Případ Fakulta. Bradáčová a Marvanová navrhují změny, kdo smí dostat zbraň

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vyšetřování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy podle některých poukázalo na systémové nedostatky při vydávání zbrojních průkazů. Žadatelé sice musejí doložit posudek o zdravotní způsobilosti, který vystavují praktičtí lékaři, jenže doložit, že jsou způsobilí i psychicky, v Česku nutné není.

Posudek se sice dotýká i hodnocení duševního zdraví, praktici nicméně nemají povinnost – a někdy ani kapacitu – dohledávat, jestli žadatel netrpí poruchou osobnosti, případně zda neužívá léky.

„Aktivní vyhledávání a zjišťování informací, kým, kde a jak je pacient léčen, není běžnou praxí ani v těchto případech posuzování zdravotní způsobilosti. Pacient k žádosti o zbrojní nebo řidičský průkaz podává písemné prohlášení, za jehož obsah a pravdivost odpovídá,“ vysvětluje lékař Pavel Lindovský, který je i členem představenstva České lékařské komory.

Se snížením případných rizik a zefektivněním procesu vydávání zbrojních průkazů by podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové mohl pomoci registr, který by propojil praktické lékaře s psychiatry.

„Těm, kdo rozhodují, by umožnil získat validní informace. Významný by mohl být nejen pro hodnocení způsobilosti k vydání oprávnění. Potřeba obdržet včas informaci se už řadu let opakuje i ve vztahu k ochranným ambulantním psychiatrickým léčbám,“ řekla Seznam Zprávám Bradáčová. Zároveň připomíná, že podstatou ochranné léčby – kterou nařizuje soud – je taktéž ochrana bezpečnosti.

„Potřebné je dodat, že informační systém by musel mít veškeré pojistky ochrany osobních dat. Přístup k němu by tak musel být striktně definován, především co se oprávněných subjektů či důvodů pro získání informace týče,“ dodává.

Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová s ideou registru v podstatě souhlasí, podotýká ale, že propojení praktiků a psychiatrů neřeší problém psychické způsobilosti, který je podle ní klíčový.

„Dlouhodobě mluvím o tom, že by se legislativa měla zpřísnit. Myslím, že už dávno mělo být zavedeno, že pokud se člověk léčí na psychiatrii a nemá přímo diagnostikovanou nemoc, ale například poruchu osobnosti a bere léky, měl by podstoupit psychotesty, aby se zjistila jeho psychická způsobilost získat zbrojní průkaz a držet zbraně,“ popisuje pro Seznam Zprávy.

Ideálním řešením by tak podle Marvanové mělo být zavedení nutnosti doložení psychické způsobilosti, třeba pomocí psychotestů. „Když chce někdo sloužit u policie, armády nebo chce být třeba profesionálním řidičem či pilotem, musí podstoupit psychotesty, kterými prokazuje způsobilost. U zbrojních průkazů ale tato povinnost není, což je podle mě špatně,“ dodává.

Senátorka zmiňuje i příklady ze zahraničí, kdy je třeba na Slovensku vyžadováno právě potvrzení psychické způsobilosti. Zároveň doporučuje, aby posudky spadaly do kompetence smluvních lékařů, nikoliv praktiků.

„Myslím, že by žadatelé měli chodit ke smluvním lékařům, kteří by se touto problematikou pod dozorem státu, případně pod dozorem komory, zabývali. Je to tak třeba u hypoték – banka žadatele posílá ke svým smluvním lékařům, především proto, aby měla jistotu, že je dotyčný skutečně v pořádku a nic nezatajil. Tohle se hlídá, ale vydávání zbrojního průkazu ne,“ diví se Marvanová.

Nejlepší by tak podle ní byla novela, která by se kromě výše zmíněných bodů měla zabývat i další regulací držených zbraní. „Jedna věc je držení malých zbraní na vlastní obranu a druhá věc je držení dlouhých zbraní, s velkým množstvím munice a tlumiči, což umožňuje masovou střelbu. To by podle mě mělo být regulováno přísněji, čili těch problémům vidím víc,“ říká s tím, že je systém v Česku až příliš benevolentní.

Podle Hany Malé z tiskového odboru Ministerstva vnitra (MV) současná vyhláška, která upravuje posuzování zdravotní způsobilosti držitelů zbrojních průkazů, „v dostatečné míře zohledňuje nemoci, vady a stavy, včetně poruch osobnosti či psychiatrických diagnóz, které vylučují zdravotní způsobilost k držení zbraní“.

Dodala, že podle členů pracovní skupiny MV pro zbraňovou legislativu je stávající systém zdravotního prověřování nastaven dobře. „Už nyní zohledňuje nemoci a poruchy, které vylučují držení zbraní,“ konstatuje Malá s tím, že psychologické nebo psychiatrické vyšetření je v odůvodněných případech součástí posuzování zdravotního stavu držitele zbraní.

Odborníci podle ní zavádění povinných psychologických vyšetření pro držitele nebo nové žadatele obecně nedoporučují, protože by to ještě více zatížilo systém. „Psychologický stav se zároveň může zhoršit v řádu týdnů až měsíců a vstupní psychologické vyšetření by toto neodhalilo. U pachatelů hromadných útoků navíc většinou nejde o nemocné osoby, ale o lidi, kteří nenávidí společnost, tudíž nejde o diagnózu, ale o postoje,“ poukazuje Malá.

Co se přístupu lékařů k informacím o držení zbraní jejich pacienty týče, Ministerstvo vnitra již iniciovalo změnu, která by se měla projevit v novele zákona o elektronizaci zdravotnictví. Od 1. ledna roku 2026 by mělo dojít k propojení centrálního registru zbraní s Národním zdravotnickým informačním systémem.

„Informace o tom, že je osoba držitelem zbrojního průkazu, bude takzvaný emergentní údaj, bude součástí její zdravotní dokumentace a zobrazí se každému lékaři,“ vysvětluje Malá.

Novela by tedy měla zajistit, že se lékaři nebudou muset sami aktivně přihlašovat do centrálního registru zbraní. Informace se jim totiž zobrazí automaticky přímo ve zdravotní dokumentaci pacienta.

S přispěním Jiřího Kubíka