Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká školní inspekce (ČŠI) naposledy kontrolovala stav environmentální výchovy na základních školách ve školním roce 2019/2020. Zjistila tehdy, že jako prioritu vnímá toto téma jen zhruba pětina z nich, i když ve strategii vzdělávací politiky do roku 2030+, kterou vydalo Ministerstvo školství, se na environmentální problematiku klade velký důraz.
Školám pak často chybí pomůcky, které by pomohly žákům zkoumat ekologické jevy a zákonitosti v terénu či laboratoři.
Přenést téma na základní školy není podle expertů důležité jen z hlediska ochrany přírody a boje s klimatickou změnou. Ministerstvo životního prostředí připomíná ve Státním programu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty a environmentálního poradenství (EVVO a EP) na léta 2016–2025, že trávíme stále více času v interiéru a na svět nahlížíme prostřednictvím médií, zprostředkovaných informací a virtuální reality.
Lidé proto mohou pociťovat syndrom deficitu přírody či se jí odcizovat. Objevují se i negativní vlivy na psychiku a problémy s kreativitou, což vzdělávací experti považují za problematické, protože společnost nebude dostatečně připravena na změny, které ji v budoucnosti čekají.
Nejen české školy by se mohly inspirovat příkladem základní školy ve slovenské vesnici Klokočov poblíž Čadce. Její žáci mají řadu příležitostí dozvědět se o environmentálních tématech víc nejen z učebnic, ale i přímo prostřednictvím aktivit ve svém okolí.
Jednou ze základních aktivit, které se škola věnuje, je každoroční úklid okolí obce při příležitosti Dne Země. Podobně jako pomoc druhým lidem či vysazování stromků patří tento typ projektového vyučování k nejčastěji používaným formám výkladu environmentálních témat. Podobným aktivitám se věnuje také asi 70 % českých základních škol.
V Klokočově jdou ale dál a vyučují ekologické principy přímo v přírodním prostředí či upozorňují na environmentální konflikty v okolí školy či bydliště žáků, což už je výrazně méně častý přístup – v Česku takto postupuje jen méně než 20 % základek.
Učitelé v Klokočově pro tyto aktivity využívají školní zahradu, kde za poslední roky založili ovocný sad a bylinkovou zahrádku. Žáky tam berou na hodinách techniky či biologie. „V areálu před vstupem do školy jsme se žáky nasadili okrasné keře. Vzadu vedle a za tělocvičnou zas máme ovocné keře a stromy,“ ukazuje učitelka přírodovědných předmětů Monika Kasáková. Téměř všechny rostliny a dřeviny ve školní zahradě jsou označeny a doplňují je naučné tabule zatlučené za záhonem připomínajícím skalku.
Školní ovocný sad byl enviroprojektem, na kterém se podílelo i slovenské ministerstvo školství. Vybrané základní a střední školy získaly peníze na projekty environmentální výchovy a vzdělávání. Měly si vybrat jedno ze čtyř vyhlášených témat. Sad spadal do tématu zdravého životního prostředí ve škole a klokočovská škola na něj získala 2000 eur.
Učit se venku
Český státní program EVVO a EP na období 2016–2025 cílí především na podporu ekologicky šetrné spotřeby potravin. Dalšími úkoly vypsanými v programu je podporovat učitele ve výuce v terénu, čímž se posílí kontakt s přírodou. Tato výuka je podle dokumentu nezbytným způsobem vzdělávání ve školách všech stupňů. Proto chce Ministerstvo životního prostředí vést kraje, místní samosprávy a školy k vytvoření areálů ekocenter, komunitních zahrad, přírodních učeben či právě školních přírodních a hospodářských zahrad.
Na důležitost promyšlené environmentální výuky poukazuje i iniciativa Učíme se venku, která vyhlásila měsíc květen za měsíc školních zahrad a vyzývá školy k vyučování pod širým nebem. Přidává se tak k celosvětové výzvě, jejíž hlavní den letos připadl na 23. května. Děti jsou podle iniciativy až příliš často zavřené doma či ve škole – téměř každé druhé dítě v České republice je denně venku méně než hodinu.
Na školách podle zprávy ČŠI také často chybí funkční tým pedagogů, kteří by se společně podíleli na vyučování environmentální výchovy.
Čeští žáci se podle závěru školní inspekce přibližně shodují na tom, že pociťují obavy z dopadů klimatické změny, avšak nemyslí si, že ji už nelze zastavit. ČŠI také porovnala odpovědi šesťáků a deváťáků a zjistila, že starší žáci mají zvyšující se obavy z dopadů klimatické změny. Také méně věří v možnosti řešení problémů, které s klimatickou změnou souvisí.
Podle ČŠI dosáhli v testu environmentálních témat významně lepšího výsledku ti žáci, kterým učitelé poskytovali širší souvislosti a aktivizující metody. To znamená, že žáci sami řešili problémy a využívali svůj způsob myšlení, přičemž se učili sami od sebe. Tito žáci proto vnímali environmentální výchovu lépe než ostatní.
„Dětem takové vyučování určitě pomáhá, už i samy od sebe se snaží dbát na přírodu. Minule jsem šla s deváťáky sbírat peníze na Den narcisů. Aniž bych je upozornila, zvedly pohozené odpadky na cestě. Bohužel často jsou to právě rodiče, kteří svým dětem nejdou příkladem. I při úklidu na Dnech Země jsme za poslední roky našli se žáky různé spotřebiče vyhozené do přírody,“ podotkla učitelka Monika Kasáková ze školy v Klokočově.
Její slova potvrdil i největší nález klokočovských dětí ze školního klubu při letošním úklidu okolí obce – rozbitý vysavač bez hadice.
Text vznikl v univerzitním kurzu Žurnalistika zaměřená na změnu klimatu Katedry žurnalistiky a mediálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, s níž redakce Seznam Zpráv spolupracuje.