Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nově jmenovaný americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, který zmrazil financování zahraniční pomoci. Nyní se dozvěděla řada českých neziskových organizací, že rozhodnutí se týká i jich.
„Dostali jsme v pondělí dopis od dvou donorů, že máme okamžitě zastavit veškeré aktivity na projektech. Týká se to zejména pomoci ukrajinským uprchlíkům,“ popisuje pro Seznam Zprávy Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům, která se od začátku války na Ukrajině stará o lidi prchající před ruskou invazí do České republiky.
Odnesou to i onkologičtí pacienti
Zastavené projekty se podle ředitele dotknou zejména podpůrných služeb pro nejzranitelnější osoby, jako jsou onkologičtí pacienti, které doprovází do nemocnic, případně pomáhají s vyplácením humanitární pomoci.
Na sociální síti Facebook pak přidali konkrétní případy, jak v posledních dnech před zmrazením finanční podpory v Třinci pomáhali onkologicky nemocné ženě, která přišla o nohu s tlumočením u lékařů, matce s těžce postiženou dcerou a synem v Ostravě zajistili základní životní potřeby a tlumočení na úřadech i u lékařů nebo nemocným seniorům v předražených ubytovnách pomáhali v těžké finanční nouzi, když hrozilo, že skončí na ulici.
„Objemově to v současné době dělá asi 700 tisíc korun, doufáme, že americká administrativa brzy tento postoj přehodnotí,“ říká Martin Rozumek.
Velký zásek
Do problému se dostala i další organizace. Poslední dva dny se kvůli příkazu amerického prezidenta museli přepnout do krizového režimu i v pardubickém komunitním uprchlickém centru Kalyna.
„Je to velký zásek. Máme řadu lidí na dlouhodobou spolupráci, nemůžeme si jen tak dovolit říct, že tento měsíc peníze nepošleme,“ popisuje Dalimil Petrilák, spoluzakladatel centra.
Centrum vzniklo v létě 2022 a poskytuje v Pardubicích komunitní a sociální pomoc od výuky češtiny a kurzy pro děti až po psychologickou pomoc. „Poslední dva roky spolupracujeme úzce i s Mezinárodní organizací pro migraci a dostáváme od ní i finance. Teď v roce 2025 mají tvořit asi 20 až 30 procent rozpočtu, jsou to vyšší stovky tisíc korun,“ popisuje Dalimil Petrilák.
Problém spočívá v tom, že finanční podporu mají během roku rozloženou v čase, a právě ta od Mezinárodní organizace pro migraci pokrývala částečně začátek roku. „Pozastavili jsme programy, které šly pozastavit, zrušili jsme některé aktivity a kurzy, které byly naplánované, a komunikujeme s donátory,“ vysvětluje spoluzakladatel centra Kalyna.
Zhruba 800 tisíc korun má zmražených i Ženský vzdělávací ústav Brno, dříve známý jako spolek Vesna. „Pro nás to znamená, že musíme velmi pečlivě promyslet, které aktivity z programu se budeme snažit financovat z jiných zdrojů, prostě co s tím uděláme,“ popisuje Barbora Antonová z ústavu.
A vysvětluje, že jsou v paradoxní situaci – projekt, na který získali podporu, má za tři měsíce skončit, jenomže peníze jsou americkým příkazem zmrazené právě na 90 dní.
V tomto případě konkrétně pomáhají ukrajinským ženám skrze kurzy češtiny, angličtiny a firemní kultury ke kvalifikovanější práci. Stejně tak nabízejí i psychologickou podporu, která je žádaná. „Poslední dobou přichází hodně rodičů, zejména matek, které řeší psychické problémy svých dětí,“ zmiňuje Barbora Antonová.
Zmrazené peníze ale hlásí i Člověk v tísni - česká organizace, která patří mezi největší evropské neziskovky. Mluví o tom, že Trumpův příkaz pro ně znamená výpadek zhruba čtvrtiny rozpočtu. V roce 2023 přitom Člověk v tísni pracoval s více jak šesti miliardami korun, reálně tak v jejich případě jde o vyšší stovky milionů korun.
Kde najít zdroje, když solidarita skončila?
Financování zmrazila podle zjištění Seznam Zpráv konkrétně zmíněná Mezinárodní organizace pro migraci, vystupující pod zkratkou IOM. Jde o organizaci fungující při Organizaci spojených národů.
Redakce má k dispozici verzi elektronického dopisu, ve kterém žádá podpořené organizace, aby pozastavily činnosti navázané na finance od nich.
„Naléhavá žádost o okamžité pozastavení všech činností a výdajů v rámci implementační dohody,“ stojí v předmětu emailu.
„Účelem tohoto pozastavení je dodržet ustanovení výše uvedeného nařízení, které nařizuje 90denní pozastavení zahraniční rozvojové pomoci USA za účelem posouzení programové efektivnosti a souladu s cíli zahraniční politiky USA,“ vysvětlují v dopisu.
Seznam Zprávy oslovily Mezinárodní organizaci pro migraci, současnou situaci nechtěla nijak komentovat.
Například komunitní uprchlické centrum Kalyna už má část finančních prostředků na svých účtech a řeší, jestli s nimi může nakládat. Ženský vzdělávací ústav Brno zase příkaz zastihl těsně před tím, než měli mít část nákladů proplacenou. Reálně tak zatím nezískali žádnou podporu a obávají se, že zmrazení prostředků bude reálně znamenat, že žádné finance nedostanou.
Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům pak mluví o tom, že jsou nuceni žádat o podporu potenciální donory ovšem ve chvíli, kdy vlna solidarity a ochoty Čechů pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny skončila.
„Zatím nevidíme cestu, jak tento výpadek nahradit. Ale je potřeba, aby tyto služby do budoucna lépe pokrýval český systém,“ zmiňuje Rozumek.
Vypsané výzvy jako kompenzace
Akutní problém s přerušeným financováním monitoruje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, která zároveň zastává roli národní koordinátorky pro integraci a adaptaci válečných uprchlíků z Ukrajiny.
„Jsem si vědomá, že se jedná o projekty velmi potřebné, které pomáhají velmi zranitelné skupině, ať už v oblasti zaměstnávání, jazykové podpory, psychosociální péče či oblasti prevence pracovního vykořisťování, sexuálního násilí a prevence sociálního vyloučení,“ říká vládní zmocněnkyně.
Je proto připravená začít diskutovat na úrovni ministerstev a konkrétně zmiňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo školství.
Jednání by se měla zaměřit na stabilizaci situace a využití plánovaných výzev k sanaci vzniklých problémů.
„Je nutné situaci monitorovat diskutovat možnosti rychlejších kompenzací,“ dodává Šimáčková Laurenčíková.
