Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mezi poslanci se zrodil plán na vznik sněmovní vyšetřovací komise, která by se měla zabývat kauzami na Pražském hradě v éře končícího prezidenta Miloše Zemana.
Iniciátorem je lidovec Šimon Heller.
„Prosazuji, aby byla ustavena parlamentní vyšetřovací komise k tomu, co se odehrává na Hradě. Ať už jedná o skartaci dokumentů, nebo o další případy, které působí velmi netransparentně,“ řekl pro Seznam Zprávy poslanec Heller, který je místopředsedou sněmovního výboru pro bezpečnost a jako další příklad případné agendy komise uvádí Lesní správu Lány a jejího odsouzeného ředitele Miloš Baláka, který „inkasoval statisícové odměny“.
Vznik vyšetřovací komise se podle Hellera a dalších poslanců bude brzy řešit právě na půdě výboru pro bezpečnost. „Dojde k tomu ještě během mandátu končícího prezidenta Miloše Zemana,“ řekl Heller.
Zeman bude prezidentem do 8. března, poté ho vystřídá Petr Pavel.
Čtyřicet podpisů
Aby mohla tato komise vzniknout, je potřeba získat pod návrh podpisy nejméně čtyřiceti poslanců, pak ji ještě bude muset nadpoloviční většinou schválit plénum Poslanecké sněmovny.
Lidovec Šimon Heller zatím hledá podporu, jedním z kolegů, které získal, je třeba další místopředseda výboru pro bezpečnost Martin Exner (STAN).
„Zacházení s dokumenty i s majetkem na Pražském hradě bylo podle různých indicií velmi nestandardní a Hrad na požadavky a dotazy výboru pro bezpečnost reagoval odmítavě,“ zdůvodnil svou podporu Exner.
Také podle dalších dvou poslanců a členů výboru pro bezpečnost Michala Zuny (TOP 09) a Petra Letochy (STAN) dává vznik vyšetřovací komise smysl.
Zuna například připomněl, že se výbor chtěl loni třikrát zabývat tím, jak Kancelář prezidenta republiky nakládá s utajenými informacemi. Bylo to poté, co na podzim 2021 zaměstnankyně Hradu zničily stovky tajných dokumentů, přičemž jedním z nich měla být zpráva o vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
Jenže kvůli tomu, že zástupci Kanceláře prezidenta republiky do Sněmovny nepřišli – podle předsedy výboru Pavla Žáčka (ODS) proto, že na ně nadřízený vyvíjel nátlak – projednání věci nebylo ukončeno.
„Vznik vyšetřovací komise by v takové situaci dával zcela určitě smysl,“ uvedl poslanec Zuna.
Kauzy Pražského hradu a Kanceláře prezidenta republiky
- Miloš Balák dostal za devět let svého působení v čele Lesní správy Lány od Hradu plat s odměnami v celkové výši 10,8 milionu korun hrubého. Nejvyšší odměnu – 410 tisíc korun – přitom dostal od svého nadřízeného, kancléře Vratislava Mynáře, loni. Tedy v roce, kdy soudy rozhodly, že se Balák ve dvou případech dopustil manipulace se zakázkami, a pokusil se tak připravit rozpočet Hradu o miliony.
- Loni před koncem roku rozhodlo Ministerstvo vnitra o tom, že Kancelář prezidenta republiky musí zaplatit 60 tisíc korun za to, že zaměstnankyně Hradu na podzim 2021 narychlo zničily stovky tajných dokumentů. Včetně dvou v režimu „důvěrné“, které měly zůstat v archivu. Jedním ze skartovaných dokumentů měla být zpráva o vyšetřování výbuchu muničního skladu ve Vrběticích.
- Zakázky na Hradě v objemu milionů korun byly podepsány s firmami, které sponzorovaly Stranu práv občanů Zemanovci nebo přímo prezidentskou kampaň Miloše Zemana. Například před loňskými Vánoci pronajal Hrad exkluzivní prostor za katedrálou svatého Víta, kde bylo pódium a stánky, firmě, jejíž zaměstnanci poslali Straně práv občanů Zemanovci minimálně 830 tisíc korun. Stejná společnost pak v minulosti mimo jiné dodala na Hrad také občerstvení pro setkání s prezidentem.
Další člen výboru, poslanec ODS Pavel Kašík, naopak říká, že by kauzy Pražského hradu neměla zabývat Sněmovna, ale policie.
„Stát disponuje sofistikovaným systémem právních nástrojů, aby otázky případného protiprávního jednání na Pražském hradě řešil,“ napsal redakci Pavel Kašík.
A podobný názor má také poslanec ANO Robert Králíček, podle něhož už jeden z případů, který se týká fungování Pražského hradu, prověřuje policie. „Ta má k tomu pravomoce. My jsme zákonodárci. Vyšetřování bychom měli přenechat patřičným orgánům,“ doplnil Králíček.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček a vedoucí Kanceláře prezidenta republika Vratislav Mynář pak od minulého týdne na dotazy Seznam Zpráv k této věci nereagovali.
Hospodařením Hradu a také Lesní správy Lány se v uplynulých měsících zabýval také Nejvyšší kontrolní úřad. Tento týden oznámil, že zprávu kontroloři už dokončili. Ale zatím ji nezveřejnili, protože ji musí projednat prezidium NKÚ a protože závěr kontroly v tuto chvíli prověřují detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu.
Mluvčí tohoto policejního útvaru Jaroslav Ibehej pak nechtěl říct, zda dají souhlas k tomu, aby mohl Nejvyšší kontrolní úřad zprávu zveřejnit.
Ve čtvrtek se má nově zvolený prezident Petr Pavel setkat se šéfem policie Martinem Vondráškem a prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslavem Kalou. Přitom už po svém zvolení řekl, že chce, aby proběhl audit v Kanceláři prezidenta republiky. Ideální by podle něj bylo, kdyby se stihl do jeho inaugurace, která byla ohlášena na 9. března.
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu se tím, jak Hrad vynakládá veřejné prostředky, zabýali už loni. Konkrétně řešili, zda je v pořádku, že Miloš Zeman platí z veřejných peněz advokáta ve svém soukromém sporu s bývalým členem Rady České televize Zdeňkem Šarapatkou.
Vyšetřovatelé loni na podzim konstatovali, že platit za privátní Zemanův spor z peněz Hradu je možná proti předpisům, ale nejde o trestný čin. Tento závěr poté posvětili také žalobci, kteří konstatovali, že by to mohl být případ právě pro Nejvyšší kontrolní úřad.
„Pokud Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že mohl být spáchán trestný čin, trestní oznámení podává,“ podotkla před pár dny žalobkyně Táňa Dočekalová z Městského státního zastupitelství v Praze.
