Článek
Vratislav Vajnar, federální ministr vnitra v letech 1983 až 1988, zemřel. S odvoláním na jeho advokátku Jitku Bludskou o tom informovala Česká televize.
Bývalý politik čelil od února obžalobě pro zneužití pravomoci úřední osoby. Podle státní zástupkyně Kataríny Kandové z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 spoluzavinil usmrcení a zranění lidí, kteří se pokoušeli za vlády totalitního režimu překročit hranice a dostat se na Západ.
Podle veřejnoprávní televize bylo v případu na 30. června nařízeno neveřejné zasedání, ale podle zákona nelze vést trestní stíhání proti zemřelému.
Vajnar byl původně prohlášen za neschopného trestního stíhání kvůli demenci, Ústavní soud ale rozhodnutí zrušil.
Jak v únoru informovaly Seznam Zprávy, šlo o vůbec první případ, kdy měl odpovědnost některého z bývalých představitelů z období před listopadem 1989 za zákroky na hranicích posuzovat soud.
K obžalobě došlo pět a půl roku po trestním oznámení, které podala Platforma evropské paměti a svědomí. Podle výčtu právníka Lubomíra Müllera, který zastupoval poškozené, byla Vajnarovi dávána spoluodpovědnost za tři případy usmrcení, dvě zranění a jeden případ bezprostředního ohrožení na životě.
Platforma usilovala o odsouzení více lidí. Bývalý generální tajemník komunistické strany Milouš Jakeš a někdejší předseda federální vlády Lubomír Štrougal však mezitím zemřeli. Někdejší ideolog KSČ Jan Fojtík a Vajnarův nástupce v ministerské funkci František Kincl byli prohlášeni za zdravotně indisponované.
Vratislav Vajnar
Vystudoval Vysokou školu politických a hospodářských věd. Od roku 1952 byl členem KSČ. Působil pak jako asistent a aspirant mezinárodního práva na Univerzitě Karlově, později učil na Vojenské politické akademii.
V období let 1958–1972 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí. V letech 1972–1974 byl pracovníkem oddělení mezinárodní politiky Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V letech 1974–1977 působil coby pomocník generálního tajemníka ÚV KSČ a v období let 1977-1983 jako vedoucí sekretariátu generálního tajemníka ÚV KSČ.
XVI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. Od roku 1983 do roku 1988 byl ministrem vnitra ČSSR ve čtvrté vládě Lubomíra Štrougala, páté vládě Lubomíra Štrougala a šesté vládě Lubomíra Štrougala. V roce 1980 získal Řád práce.
Po volbách roku 1981 usedl za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do února 1989, kdy se vzdal mandátu.
Zdroj: Wikipedie