Zemědělstvím otřásá spor o dotace. Půdy i hospodářských zvířat přitom ubývá

Na úterní demonstraci před Úřadem vlády pořádané Agrární komorou a Zemědělským svazem vyjadřovala část zemědělců nesouhlas se změnami v dotačních plánech, které odsouhlasila nová vláda. Ministerstvo zemědělství mimo jiné oznámilo, že zvýší dodatečnou podporu pro první hektary zemědělských podniků.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (za KDU-ČSL) pro Seznam Zprávy vysvětlil, že tak chce podpořit menší zemědělce, kteří dosáhnou na větší dotace než doposud. „Data zpracovaná Ústavem zemědělské ekonomiky a informací z roku 2019 například ukazují, že rozdíly v podpoře mezi malými a velkými zemědělci byly asi ve výši dvou tisíc korun na hektar ve prospěch velkých.“

S dotační změnou nesouhlasí Agrární komora České republiky, jak přibližuje její prezident Jan Doležal. „Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací, a především po tlaku organizací, které zastupují marginální část zemědělské veřejnosti,“ říká.

Prezident Agrární komory je přesvědčen, že vláda změnou podpoří jen „velké hráče“ v zemědělství. „Pokud nebudou dotace vůbec podmíněny jakoukoliv produkcí a budou pouze platbou ‚na hektary‘, stanou se vítězi reformy velcí majitelé půdy, kteří budou schopni zvláště malé zemědělce hospodařící na pronajaté půdě jednoduše přeplatit,“ uvedl Doležal pro Seznam Zprávy.

Proti Doležalovi se ostře ohradil Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství. V otevřeném dopisu premiérovi Petru Fialovi (ODS) označil úterní protest za „demonstraci síly agrobaronů proti vládě“. Je přesvědčen, že účastníky demonstrace nebyli malí zemědělci, nýbrž zaměstnanci velkých agrárních podniků.

Předseda Asociace soukromého zemědělství tvrdí, že velké majitele půdy naopak zvýhodňoval dotační systém, který platil doposud. Podle něj mohou velké zemědělské podniky za narůstající cenu polí už nyní. „Dnešní vysoké ceny mnohde šroubují právě obrovské agrární kolosy, které účelově přeplácejí klasické zemědělce, kteří se z tohoto důvodu dostávají k půdě stále hůře.“

Průměrná cena zemědělské půdy v České republice loni meziročně vzrostla téměř o čtyři procenta. Za posledních 15 let se pak navýšila na asi 3,7násobek ceny. V roce 2020 kupující zaplatil za 1 m2 půdy v průměru 24 korun. Cena byla vyšší u orné půdy, o něco nižší u trvalého travního porostu.

Srovnání zemědělských dat České republiky s Evropskou unií ukazuje, že oproti členským zemím se v Česku skutečně hospodářství koncentruje do velkých zemědělských společností. Česká republika například obsadila první místo v průměrné výměře půdy na jeden agrární subjekt se 130,2 hektaru, oproti průměrným 16,6 hektaru v EU. Má také největší podíl podniků s výměrou nad 500 ha (6,6 %), který je oproti průměru EU 66krát větší.

Česko je naopak na posledním místě v podílu rodinných pracovníků. V Evropské unii se zemědělství často předává z generace na generaci, v průměru v zemědělství pracuje 89,5 procenta rodinných pracovníků. V Česku je to pouze 37,2 procenta, což opět poukazuje na větší zemědělské firmy.

Zemědělská půda se rozkládá na 44,3 procenta celkové velikosti České republiky. Za posledních 20 let jsou v zemědělství patrné značné změny.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se od roku 2000 zmenšila celková výměra obhospodařované zemědělské půdy o 3,6 procenta na celkových 3 493 609 hektarů. Od roku 2000 do roku 2020 tedy každý den ubylo průměrně 17,9 hektaru obhospodařované půdy.

Data ukazují, že poměrově nejsou v typech zemědělské půdy v letech 2020 a 2000 výrazné rozdíly. Za posledních dvacet let v České republice ubyla orná půda o 10 %, stále však tvoří většinový podíl na celkové rozloze. Naopak celková rozloha trvalých travních porostů se zvýšila o více než 18,4 %.

V Česku nejvýrazněji přibyly vinice, jejichž rozloha se zvýšila o 49,3 procenta. Naopak klesla přibližně o čtvrtinu výměra chmelnic a ovocných sadů. Trvalé kultury, zahrnující chmelnice, vinice, sady, zahrady a další typy plodin (např. vánoční stromky pěstované na zemědělské půdě), tvoří podle ČSÚ jen 1,2 procenta obhospodařované zemědělské půdy.

Ani podíl pěstovaných plodin se v Česku za posledních 20 let výrazně nezměnil. Nejvíce zemědělci využili ornou půdu na obiloviny na zrno (jako je pšenice, ječmen či žito), na plodiny na zeleno (například včasně sklizený hrách, kukuřice či obiloviny) a pro technické plodiny (řepka, sója, mák a další).

Z detailnějšího znázornění je patrné, že nejvíce v Česku přibylo kukuřice. V případě technických plodin došlo k nárůstu o 32,6 hektaru na celkových 458 tisíce hektarů. Důvodem byla nejenom rychle narůstající řepka, ale i například sója. Naopak klesly plochy obilovin a okopanin, a to především brambor.

Přestože se snížila plocha pro pěstování pšenice a ječmene, výnosy z obilovin naopak stouply. Z dat ČSÚ vyplývá, že se zvýšily o třetinu až polovinu. Celkově výnos z obilovin stoupl o 39,7 %, z pšenice o téměř 33 % a z ječmene o 44,6 %.

V živočišná výrobě nastaly v posledních letech velké změny. Nejvýznamnější trendem je snižování stavů hospodářských zvířat, které je ale doprovázeno zvýšením počtu chovaných zvířat na jeden podnik.

Nejvýraznější je pokles v počtu prasat na méně než polovinu. Svaz chovatelů prasat se domnívá, že nejproblematičtější jsou náklady na chov. Zemědělci v roce 2021 zaplatili za krmiva pro zvířata o čtvrtinu více, než tomu bylo v roce předchozím. Potíž je také v nárůstu cen energií i mezd, které se však nepromítají do ceny českého vepřového. Výkupní cena by měla být podle nákladů v tuto chvíli téměř dvojnásobná.

To potvrdil pro E15 i místopředseda představenstva Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský. „Ještě předloni jsme byli optimističtí. Investovali jsme do nové výkrmny prasat a zvýšili jsme objem produkce jatečných prasat. Teď se nám chov prasat stále méně vyplácí a doslova nás táhne ke dnu.“

Za posledních dvacet let se snížil i počet skotu, o téměř desetinu. Výrazně se změnil taky poměr krav podle užitkového typu. Přibylo krav na maso, a to dokonce o 136 %, naopak ubylo dojnic na mléko (o 28 %).

V Česku se naopak daří chovatelům ovcí, koz i včelařům. Počet rojů včel se za 20 let 15× zvýšil, přestože včelaři zažívají těžkou sezonu kvůli chladnému a deštivému počasí. Ta se odráží na vzrůstající ceně medu. Lidé mohou za 1 kilogram zaplatit i 280 korun.