“ říká Jana a popisuje, že přišla o práci a do azylového domu se dostala poté, co chvíli bydlela u známého, než ji i on požádal, aby se odstěhovala.

Ani jedna z žen se přitom nemůže spolehnout na podporu své rodiny s vysvětlením, že sami jsou v postavení, kdy nemají bydlení vůbec jisté.

V podobně složité situaci má být podle informací Seznam Zpráv celkově až 16 tamních klientů.

Azylový dům svatého Josefa se nachází zhruba dvacet kilometrů od Berouna i Příbrami. Dělí se na dvě části. Jedna je určena samotným ženám a má kapacitu pěti lůžek, druhá část se pak zaměřuje na rodiny s dětmi s kapacitou 30 lůžek. Navíc tento azylový dům poskytuje krizový pokoj, kam se můžou uchýlit další lidé v náhlých existenčních problémech alespoň na několik dní. Tento mix služeb ale nejspíš zanikne.

„Je to jediný azylový dům v našem správním obvodu pro ženy a rodiny s dětmi. Nejbližší azylový dům pro ženy je myslím až v Praze,“ říká Olga Kebrlová, vedoucí Odboru sociálních věcí a zdravotnictví v Hořovicích, která spravuje širší region se zhruba 30 tisíci obyvateli ve 37 obcích.

„Když máme ženu bez domova, tak já ji můžu poslat opravdu leda tak pod most, pokud se to zruší,“ zoufá si úřednice s tím, že velmi bojovala za to, aby v regionu azylový dům vznikl.

„Byla jsem z té informace, že azylový dům končí, špatná. Vůbec nevíme, co budeme dělat,“ zmiňuje s tím, že i pro rodiny s dětmi může být přesun do Berouna problémový i z pohledu docházky do školy.

Azylový dům v Lochovicích provozuje Charita Beroun. Její ředitel Petr Horák vysvětluje, že se snaží ještě jednat o dalším fungování zařízení, ale popisuje i důvody, proč ve své současné podobě bude muset skončit.

„Mnohé neziskové organizace provozující azylové domy se dostávají na hranu toho, co je ještě ‚ufinancovatelné‘ a lze ještě reálně provozovat,“ říká ředitel Charity Beroun.

Líčí, že azylové domy dostávají na základě úhradové vyhlášky peníze za ubytované lidi, ovšem reálně to na provoz nestačí. Zmiňuje například nutné opravy, případně i mzdy pracovníků a obří nepoměr mezi finančním ohodnocením, které si mohou dovolit neziskové organizace provozující azylové domy, a výdělkem, který nabízejí například výdělečné domy pro seniory.

„Nemáme zdroje, abychom pokrývali mnohasettisícové ztráty. Provozy azylových domů je poměrně často nutné dotovat,“ zdůrazňuje Petr Horák. Podle něj se tak ukazuje, že je klíčový počet lůžek, na který se i přepočítává různá podpora ze strany státu. A udržitelná jsou zařízení poskytující zhruba 45 lůžek a více. „Lochovice mají bohužel lůžek jenom 35,“ líčí ředitel Charity.

Do budoucna by proto ředitel rád skrze dotační tituly kapacitu domu navýšil, zatím ale hledá řešení, jak dům udržet v provozu alespoň pro část klientů a službu transformovat do sociálních bytů.

„Okruh uživatelů se ale bude redukovat na ty, kteří jsou schopni samostatného fungování,“ konstatuje ředitel a doplňuje, že azylový dům představuje službu i pro lidi, kteří potřebují dopomoc s běžnými činnostmi. Jde například o matky, které neumí svým dětem vařit, nebo lidi, kteří mají problémy s psychikou.

„Pro ně nebude sociální bydlení dostatečná služba,“ potvrzuje Petr Horák.

Redakce Seznam Zprávy zjišťovala obsazenost v nejbližších azylových domech kolem Lochovic. V Příbrami hlásí, že mají plno a lidé čekají v pořadníku. Plno je i azylovém domu v Mokrovratech. Naopak tři pokoje by mohly být volné v berounském azylovém domě, ovšem ty jsou výhradně určené jen pro matky s dětmi, zatímco v Lochovicích žijí i samotné ženy nebo i otcové s dětmi.

Už v prosinci přitom Seznam Zprávy informovaly, že v azylových domech hledá přístřeší stále více lidí a služby po celé zemi tak hlásí, že jsou plné.

Například podle Dany Nedělkové, předsedkyně Sítě aktérů pro domov, která azylové domy sdružuje, jsou prakticky všechny azylové domy pro rodiny a matky s dětmi obsazené.

„Možná byste našel v republice pár posledních míst pro samotné muže, a to ještě není ta největší zima,“ uvedla na konci roku s doplněním, že situace je o to složitější, že je potřeba hledat ubytování i pro válečné uprchlíky.