Článek
Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů zajímavé názory z diskuze u článku, který upozornil na pozměňovací návrh, jímž by se uzákonilo povinné umístění informací na těhotenské testy. Svoji roli u něj sehrálo i protipotratové Hnutí pro život.
„Ženy po padesátce prosazují zákaz potratů. Ne tedy přímo, ale k tomu to nakonec má vést. V tomto směru je naše společnost snad dostatečně civilizovaná, aby k tomu nedošlo. Nechme rozhodnutí na rodičích, na občanech. Pro ně je to opravdu těžké, ale rozhodují se podle situace, ve které jsou. Nechme jim tu svobodu!“ píše například Martin Rybka.
Přečtěte si původní článek:
Vera Hejdrych: Už je únavné, jak někteří lidé vnucují omezování svobod pod záštitou dobra. Kolik nechtěných dětí je utýráno, kolik odloženo a „taháno“ z jedné pěstounské rodiny do druhé bez poznání lásky skutečné milující rodiny. Tak si tento spolek představuje právo na život? Chování tohoto spolku zavání fanatismem. Řeči, řeči a doplatí na to kdo, nechtěné dítě. Oni svým myšlením vlastně napomáhají zlu páchaného na nechtěných dětech. A mimochodem, ať nepředstírají svou starost. Oni se o tyto děti starat nebudou. Oni je nebudou chránit a pomáhat jim. Ony ty děti je po narození vlastně vůbec nezajímají.
Václav Nádvorník: Nikdo nikomu nic nenařizuje. Pokud se jedná o odkaz na organizace, které mohou pomoci ve svízelné situaci nebo podat rozumné informace, tak v tom nevidím problém. Potrat není banální věc a pomoc ženě v nouzi je naprosto v pořádku.
Alenka Kubáníkóvá: Tak jinak, co takhle zvýšit počet: pediatrů, jeslí, školek, polovičních úvazků apod., to zvýší porodnost, ale jednodušší je šikanovat ženy a v jejich zranitelné chvíli je nutit o sobě pochybovat a říkat jim, že ony jsou ty špatné.
Pavel Rusý: Věc má několik dalších aspektů. V prvé řadě se ignoruje právo nenarozeného dítěte, tedy jeho právo na život. Žena tedy nerozhoduje jen o sobě, ale zejména o životě či smrti již existující lidské bytosti, která je na ní závislá. Druhý aspekt je ten, že dítě má dva rodiče. A kde je v rozhodování o potratu otec? Nehledě na to, že pokud se žena rozhodne dítě donosit proti vůli otce, je zde nerovnost i v tom, že žena má právo rozhodnout, že jí dítě nebude komplikovat život, ale otec nikoliv a je vydán napospas rozhodnutí ženy. (redakčně kráceno)
Klára Folprechtová: Nejsem zastáncem potratů ve smyslu, že je to způsob antikoncepce, ale diktovat ženám, že mají přivést na svět dítě za každou cenu, to jsme kde? A přemýšlí Hnutí pro život nad tím, že sice přemluví ženy k těhotenství, jak pak jejich děti budou žít? Dost často v tristních podmínkách! Partner, který dítě nechtěl, s největší pravděpodobností nepřijde k rozumu, peníze, které žena na dítě nemá, se zázračně nevyčarují. Výsledkem bude sice dítě, ale z mrzkých podmínek se šrámy na duši - otec, který nemá zájem, máma, co v lepším případě dře jak mourovatá, aby ho uživila, v horším se plácá od dávky k dávce, k tomu nějaký „skvělý“ otčím… jeden, dva, víc. Výsledkem je další adept na přemlouvání k nepotratu, když podjedou nohy…
Karin Fischer: Takto plíživě začaly protipotratové organizace v USA a na těchto narativech (regulace porodnosti) stojí také nacionalistické režimy (RuSSko). To se začne osekávat svoboda žen a pokračuje to jako chobotnice. A co umí zákaz potratů? Nemusíme chodit daleko, abychom viděli, jak to může skončit (Polsko).
Fórum čtenářů
Redakce Seznam Zpráv vybírá nejzajímavější příspěvky z diskuze čtenářů (některé mohou být redakčně kráceny). Zajímají nás vaše názory na aktuální témata a vážíme si diskutérů, kteří debatují slušně, k věci a dodržují kodex diskuzí SZ.
Své postřehy k tématu můžete redakci Seznam Zpráv také psát na e-mail forumctenaru@sz.cz.
Dan Janek: Co je víc, právo ženy na rozhodnutí, nebo právo nenarozeného dítěte na život? Pořád se tady někdo ohání nějakým právem žen na rozhodování o svém těle, ale to nenarozené dítě není jejich tělo, to je živý člověk, který nemůže za své rodiče a nemůže se bránit.
Marie Hafoudhová: Mne by zajímalo, proč se Hnutí pro život začalo tak najednou právě v této době ozývat, když se předtím drželo zpátky a zvláště když si lze z údajů Českého statistického úřadu ověřit, že počet interrupcí u nás rok od roku klesá, a to rychleji než pokles porodnosti. A co se týče předcházení umělým přerušením těhotenství, což takhle posílit sexuální výchovu a v jejím rámci více propagovat používání antikoncepce.
Michal Novotny: Jak se říká, i slepá veverka někdy najde oříšek. O Hnutí pro život si můžeme myslet, co chceme, přesto mi daný popisek na těhotenských testech nevadí a přivítal bych ho. Pokud by to mělo pomoci jen jedné mamince a zabránit jen jednomu zbytečnému potratu, je to dost. A nebude to stát nic. Krabičky od léků jsou potištěné již nyní.
Sylva Šporková: Poradenství je jedna věc, náboženský fundamentalismus věc druhá. To, že to hnutí prosazuje své přesvědčení skoro nemorálními prostředky, je opravdu na pováženou a někomu to klidně jako šikana může přijít. Mimochodem, Bůh dal člověku jako jedinému tvoru možnost samostatné volby. Proč tedy tito „křesťané“ svým chováním jdou proti Boží vůli?
Romana Čermáková: Nemůžou potraty a násilí na ženách stavět na stejnou úroveň. Protože zakázat ženám možnost volby je omezování jejich práv. Nejenže jsou tu ženy, co děti mít nemůžou z finančních důvodu, nebo prostě mateřství nemají v sobě, ale jsou tu i ženy, co se vystavují zdravotnímu riziku, a to někdy i život ohrožujícímu. A to nemluvě o tom, že i úplně zdravá žena může odejít s následky, nebo zemřít, je to risk se zdravím. A pokud má tohle žena podstoupit, tak jedině z vlastní vůle.
A to ani nebudeme připomínat, jak „pro-life“ kašle na děti, co jsou už narozené. Proto by si každý takovýto nýmand měl ty nechtěné děti adoptovat, když se tolik zasazují za to, že žena je v momentě těhotenství povinna vyživovat plod do stádia, kdy je schopný přežít bez hostitele, a riskovat své zdraví. Pro něco, co nechce. Můžeme si říkat, že jsou to jen upozornění na testech, ale u toho se oni nezastaví. Proto by potrat měl být dán do ústavy, aby tahle banda pokrytců již nemohla s ženskými právy nijak manipulovat.
