Záškrt jako strašák z minulosti. Jak se projevuje a kdy se přeočkovat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dlouhou dobu se zdálo, že je záškrt onemocněním, které nám už nemusí dělat starosti. V posledních dvou letech se ale v Česku znovu začaly objevovat jednotky případů a včera Státní zdravotní ústav informoval o dvaaosmdesátiletém pacientovi, který v důsledku nemoci zemřel. Jedná se o první úmrtí v souvislosti se záškrtem od roku 1969.

Za první dva měsíce tohoto roku byl záškrt v Česku diagnostikován šesti pacientům, za celý loňský rok jich přitom bylo 7.

„Zneklidňuje mě to a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. To se samozřejmě zatím nedá vůbec odhadnout a doposud jde v podstatě o zanedbatelná čísla. Ve srovnání s trendem za posledních 30 let mě ale i tak opravdu znepokojují,“ říká Peter Šebo, vedoucí Laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu AV ČR.

„Myslím, že zatím není důvod šířit paniku. Ale brzy může být,“ dodává mikrobiolog.

Záškrt (také difterie) je infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Corynebacterium diphtheriae. Onemocnění postihuje zejména horní cesty dýchací a k jeho přenosu nejčastěji dochází kapénkovou cestou při mluvení, kašlání či kýchání.

„Forem záškrtu může být víc, ale asi tou nejnebezpečnější je krční forma, která když se pozná na začátku, tak je velmi dobře léčitelná. Problémem ale nastává, pokud se nediagnostikuje včas, pak totiž onemocnění přechází do tzv. maligní formy, kdy už se bakteriální toxin uvolňuje do krevního oběhu nemocného se všemi následky,“ vysvětluje epidemioložka Kateřina Fabiánová ze Státního zdravotnického ústavu.

Vlivem uvolňování toxinů do krevního oběhu může dojít k poškození nervové soustavy, srdce i funkce ledvin.

„Je to opravdu velmi nebezpečné onemocnění, a to pro všechny věkové kategorie, nejenom pro kojence jako u černého kašle. Pokud by se to začalo šířit, tak to může být dost nebezpečné. Záškrt je něco, z čeho mám hrůzu,“ říká Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd.

Zdrojem nákazy může být infikovaný člověk nebo zvíře, ale k přenosu infekce může dojít i kontaminovanými předměty, například povlečením. Do těla se může bakterie dostat také kožními lézemi, jako jsou bércové vředy či otevřené rány.

První symptomy je možné pozorovat po 2 až 5 dnech. Zpočátku má onemocnění podobný nástup jako angína. Projevuje se bolestí v krku, slabostí, pacienti mohou mít zvětšené krční mandle, zvýšenou teplotu nebo potíže s dýcháním, ke kterým dochází v důsledku otoku krku i lymfatických uzlin.

„V krku i v nose vznikají šedavé pablány, což jsou takové útvary na sliznici, které jsou viditelné i pouhým okem a nedají se od té sliznice odtrhnout. Pokud bychom se o to pokusili, tak dojde ke krvácení. Tyto pablány se následně šíří směrem do dolních cest dýchacích, přispívají ke zúžení dýchacích cest, čímž může dojít až k udušení pacienta,“ vysvětluje lékařka Fabiánová.

Onemocnění může mít velmi vážný průběh, pokud není během 2 až 3 dnů od nákazy zahájena léčba.

„Pokud se záškrt neléčí, už během prvního týdne dochází k přechodu do maligní, tedy zhoubné formy. Co se týče třeba té kožní formy, tak tam onemocnění může na povrchu vředu přetrvávat relativně dlouho. Problémem je pak, když dojde k přenosu z rány do krve nemocného a bakterie začne kolovat v krvi, kdy se může potom podílet na zhoršení zdravotního stavu toho pacienta,“ říká Fabiánová.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že smrtnost onemocnění se pohybuje v rozmezí 5 až 10 %.

Přelomovým byl pro léčbu záškrtu vynález antibiotik, kterými se léčí dodnes. Po 48 hodinách od jejich podání už pacient obvykle přestává být nakažlivým.

„Když se léčba nasadí hned na začátku, to znamená ve fázi, kdy jsou první příznaky jako jsou bolesti v krku a při polykání, tak tam ta prognóza je velmi dobrá. Kromě antibiotik máme ještě k dispozici difterický antitoxin, což je koňské sérum, které anuluje účinky toxinu v krvi, čímž pacientovi pomůže k tomu, aby se z onemocnění vyléčil,“ přibližuje Fabiánová průběh léčby.

Sama Fabiánová připouští, že rozpoznat záškrt v časné fázi může být – bez podrobnějšího vyšetření – komplikované i pro lékaře. V případě, že na sobě pozorujete výše uvedené příznaky, je nicméně vhodné se vypravit za odborníkem.

„Respirační infekce jsou obecně problematické v tom, že mají na začátku velmi podobný průběh, ať už je to chřipka, která je virová, nebo černý kašel, který je – jako záškrt – bakteriální. Zpočátku to prostě vypadá stejně. Není vám dobře, bolí vás celý člověk, bolí vás svaly, bolí vás hlava, ale ze začátku je samozřejmě velmi těžké to odlišit,“ říká Fabiánová s tím, že ale není radno tyto symptomy podceňovat.

V Česku se proti záškrtu začalo očkovat v roce 1946. „Byla to reakce na obrovské epidemie, ke kterým došlo během druhé světové války. My jsme tady měli velké problémy, byly tu tisíce nemocných a bohužel i řada úmrtí,“ přibližuje Fabiánová.

Očkování je Česku povinné a k podání první dávky vakcíny dochází již v 9. týdnu života, v následujících měsících dostane dítě dvě dávky. K přeočkování pak dochází mezi 5. až 6. rokem a pátou dávku dítě obdrží mezi 10. až 11. rokem.

Podle WHO bylo v roce 2022 celosvětově očkováno třemi dávkami vakcíny proti záškrtu přibližně 84 % dětí.

Po páté dávce vakcíny už další přeočkování není povinné. Lékaři ho ale doporučují zhruba v intervalu každých 10 až 15 let podobně jako u očkování proti tetanu „Téměř žádné očkování nás nechrání celoživotně, dochází k vyvanutí imunity, tedy poklesu protilátek a stáváme se opět vnímavými,“ vysvětluje epidemioložka, proč je přeočkování důležité.

Monovakcína proti záškrtu v Česku není dostupná, a proto se doporučuje přeočkování v trojkombinaci – záškrt, tetanus a černý kašel. Revakcinaci nicméně nehradí veřejné zdravotní pojišťovny, ale sám pacient.

Ministerstvo zdravotnictví dnes uvedlo, že v tuto chvíli je k dispozici u dodavatele a distributora přes 70 tisíc očkovacích dávek. Během března by navíc měly být přijaty další mimořádné dodávky z Velké Británie.

„Je pravděpodobné, že těch, kteří už tu imunitu proti tomu příliš dobrou nemají, je relativně dost. Různí starší lidé, kteří se jako já 40, 50 let nepřeočkovali a jejich imunita už není tak dobrá, jako byla. Už ten systém funguje spíš jako ojeté auto,“ míní mikrobiolog Šebo.

Je pravda, že záškrt se v České republice více než dvě dekády vůbec nevyskytoval. Na dlouhé roky poslední případ byl evidován v roce 1995. Znovu se pak nákaza objevila v roce 2022, kdy lékaři odhalili celkem 5 případů. Loni jich bylo 7.

Podle Fabiánové jde o souběh více faktorů. „Na prvním místě bych zdůraznila, že se zlepšila diagnostika. Je to jako u každého jiného onemocnění, co se hledá, to se najde. A máme-li zlepšenou diagnostiku, tak v podstatě můžeme diagnostikovat i zapeklité případy, které se dříve nevyšetřovaly,“ nastiňuje jednu z příčin.

Dalším aspektem je podle lékařky i stárnoucí populace a s tím spojené zhoršení imunitního stavu.

To, že by případy záškrtu v Česku souvisely s větší migrací obyvatel, Fabiánová vyvrací. „Vzhledem k tomu, že u nás ani jeden z těch případů v posledních letech při šetření neměl kontakt s migranty, tak bych to úplně s klidem vyloučila.V Evropě se navíc záškrt vyskytoval i bez migrantské vlny, která začala v roce 2015. I předtím jsme tu záškrt měli, byť ne na našem území,“ dodává Fabiánová.