Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ve věku 76 let zemřela bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová, informoval o tom předseda Rady ČTK David Soukup na síti X.
Podle informací deníku Blesk zemřela Benešová na infarkt, kterému předcházel těžký covid.
Mezi lety 2013 až 2014 byla Benešová ministryní spravedlnosti ve vládě Jiřího Rusnoka. Za Českou stranu sociálně demokratickou byla také poslankyní, konkrétně v letech 2013 až 2017. Ministryní spravedlnosti ČR byla opět v letech 2019 až 2021, ale jako nestranička za hnutí ANO ve vládě Andreje Babiše.
Její obsazení do postu ministryně spravedlnosti vyvolalo vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek pro demokracii, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici.
Sama Benešová přitom takovou reakci v podobě vlny demonstrací nečekala. „Já jsem nikdy nezavdala příčinu, aby měl někdo obavy, že budu ohýbat kauzy nebo je nějak ovlivňovat,“ uvedla pro Seznam Zprávy v roce 2022.
Benešová měla blízko k bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi.
Benešová se narodila 17. dubna 1948. Absolventka pražské právnické fakulty pracovala 20 let jako okresní prokurátorka v Kladně, než začátkem 90. let přišla na Generální prokuraturu ČR (později Vrchní státní zastupitelství). Koncem 90. let ji někdejší ministr spravedlnosti Otakar Motejl přivedl do čela Nejvyššího státního zastupitelství.
Z funkce byla odvolána v září 2005, jedním z důvodů byla její blízkost k ČSSD. Tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec tvrdil, že se Benešová více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka politické strany. Benešová v prosinci 2007 označila Němce spolu s dalšími lidmi za součást takzvané „justiční mafie“. Sedm lidí, které zmínila, na ni podalo žalobu na ochranu osobnosti. Pražský vrchní soud v roce 2011 pravomocně rozhodl, že se Benešová musí omluvit. Nejvyšší soud počátkem roku 2013 vyhověl dovolání Benešové a nařídil nové projednání. O dva roky později případ skončil smírem, kdy Benešová získala zpět peníze, které uhradila jako náklady řízení, nestáhla ale omluvu.
Poté, co přijala funkci ministryně v Rusnokově vládě, chtěl tehdejší šéf ČSSD Bohuslav Sobotka, aby odešla ze strany, což Benešová odmítla. Po volbách 2013 za ČSSD usedla ve Sněmovně. V roce 2017 již nekandidovala a ohlásila odchod z politiky. Zdůvodnila to poměry v sociální demokracii, která podle ní vymýtila vnitrostranickou opozici.
Benešová patřila k lidem, kteří měli blízko k bývalému prezidentovi Miloši Zemanovi. Otevřeně jej podporovala už ve volbě hlavy státu v roce 2013, ačkoli tehdy ČSSD měla vlastního kandidáta. Později se stala členkou prezidentova poradního týmu.
V dubnu 2019 jmenoval Zeman Benešovou, tehdy jeho poradkyni pro justici, nástupkyní ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Kněžínek svůj úmysl odejít z vlády oznámil 18. dubna, pouhý den poté, co státní zastupitelství informovalo o návrhu na podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo, mezi obžalovanými byl i tehdejší premiér Andrej Babiš. Opoziční politici výměnu v čele resortu spravedlnosti kritizovali a dávali ji do souvislosti s návrhem na Babišovu obžalobu.
Výměna na postu ministra spustila vlnu demonstrací pořádaných spolkem Milion chvilek, který krok označil za účelový a vyjádřil obavy, že Babiš dostane pod kontrolu justici. Demonstranti zprvu požadovali především odchod Benešové, protesty se ale postupně stočily i k prezidentu Zemanovi a k požadavku na Babišovu demisi. Na dvou hlavních demonstracích na Letenské pláni se pokaždé sešlo přes čtvrt milionu lidí, šlo o největší shromáždění od roku 1989. Benešová při svém odchodu z funkce v prosinci 2021 uvedla, že demonstrace proti jejímu jmenování podle ní nespravedlivě poškodily její profesní pověst. A dodala, že nyní hodlá zejména odpočívat a později se chce vrátit k advokacii, avšak v menším rozsahu než před nástupem na ministerstvo.
