Článek
„Nejlépe se žije v Říčanech, nejhůře je na tom Karviná.“
Každý rok zpracovává společnost Obce v datech žebříček, v němž seřadí města podle toho, jak kvalitní podmínky k životu nabízí. Vyhodnocení sestavuje na základě tří desítek indexů, které reflektují širokou škálu aspektů – od dostupnosti zdravotní péče přes stav životního prostředí až po přístup ke kvalitnímu vzdělání.
Podívejte se na prvních a posledních pět obcí v žebříčku kvality života v Česku.Video: Jan Marek
Proti relevanci výstupů projektu se ale nyní razantně ohradila Česká geografická společnost.
Nepopírají, že jednotlivé indexy mohou mít svou výpovědní hodnotu. Co jim ale vadí, je vzájemné srovnávání obcí v žebříčku s přesným pořadím, které může některá města stigmatizovat. Jednotlivé atributy kvality života navíc podle geografů není možné hodnotit jen na základě statistických dat.
„O kvalitě života to nevypovídá vůbec nic. Vypovídá to o pořadí měst podle sledovaných ukazatelů. Naformuloval bych dvacet jiných ukazatelů, podle kterých by to pořadí bylo jiné. To je první kritická poznámka,“ říká pro Seznam Zprávy sociální geograf Radim Perlín z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Druhá kritická poznámka je, že mi přijde naprosto nepřípustné, skandální a neetické publikovat pořadí od prvního místa až po poslední,“ doplňuje Perlín.
Uveřejnit srovnání, ve kterém jsou městům přiřazena konkrétní místa v žebříčku, může totiž podle geografů vést k poškození těch, kteří končí na posledních příčkách. „To je zásadním způsobem stigmatizující, poškozující obyvatele města a svědčí to o naprosté neprofesionalitě zpracovatelů takového statistického šetření,“ uvádějí vědci z České geografické společnosti.
Podle výzkumníků je zavedenou zahraniční praxí uvést ve srovnání nejúspěšnější subjekty a umístění těch zbylých udávat pouze v rámci rozmezí – například jako 100.– 149. místo.
Negativně se vůči žebříčku dlouhodobě vymezují i města, které šetření nestaví do příliš lichotivých pozic. Jedním z nich je i Karviná, která již několik let po sobě skončila na posledním místě.
„Jedná se o každoroční evergreen, kdy tato anketa dle našeho názoru o kvalitě života v obcích vypovídá zkresleně. Jsme přesvědčeni, že některé indexy jsou zavádějící, a především jednotlivými obcemi neovlivnitelné,“ uvedl v reakci na výzkum primátor města Jan Wolf (SOCDEM).
Podle geografa Perlína může být navíc budování negativního obrazu o daném městě překážkou v jeho následném rozvoji. „Abyste sehnali někoho, kdo se bude starat o rozvoj té lokality – zahraničního investora, nové obyvatelstvo nebo podnikatele – musíte je lákat na místo, které má dobré jméno,“ vysvětluje.
„Mladí nám děkovali“
Autoři výzkumu v reakci na kritiku konstatují, že pro ně není ničím novým. To, že by projekt neměl výpovědní hodnotu nebo prezentoval zkreslené informace, ale popírají.
„Faktem je, že od první publikace jsme zaregistrovali zejména od obcí na konci žebříčku kritiku a snahu jej za každou cenu ‚shodit‘. Tyto si dokonce objednaly naše zdrojová data a uložily svým úředníkům za úkol najít chybu. Nenašly nic a nyní to opustily,“ uvedl pro Seznam Zprávy Filip Neterda, jeden z řešitelů projektu Obce v datech.
„Dokonce nám i mladí lidé děkovali, že se po prvním srovnání odhodlali změnit místo života a jsou nadšení,“ doplnil.
Data výzkumníci čerpají z internetu za využití umělé inteligence. Dalším relevantním zdrojem jsou pro ně weby státních institucí, jako jsou jednotlivá ministerstva nebo databanky různých asociací například Komory exekutorů.
Tři desítky indexů jsou rozděleny do tří oblastí, které mají podle autorů výzkumu výpovědní hodnotu o kvalitě života v daném městě. Jsou jimi indexy vztahující se ke zdraví a životnímu prostředí, kategorie materiální zabezpečení a vzdělání a vztahy a služby.
S tím, že by mohly výsledky výzkumu některá města stigmatizovat, Neterda nesouhlasí. „Reálná regionální politika se věnuje pouze slibům a obecným deklaracím, ale zcela absentují konkrétní činy. Starostové měst, kteří řeší skutečné problémy, mají v našich výstupech oporu a mohou tak posílit v jednání s jednotlivými ministerstvy,“ říká.
Geografové ale na své kritice trvají. Podle nich nelze kvalitu života měřit prostřednictvím souboru „více nebo méně kvalitně“ zpracovaných dat.
„Prezentované výsledky podle našeho názoru představují často velmi zavádějící statistické šetření, nikoliv však reálné výsledky komplexně pojaté kvality života obyvatel v Česku. Jako příklad lze uvést rozdíly v kvalitě života obyvatel žijících v Černokostelecké ulici v Říčanech s mimořádně vysokou intenzitou silničního provozu, a karvinskou vilovou čtvrť v Lázních Darkov s přiléhajícím parkem B. Němcové, kudy se dá projít na náměstí,“ dodává Perlín.
