Zdravotníkům pauzy na jídlo dáváme, zní z nemocnic. Problémy ale zůstávají

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na situaci si hromadně stěžují například zdravotníci z pražské Nemocnice Na Homolce. Seznam Zprávy už minulý týden upozornily, že zaměstnanci vedení poslali předžalobní výzvu.

Dožadují se zejména proplacení pracovních přestávek, které neměli možnost čerpat kvůli pracovní pohotovosti. Přestože má totiž zaměstnanec podle zákona nárok na ničím nerušenou pauzu, zdravotníci podle stížnosti musejí být k dispozici neustále a plnit pracovní povinnosti. A to aniž by dostali finanční kompenzaci.

Celou záležitost nyní prověřuje Ministerstvo zdravotnictví, které ji chce řešit s jednotlivými personalisty nemocnic a zjistit, o jak častý problém jde.

„Budu trvat na tom, aby byl zákoník práce důsledně dodržován. Je třeba si říci, jak je to tam přesně formulované, a je potřeba se obecně podívat na dodržování zákoníku. Zatím ale nemám ze žádné nemocnice signál, že by docházelo k nějakému flagrantnímu porušování,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv ministr Vlastimil Válek (TOP 09).

Jak vyplývá z odpovědí zařízení, která Seznam Zprávy oslovily, někteří zdravotníci se s problémem skutečně nadále potýkají. Vedení se jim však podle svých slov snaží přestávky proplácet.

„V nemocnici byla tato problematika řešena na začátku letošního roku. V případech, že pracovník nemá možnost opustit své pracoviště za účelem stravy, je mu přestávka proplacena,“ uvedl například mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor.

Podobně situaci popisuje i Marie Heřmánková z pražské Všeobecné fakultní nemocnice. „Ano, jednotlivci se ozvali. V těchto případech jsme ve spolupráci s vedením konkrétního pracoviště prověřili skutečnost a v případě, že nebylo možné přestávku čerpat, proplatili jsme ji,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

S předžalobními výzvami ani hromadnými stížnostmi kvůli přestávkám se podle ní nemocnice doposud nesetkala. „Snažíme se problémům předcházet a s pracovišti případné problémy komunikovat včas, abychom se do podobné situace nedostali,“ dodala.

Problémy prý nezaznamenali ani v domovské nemocnici ministra Válka, Fakultní nemocnici Brno. „K výjimečné situaci může docházet v situaci prodloužené operativy či nočních služeb na některých odděleních, avšak tyto situace nemocnice řeší individuálně. V reakci na vyjádření pana ministra ale FN Brno opětovně analyzuje aktuální stav,“ doplnila vedoucí personálního oddělení Michaela Surá.

Hromadná stížnost zdravotníků z Homolky nebo nedávné podobné případy stížností z Fakultní nemocnice Bulovka však ukazují, že proplácení nevyčerpaných přestávek ve zdravotnictví stále zdaleka není samozřejmostí.

Mluvčí Bulovky Eva Libigerová uvedla, že se k věci do setkání personalistů s ministrem nechtějí vyjadřovat. „Do té doby k dané problematice nebudeme zaujímat stanovisko,“ napsala.

Vedení Nemocnice Na Homolce už před pár dny – navzdory stížnostem personálu – pro Seznam Zprávy uvedlo, že „čerpání přestávek v práci na jídlo a oddech není nikterak omezováno“.

Pro předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou je přitom překvapivé, že se obdobné spory objevují i nyní. Vše se totiž začalo řešit už v době, kdy se před lety v zákoníku práce definovalo, že zaměstnanec má nárok při osmihodinové směně na minimálně 30minutovou přestávku a při 12hodinové směně na dvakrát 30 minut.

„Celou tu situaci se snažíme řešit tak, že máme v kolektivních smlouvách uvedené provozy, kde nelze přestávky čerpat. Jde o situace, kdy je třeba na noční směně jedna sestra a nemá ji kdo zastoupit. Tam je to naprosto jasné. Nebo třeba na anesteziologicko-resuscitačních odděleních, na sálech. Na operačním sále samozřejmě nepřerušíte provoz a nejdete čerpat přestávku,“ uvedla pro Seznam Zprávy.

Podobně by se měly pauzy automaticky proplácet třeba i zdravotníkům pracujícím v záchranné zdravotnické službě nebo tam, kde zkrátka už z podstaty věci musí být zaměstnanec neustále k dispozici.

„Myslela jsem, že je ten problém už vyřešený. Buď to může mít zaměstnavatel vše upravené ve vnitřní směrnici, anebo v kolektivní smlouvě. Například i když vznikne mimořádná situace a místo tří zaměstnanců je na pracovišti najednou jen jeden, tak by mu měl automaticky tento nárok na proplacení vzniknout,“ pokračovala Žitníková.

V právních dokumentech by podle ní mělo být standardně uvedeno, kterých pracovišť či typů profesí se automatické proplácení celé pracovní doby včetně přestávek týká.

„Může se stát, že máte na oddělení například dvě či tři sestry a je možné dobu na čerpání přestávky určit. Ale když je tam jen jedna, dobu neurčíte. Po dobu, kterou máte vyhrazenou na přestávku, můžete dělat, co chcete. Pokud tam ale ten prostor není, měl by zaměstnavatel zaměstnanci uhradit danou dobu stejně jako směnu,“ dodala.

Podobně věc vysvětlil i judikát, který Ústavní soud vynesl v případu hasiče Petra Smékala, o kterém Seznam Zprávy informovaly loni v listopadu. Ústavní soud tehdy konstatoval, že i doba, po kterou je zaměstnanec připraven zasáhnout, je pracovní dobou bez ohledu na to, jestli nakonec zasáhne, nebo ne.

Podle Žitníkové může porušování podmínek vyjít samotné zaměstnance draho. „Pokud mají sestry 12hodinové směny a jedná se na každé směně o jednu hodinu, tak když jich má sestra měsíčně celkem 14, je to vlastně dohromady částka vyšší než za jednu celou směnu.“