Zapeklitý problém 15leté dívky: Slovenka žijící v Česku má stejné rodné číslo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V srpnu se Alena Hrnčířova vydala společně se svojí tehdy ještě 14letou dcerou do banky, aby jí dopředu k jejím patnáctinám založila první účet.

Banální výprava ale pro mladou dívku skončila velkým překvapením a neobvyklou životní komplikací: ukázalo se, že v Česku žije další člověk s totožným rodným číslem.

„Byla to strašná sláva, ale jen co jsme přišly na banku, tak nám řekli, že už pod tímto rodným číslem evidují s jiným jménem bývalého klienta,“ líčí Alena Hrnčířová, že v té chvíli začala panikařit.

Posléze si vzpomněla, že několik let zpátky jí pediatrička při preventivní prohlídce dcery vyčetla, že změnila zdravotní pojišťovnu a nenahlásila to. Tehdy to ovšem pojišťovna vysvětlila jako administrativní chybu, matka tak vše pustila z hlavy.

Až letos, když se na internetu zkoumala čerpání zdravotní péče své dcery, se ukázalo, že jejím jménem někdo v letech 2016 až 2020 čerpal zdravotní péči na druhém konci republiky.

„Vytiskla jsem si na papír veškerou péči, která byla na toto rodné číslo - za rok šlo o 35 tisíc korun na péči. Moje dcera přitom nemá ani pět tisíc a druhá osoba zvládne péči přes 30 tisíc korun,“ vypráví.

Postupně si dokázala ze střípku složit celý obrázek: do České republiky se přestěhovala slovenská dívka, která se sice jmenuje jinak, narodila se ale ve stejný den jako její dcera a dostala tak slovenské rodné číslo shodné s českým.

Česko a Slovensko používají po rozpadu federace stejnou logiku rodného čísla. „Osoby narozené do roku 1992 měly rodná čísla přidělována tak, aby byla rozdílná, ale po 1. 1. 1993 každá země přiděluje rodná čísla podle vlastních pravidel,“ vysvětluje Seznam Zprávám Milan Řepka, mluvčí Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Zmiňuje, že úřad už v roce 2019 řešil situaci, kdy byl Čech označen za dlužníka, a to právě kvůli stejnému rodnému číslu.

Právě toho se Alena Hrnčířová aktuálně děsí - aby její dcera nepykala například za to, že druhou dívku chytí revizoři bez jízdenky. Situací je ale mnohem více. Aktuálně třeba řeší přihlášku na střední školu a bojí se, aby identická rodná čísla nezpůsobila problém.

„Třeba bude druhá dívka brát léky na epilepsii a moje dcera bude mít problémy, aby získala lékařské osvědčení na řidičský průkaz,“ nastiňuje možné peripetie a říká, že situaci chce vyřešit, aby dcera neměla v životě podobné problémy.

Samotnou slovenskou dívku se bojí oslovit, aby situace nezačala cíleně zneužívat.

Matka se proto pustila do zatím beznadějného oslovování jednotlivých českých úřadů.

Problematiku rodných čísel spravuje Ministerstvo vnitra, které ovšem oficiálně pouze konstatovalo, že během šetření nebyla zjištěna „nejedinečnost“ ani chybnost rodného čísla.

„Poslali mi ověření, že dcera je jediná, kdo dostal v Česku tohle číslo,“ shrnuje Alena Hrnčířová s tím, že to ovšem neplatí pro slovenská rodná čísla.

Hana Malá z tiskového oddělení Ministerstva vnitra pro Seznam Zprávy popisuje, že v žádném případě není možné na území České republiky užívat rodná čísla přidělená na území Slovenské republiky po 1. lednu 1993, protože ta nesplňují zákonné podmínky a můžou se objevit shodné rodné číslo vydané v Česku a na Slovensku.

„V naší praxi se setkáváme se situacemi, kdy některé fyzické osoby díky neznalosti platné právní úpravy užívají rodné číslo, které jim bylo přiděleno po 1. 1. 1993 na území Slovenské republiky, i na území České republiky, což vede ke zdánlivé duplicitě,“ zmiňuje Malá.

Pokud ovšem někdo slovenské rodné číslo použije, tak tím podle ní zásadně pochybil.

Oficiální doporučení? Obrátit se na instituce, kde se zdánlivá duplicita objevila, a požádat je o zjednání nápravy. Pro matku s dcerou to ale znamená domýšlet další společnosti, kde by mohlo být slovenské rodné číslo nesprávně použité.

Alena Hrnčířová zkoušela oslovit i ombudsmana. „Z popisu situace neplyne, že by se nějaký úřad dopustil pochybení. Ministerstvo vnitra ověřilo, že rodné číslo vaší dcery je jedinečné a neobsahuje chybu,“ reagovala ředitelka právní sekce Veřejného ochránce práv a ve vyjádření dodala, že pochybení se dopouští spíše Slovenka, která používá slovenské rodné číslo, jako by se jednalo o rodné číslo české.

Všechny oficiální odpovědi dala Alena Hrnčířová redakci k dispozici, stejně jako reakci zdravotní pojišťovny, podle kterého došlo k administrativní chybě při zpracování dokladů ve zdravotnickém zařízení, které navštívila slovenská dívka.

„Výkony uvedené v námitce, které byly vykázané na chybné rodné číslo, byly zdravotnickému zařízení odmítnuty,“ odepsala matce pojišťovna.

Alena Hrnčířová došla v úvahách tak daleko, že přemýšlela o změně dceřina rodného čísla. Jenže narazila.

„Lze tak učinit ze čtyř důvodů. Kdyby měly dvě osoby v České republice stejné rodné číslo, což není. Kdyby to rodné číslo mělo špatný formát, to taky není. Při osvojení, nebo při změně pohlaví. Už mi to přišlo tak paradoxní, že by si holka měla změnit pohlaví, aby neměla v budoucnu problémy,“ zoufá si matka.

Ostatně na to, že duplikace českého a slovenského rodného čísla není zákonný důvod ke změně, upozornil i úřad ombudsmana.

Jak se v podobné situaci zachovat, neuměli moc poradit ani redakcí oslovení odborníci.

Advokátka Eva Ondřejová popisuje, že nejde o klasické pojetí ochrany osobnosti, které se spíše zaměřuje na ochranu soukromí a ochranu před pomluvou.

Fakt, že druhá dívka čerpala pojištění na dceru Aleny Hrnčířové, ale podle ní může být posuzováno jako trestný čin poškozování cizích práv. Doporučila proto obrátit se na policii.

František Nonnemann, místopředseda výboru Spolku pro ochranu osobních údajů, radí s ověřením rodného čísla od Ministerstva vnitra obcházet dotčené instituce. Sám uznává, že to ovšem řešení trochu „přes ruku“.

„Spíše je to problém v tom, že Čechů a Slováků se stejným rodným číslem je víc, jenom to ještě nikdy takto nevybublalo. A možná v tomto případě byla smůla na člověka, který si neověřil další údaje a nerozporoval, že nejde o danou osobu, protože bydlí jinde a jmenuje se jinak,“ říká odborník, kterého překvapuje, že se podobné problémy s rodným číslem neobjevují častěji.

„Je to jedna z nevýhod rodných čísel. Jak se letos v létě diskutovalo, jestli je nezrušit… Kdybychom to udělali a měli jiný identifikátor, tak by se tato situace nenastala. Přineslo by to ale spoustu jiných problémů,“ myslí si František Nonnemann.