Článek
Růžička bojoval za likvidaci vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. V roce 2017 získal cenu Alice Garrigue Masarykové, kterou každoročně uděluje americké velvyslanectví v Praze za práci v oblasti lidských práv
Růžička pochází ze starého romského rodu, narodil se 28. října 1946 v Liberci. Jeho rodiče byli v letech 1942 a 1943 internováni v táboře v Letech. Matka Alžběta byla poté deportována do Osvětimi, otec Jan do koncentračního tábora Dora. Příbuzní romský holokaust nepřežili.
Podle organizace Paměť národa se Růžička připomínání romského holokaustu věnoval od roku 1997. Jím vedený Výbor pro odškodnění romského holokaustu se léta zasazoval o vybudování památníku romského holokaustu v Letech u Písku, kde donedávna stál vepřín. V tamním koncentračním táboře zemřely stovky lidí.
Místo vepřína památník
Na popud Růžičky a dalších aktivistů česká vláda na konci listopadu 2017 podepsala smlouvu s majiteli vepřína o jeho odstranění. Demolice začala letos v létě. Na místě vznikne Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách za více než 100 milionů korun. Muzeum romské kultury, které bude památník provozovat, chce areál příští rok zpřístupnit. Na jaře by mělo být hotové návštěvnické centrum. Celá stavba památníku pak potrvá několik let.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo 1308 Romů, mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes 500 skončilo v koncentračním táboře v Osvětimi. Poblíž letského nouzového hřbitova, který je asi 300 metrů od místa tábora, vznikl v roce 1995 památník a místo se v roce 1998 stalo kulturní památkou.
