Zeman udělil milost šéfovi lánské lesní správy. Pardon byl v režii Hradu

Podle Zemana nebyla pro odsouzení Baláka rozhodná povaha činu, ale i to, kde pracuje. Při udělení milosti zohlednil, že byl Balák bezúhonný.

„Prezident republiky při rozhodování o milosti vzal jednak v úvahu, že omilostněný byl dosud bezúhonný, je prezidentu republiky znám jako mimořádně pracovitý a kvalifikovaný vedoucí zaměstnanec, zároveň však, po seznámení se s rozsudkem prvoinstančního soudu, který byl potvrzen odvolacím soudem, dospěl k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povahu činu, ale i to, kde odsouzený pracuje, což je hledisko, které trestní právo nezná,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Kontroverzní rozhodnutí se podle všeho odehrálo pouze v režii Hradu, ministerstvo spravedlnosti, které na agendě milostí s prezidentskou kanceláří spolupracuje, dalo od Balákova případu ruce pryč.

„Ministerstvo spravedlnosti neobdrželo žádnou žádost o milost, která by byla podána ve prospěch Ing. Miloše Baláka. Ministerstvo nebylo do tohoto rozhodnutí žádným způsobem zapojeno,“ uvedlo ve stanovisku ministerstvo.

Vůči pochybnostem o nezávislosti soudů se ohradil prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Zdůraznil, že hlava státu zejména nemůže zpochybňovat soudní moc tím, že jí bez jakékoliv podrobnější argumentace podsouvá postranní motivy z hlediska úvah o trestu.

„Udělená milost se dá interpretovat i tak, že lidé z okolí prezidenta Miloše Zemana jsou jednoduše beztrestní,“ podotkl Lata.

„Státní zastupitelství a soudy učinily vše pro nalezení spravedlnosti. K rozhodnutí prezidenta republiky uvádím pouze to, že je beru na vědomí,“ uvedla na dotaz Seznam Zpráv vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Mezi politiky vyvolala tato milost vlnu kritiky a nepochopení. „Jsem překvapen rozhodnutím prezidenta udělit milost panu Balákovi. Obávám se, vzhledem ke všem okolnostem tohoto případu, ze tento krok nepřispívá k důvěře občanů v právní systém naší země,“ uvedl v reakci pro Seznam Zprávy premiér Petr Fiala. Ten - na rozdíl od abolice - milost nemusí spolupodepsat.

„Tento typ prezidentské milosti zpochybňuje její místo v našem právním systému,“ kritizuje postup i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). „Omilostnit blízkého spolupracovníka odsouzeného za ekonomický delikt je ukázkou protekcionismu a selektivního přístupu. Zarážející je i rychlost, s jakou byla milost udělena,“ dodal.

Balák byl minulý týden s konečnou platností odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Zaplatit měl také podle rozsudku 1,8 milionu korun a dostal čtyřletý zákaz činnosti. Zeman mu svým rozhodnutím vše prominul.

Lesní správa Lány je příspěvkovou organizací Kanceláře prezidenta republiky, Balák je podřízeným prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. Ten dosud odmítal Baláka zbavit funkce, svůj postup zdůvodňoval presumpcí neviny. Balák také u kladenského soudu čelí obžalobě v souvislosti s těžbou kamene v Lánské oboře.

Jan Jakob z TOP 09 k udělení milosti uvedl: „Je to výsostná pravomoc prezidenta. V tomto případě však vyvolává spoustu otazníku a pochybností. Je to v rozporu s tím, co o udělování milosti pan prezident sám prohlašoval. Nepovažuji to za moudré rozhodnutí hodné prezidenta republiky.“

Podle Ovčáčka Zeman udělení milosti oznámil ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS) při jejich setkání v lánském zámku. „Tématem jednání byly žádosti občanů Ukrajiny vykonávajících trest odnětí svobody v České republice o udělení milosti a otázka jmenování soudců obecných soudů,“ uvedl Ovčáček. Vyjádření ministra Blažka redakce zjišťuje.

Jihomoravský hejtman reaguje ostře:

Miloš Balák dostal tříletý trest vězení, peněžitý trest 1,8 milionu a čtyřletý zákaz činnosti. A to za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava.

Balák podle verdiktu zvýhodnil při přípravě a zadání veřejné zakázky manažera firmy Energie - stavební a báňská (ESB) Libora Tkadlece. Tkadlec za to dostal podmíněný dvouapůlletý a peněžitý trest. Firma Energie stavební a báňská musí zaplatit 5,4 milionu korun a má tříletý zákaz účasti ve veřejných zakázkách.

Soud tak rozhodl zejména na základě odposlechů. Z nahrávek podle něj vyplynulo, že budoucí výherce soutěže - firma ESB - určoval podobu projektu.

V nahrávkách pak manažer energie Tkadlec mluvil mimo jiné o nutnosti nadhodnotit cenu některých položek. Muž podle soudce věděl, že jedná nezákonně. Prohlásil mimo jiné, že za to, co dělá, mu „hrozí kriminál“.