Čekání na sníh. Unikátní mapy ukazují, kdy byly naposledy bílé Vánoce

Studie Českého hydrometeorologického ústavu ukazuje jasný trend: ve srovnání s obdobím 1961–1990 je v období 1991-2020 v průměru o 40 centimetrů sněhu za rok méně. Ubylo také dnů, kdy leží alespoň jeden centimetr sněhové pokrývky. Sníh navíc častěji taje i uprostřed zimy – krátké epizody, kdy se krajina zahalí do bílé, rychle střídají teplá období.

Vizualizace ukazuje sněhovou pokrývku v týdnu kolem Vánoc v posledních 10 letech. Během loňských svátků se sníh držel pouze na horách, v roce 2016 roztála bílá pokrývka těsně před 24. prosincem. Bílé Vánoce byly před třemi lety, v roce 2022, kdy bylo na Štědrý den zasněžené téměř celé Česko.

Letos úbytek sněhu pozorujeme od začátku prosince. Rekordně teplé dny dokázaly vymazat i zbytky sněhu, které se na horách objevily krátce na začátku měsíce. Situaci vystihl klimatolog Aleš Farda v krátké větě: „Je prostě statisticky čím dál tepleji, takže sněhové epizody jsou čím dál vzácnější a kratší.“

Podle klimatologů se Česká republika po krátké studené epizodě dostala před polovinou prosince do extrémně teplého proudění. Nejde o nic neobvyklého — v globálním měřítku často nastává takzvaná geografická kompenzace, za vpády chladného vzduchu v Americe a Asii.

Jak bude prosinec vypadat za pár desítek let? Trend je jednoznačný. „Do budoucna budou bílé Vánoce otázkou štěstí a náhody pro většinu obyvatel Česka,“ upozorňuje Farda. A dodává, že pokles množství sněhu zasáhne i hory, které dosud sloužily jako poslední pevnost zimního klimatu.

Sníh je ale zásadní součást vodního režimu krajiny. Tající sněhová pokrývka na jaře pomalu doplňuje povrchové i podzemní zásoby vody, které jsou důležité pro rozjezd vegetace i zemědělství. „Pokud na konci zimy sněhová pokrývka chybí, tak musí příroda doufat v brzké jarní srážky. Jaro je ale obecně v rámci ročních období u nás na srážky chudé a hrozí tedy častější výskyt zemědělci obávaného jarního sucha,“ vysvětluje Farda.

Data o sněhové pokrývce v Česku sleduje Český hydrometeorologický ústav, ovšem pouze na konkrétních pozorovacích stanicích. Kompletní data poskytuje americké Národní středisko dat o sněhu a ledu (NSIDC), které spolupracuje i s NASA. Informace o sněhové a ledové pokrývce získává jak z družic a satelitů, tak z povrchu. Ta byla i využita pro tvorbu těchto vizualizací.