Zeman udělil milost Janě Nečasové. Pošlapání spravedlnosti, reaguje Šlachta

„Prezident republiky svým rozhodnutím o zmírnění trestu prominul omilostněné zbytek zkušební doby podmíněného trestu odnětí svobody, který jí byl uložen za dva přečiny zneužití pravomoci úřední osoby,“ uvedl na twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Podle Ovčáčka prezident Zeman přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let. „Omilostněná od té doby žije řádným životem. Na současně uložený trest zákazu činnosti se milost nevztahuje,“ dodal mluvčí.

Vyjádření omilostněné Jany Nečasové redakce shání.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že má Zemanovo rozhodnutí o prominutí zbytku zkušební doby Nečasové.

Zeman při udělení milosti pro Nečasovou obešel ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Podle prezidentova nařízení z roku 2013 musí všechny milosti nejprve ministerstvo posoudit. A zamítnout ty, kdy žadatelé nejsou na smrt nemocní – jedině lidem trpícím závažnými chorobami se totiž Zeman rozhodl promíjet tresty. Jenže v případě Nečasové ministerstvo žádnou žádost k posouzení nedostalo. Úřad dostal z Hradu jen finální prezidentovo rozhodnutí o udělení milosti.

„Ministerstvo nebylo adresátem návrhu o prominutí a nevedlo o tomto žádné řízení,“ doplnil mluvčí ministerstva Vladimír Řepka okolnosti k milosti.

Premiér Petr Fiala (ODS) k milosti uvedl, že její udělení je pravomocí prezidenta republiky a dále to nebude komentovat.

„Absolutní prasárna!“ napsal k milosti na twitteru Robert Šlachta, politik a někdejší šéf dnes již neexistujícího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, který tehdy na Úřadu vlády v případu zasahoval. Milost označil Šlachta za „další totální pošlapání spravedlnosti“.

„Jsem hrozně naštvaný,“ řekl Seznam Zprávám.

Podle něj se v justičním prostředí mluví o tom, že měli obavu, aby v další kauze, v níž Jana Nečasová figuruje, nebyli odsouzeni již k trestu ve vězení. A tak se budou – jak řekl dále Šlachta – snažit první podmíněný trest zahladit. „Říkal jsem si, že si to nedovolí. Teď ale ta spravedlnost tady dostává takovým způsobem na zadek,“ doplnil.

„Nikdo se mnou z Hradu tuto milost pro Nečasovou nekonzultoval. Byla jsem dnes sama překvapena,“ reagovala pro Seznam Zprávy tehdejší ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Bývalý olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan, který případ Nečasové v minulosti dozoroval, se k udělení milosti nechtěl vyjadřovat, protože nyní působí již na Nejvyšším státním zastupitelství.

Seznam Zprávy se zeptaly i dvou kandidátů na Hrad, jak by v případě Jany Nečasové postupovali a zda by jí milost dali. Generál Petr Pavel odpověděl: „Je to jedno z řady dalších porušení pravidel prezidenta republiky, který se tímto rozhodnutím staví nad soudy.“ Vyjádření šéfa hnutí ANO Andreje Babiše redakce zjišťuje.

Pro připomenutí: Nečasová, tehdy Nagyová, podle soudů coby vedoucí Úřadu vlády zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby zařídili sledování premiérovy tehdejší manželky Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod.

Soud Nečasovou (dříve Nagyovou) v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy.

Zpravodajci Ondřej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek dostali podmínky v délce 2,5 roku, dvou let a 20 měsíců a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm, sedm a šest let. Všichni odsouzení vinu od počátku odmítali.

Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Informace o milosti přišla ve stejný den, kdy Deník N publikoval zprávu, že prezident Miloš Zeman loni v létě žádal premiéra Petra Fialu (ODS) o spolupodepsání takzvané abolice, která by znemožnila zahájit případná trestní stíhání ve dvou kauzách týkajících se Zemanových nejbližších spolupracovníků.

Šlo o případ skartace vrbětické zprávy a úniků informací Bezpečnostní informační služby (BIS) na Hrad. Premiér ale Zemanovi nevyhověl a abolici odmítl podepsat. Hrad to zatím nekomentoval, stejně jako předseda vlády.

Prezident Zeman už několikrát vlastní nařízení z roku 2013 porušil. Loni odpustil vězení Miloši Balákovi, šéfovi Obory Lány. Balák není vážně nemocný, nemusel ani posílat na Hrad žádné dokumenty – stačilo mu jen ústně prezidenta poprosit.

Mimo své vlastní nařízení také Zeman podmíněně propustil doživotně odsouzeného vraha Jiřího Kajínka.

Seznam Zprávy před dvěma týdny napsaly, že o milost prezidenta žádá rovněž stavební firma Metrostav, jíž soud za úplatky v kauze hejtmana Davida Ratha zakázal na tři roky vyhrávat veřejné soutěže. Také Metrostav o milost žádá přímo na Hradě a vyhnul se tak úředníkům Ministerstva spravedlnosti.

Zeman dosud udělil celkem 25 milostí, ve druhém funkčním období jich je 16. Před Nečasovou naposledy omilostnil loni v listopadu tři odsouzené za nelegální obchody s psychotropním nápojem ayahuasca.

AKTUALIZACE: Upravili jsme v celém rozsahu. Doplnili jsme vyjádření Marie Benešové.